Kateřina Dušková
Friedrich Wilhelm Schelling
představitel německé klasické filosofie vrcholný představitel německého romantismu ve svém díle navazuje na Spinozu, Kanta a Fichteho jeho filosofie vychází z pantheismu, přírodu považuje za jediný ohromný živoucí organismus dílo: Ideje k filosofii přírody, Systém transcendentálního idealismu jeho filosofie je polaritní(jednotící) – duch a příroda nejsou dva protikladné oblasti, ale jsou to dva póly, dvojí uskutečnění jednoho a […]
číst vícePostmoderní filosofie
termín postmoderna se nejprve objevil v architektuře ve filozofii se stalo mezním dílem „Postmoderní situace“ od Jean – Francois Lyotarda – hl. myšlenka – všechny tradiční prostředky k uchopení zkušenost se vyčerpali, nutno použít nové „post“ = distance od moderního (moderní filosofie je postavena na principech osvícenství – princip emancipace rozumu, víra v pokrok, důraz na jednu pravdu sjednocující lidstvo,..) postmoderna se však […]
číst víceCo je to filosofie? Počátky filosofie
filosofie – skládá se ze dvou řeckých slov – „filein“ = milovat a „sofie“ = moudrost (vědění jak žít – jak obstát v tomto světě) filosofie je především přemýšlením, které zahrnuje kladení otázek a hledání odpovědí na ně Důvody ke vzniku filosofie člověk chtěl ve světě uspět, prosadit se, najít si prostor pro způsob svého „zachování se“ východiskem k uspění ve světě je […]
číst víceNěmecká klasická filozofie, zejm. filozofie činu, identity a něm.roman.
vrchol filozofie té doby v 18 a 19 století začíná Imanuelem Kantem dvě skupiny: 1. idealisté Goethe, Schiller, Herder, Schelling, Fichte, Hegel 2. materialisté Feurbach, Marx ad 1.IDEALISTÉ J.W.Goethe dvojdílná dramatická báseň Faust vychází ze Spinozy—panteismus řeší ontologické otázky zajímavý pohled na postavu Ďábla-postava záporná a nutí člověka se rozvíjet gnozeologické otázky-Má člověk právo poznávat? etické otázky otázka hledání smyslu […]
číst víceMorální filozofie
Etika jako teorie mravnosti a morálky z řečtiny „ethos“ = mrav › teorie morálky předmětem etiky jsou mravní jevy, jejich vznik a vývoj v minulosti, současný stav a další vývojové tendence řeší především problém mravního dobra hledá podstatu mravních norem a snaží se odpovědět na základní problémy morálky mravnost jako celek zahrnuje: mravní jednání › chování, zvyky […]
číst víceImmanuel Kant
Obecný úvod německé osvícenství stejně jako v Anglii a Francii odráželo specifické národní rysy a historickou situaci bylo méně radikální než osvícenství francouzské, především ve vztahu k církvi filozofická literatura německého osvícenství se oproti francouzské vyznačuje určitou „suchou“ střízlivostí, pedanstvím, nezřídka je poznamenána nudou němčina jako nástroj vyjadřování filozofických myšlenek nebyla tak propracovaná jako francouzština; této úrovně dosáhl německý […]
číst víceHelénistická filosofie a novoplatonismus
období helénismu – od konce 4.stol. př. Kr. do roku 529 po Kr., kdy byly uzavřeny antické filosofické školy rozsáhlé změny ve společnosti – rozpadá se říše Alexandra Velikého, ztrácejí se jistoty polis (obce) a jiné problémy přichází období „autonomie“ = odpovědnosti sám za sebe; sám si musím dávat zákony a pravidla, když nemám jistoty polis; zároveň nejsem identifikován s obcí, […]
číst víceFilosofie v českých zemích
většina myslitelů, kteří zde budou uváděni, nebyla „profesionálními filosofy“ – byli to spíše reformátoři, politici, vědci a literáti filosofické myšlení v českém prostředí bylo prodchnuté určitými sociálními a politickými zájmy, vždy bylo spojeno s „praktickým životem“ filosofie byla vždy odrazem našeho společenského vývoje 1. Doba předhusitská filosofické myšlení bylo spjato s rozvojem vzdělanosti a školství počátky českého filosofického myšlení […]
číst víceČeská filosofie 20. století
lze ji rozdělit: před 2.SV po 2.SV ad 1) dělíme: pozitivismus (Krejčí, Král, Tvrdý) filosofie vycházející z křesťanství (protestantská a katolická pozice) strukturalismus femenologie ad b) protestantská pozice Emanuel RÁDL (1873–1942) byl profesorem na UK v Praze zpočátku se zabýval biologií a fyziologií (vědec světové úrovně); před 1.SV publikoval práce z biologie, zejména své syntetické „Dějiny vývoje teorií […]
číst víceČeská filosofie na přelomu19. století a 20. století
Situace v Čechách ? Bachův absolutismus ? reakce na revoluční léta 1848–49 (policejní sledování, cenzura) Filosofické myšlení se v Čechách tvořilo těžce. Na univerzitách se vyučovala německá filosofie. Za vlády Františka Josefa I. dochází k určitému uvolnění, začínají vznikat politické strany (Staročeši, Mladočeši, Česká strana lidová, Česká národně sociální strana apod.) Bernard BOLZANO (1781–1848) otec byl původně Ital, matka […]
číst více
