Zeměpis
Panamský průplav
Historie Američané zdaleka nebyli první, kdo se vážně zajímal o zkrácení cesty mezi dvěma oceány. Španělský král Karel V. už v roce 1534 nařídil svým poddaným v Latinské Americe, aby provedli první topografická měření. Protože projekt byl v tehdejší době neuskutečnitelný, Španělé zprůchodnili jinou stezku, takzvanou Křížovou cestu . Vedla pralesem přes Panamskou šíji, byla vydlážděna oblázky a ubírala se […]
číst víceGeomorfologie – krasové jevy
Z hlediska geomorfologie je kras souborem tvarů reliéfů, které jsou výsledkem interakcí mezi rozpustnými horninami a krasovými procesy (koroze, eroze). Koroze: déšť rozpouští oxid uhličitý z atmosféry a stává se slabou kyselinou uhličitou. Ta působí na karbonátovou horninu (vápenec, dolomit) a přeměňuje ji na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý Krasové tvary povrchové Krasová planina – celistvá krasová tabule rozdělena údolími […]
číst víceVznik a vývoj krajiny
Základní členění krajinné sféry Krajinná sféra je tvořena složkami(geosférami)jak přírodními tak socioekonomickou.Část krajinné sféry,která obsahuje části jednotlivých geosfér se právě nazývá krajina,která je vždy trojrozměrným prostorem.Krajina je tvořena krajinnými složkami,které jsou tvořeny krajinými prvky.Krajinné prvky mohou být přírodní(lesy,řeky..) nebo antropogenní(komunikace,stavby,pole,rybníky..).Člověk krajinu ovlivňuje jak komplexně tak její jednotlivé složky i prvky.Krajina umožňuje vůbec život a stává se […]
číst víceJižní Amerika
omývána – ze západu Tichým oceánem, východu Atlantským oceánem se Severní Amerikou spojena Panamskou šíjí (Panamský průplav) Povrch na vývoj reliéfu velký vliv hranice litosférický desek – leží na jihoamerické litosférické desce – Andy (Kordillery) – řetězec sopek západní pobřeží – konvergentní rozhraní jihoamerické desky a desky Nazca (sopečná a zemětřesná činnost) – Peruánsko-chilský příkop převládá rovinný a nížinný povrch jádrem je brazilský […]
číst víceIsland
Základní údaje: Rozloha : 103 000 km2 Počet obyvatel : 268 000 ( 1994 ) HDP : 6 miliard USD ( 1993 ) HDP na osobu : 22 650 USD Nejvyšší bod ( vulkán ) : Hvannadalshnúkur 2 119 m Hl. město : Reykjavík – 153 000 obyvatel Měna : 1 islandská króna ( IsK ) = 100 aurar Přírodní poměry: Island je geologicky velmi mladý. Byl vytvořen […]
číst víceIndie
Indie se rozkládá na poloostrově Přední Indie, přilehlé části asijské pevniny a na ostrovech Andamany a Nikobary v Bengálském zálivu a na Lakadivách ležících v Arabském moři. Indie je nezávislý stát. Státním zřízením je federativní republika, oficiální název Indie je Indická republika. Hlavou státu je prezident a zákonodárným orgánem dvoukomorový parlament skládající se ze Sněmovny lidu a […]
číst víceHydrosféra 2
Země vyniká mezi planetami sluneční soustavy svojí hydrosférou. Je to prostor na povrchu, pod povrchem i v zemské atmosféře, kde se vyskytuje a pohybuje voda v různých skupenstvích. Pod pojmem hydrosféra (vodní obal země) rozumíme tedy vodu v oceánech a mořích a vodu na povrchu souše, patří sem i voda vázaná v ledovcích a organizmech, půdní, podzemní a atmosférická voda. Voda patří […]
číst víceHydrosféra
Voda pokrývá více než 70 % povrchu Země. Nejvíce se jí nachází v mořích a oceánech, méně v jezerech a řekách. Vyskytuje se jako půdní vlhkost, podzemní voda, v ledovcích, sněhu a v živých organismech a souhrnně se nazývá hydrosféra. ATMOSFÉRA Velká část sluneční energie se spotřebovává na udržování koloběhu vody. Sluneční teplo vypařuje vodu z povrchu vodních hladin, z rostlin a […]
číst vícePedosféra
Půda = vzniká zvětráváním matečné horniny (nejsvrchnější část zemské kůry) za působení větrů a organizmů. Vzniká zvětralinový plášť = půdotvorný materiál = půda Půda: svrchní část = ornice spodní část = spodina základ = matečná hornina Půda je složka přírodního prostředí na rozhraní mezi živou a neživou přírodou. Tvoří ji: pevné anorganické částice zvětralých nerostů a […]
číst víceGlóbus a mapa
Mapa vzniká zobrazením zemského povrchu do roviny.S její pomocí můžeme lépe pochopit vzájemné vztahy mezi objekty nebo jevy na povrchu Země. Měřítko mapy Mapa zobrazuje zemský povrch ve zmenšené podobě.Toto zmenšení vyjadřujeme určitým poměrem,který nazýváme měřítko mapy.Např měřítko 1:2 000 000 znamená,že délka 1mm na mapě odpovídá na zemském povrchu 2 000 000 mm ve skutečnost=2km.Délka 1 cm tedy odpovídá 20 km na mapě. Na mapě […]
číst více
