Hydrosféra

Voda pokrývá více než 70 % povrchu Země. Nejvíce se jí nachází v mořích a oceánech, méně v jezerech a řekách. Vyskytuje se jako půdní vlhkost, podzemní voda, v ledovcích, sněhu a v živých organismech a souhrnně se nazývá hydrosféra.

ATMOSFÉRA

Velká část sluneční energie se spotřebovává na udržování koloběhu vody. Sluneční teplo vypařuje vodu z povrchu vodních hladin, z rostlin a z půdy a mění ji na neviditelný plyn – vodní páry. Z oceánů pochází asi 90 % všech vodních par v atmosféře. Velmi významná je transpirace (dýchání) rostlin, podílející se na obsahu vodních par v ovzduší asi 10 %. Páry stoupají atmosférou vzhůru, při střetu s chladným vzduchem se ochlazují a kondenzují se do miniaturních vodních kapiček, jež se často vytvářejí kolem jemných částic prachu nebo soli, což se nazývá kondenzace vodních par. Mohutné shluky těchto kapiček jsou viditelné jako oblaka. Drobné kapičky vody jsou příliš jemné a lehké a nemohou proto spadnout na zem v podobě deště. Za příznivých podmínek dojde k jejich splývání, při němž se vytvářejí stále větší kapky. V okamžiku, kdy se zvětší asi tisíckrát, začnou padat k zemi jako déšť. Popsaný děj je principem vzniku vodních srážek. Je-li ve velkých výškách dostatečně nízká teplota, vytvářejí kondenzující kapičky ledové krystalky a ty při určité velikosti začnou padat dolů jako sněhové vločky. Dopadnou-li vodní kapky na velmi chladný zemský povrch, namrzají a vzniká ledovka. Kroupy se tvoří tehdy, jestliže ledové krystalky padají dolů a následně je vzdušné proudění unáší vzhůru oblakem plným drobných vodních kapiček při teplotách pod bodem mrazu (přechlazené vodní kapičky), jež se na tvořící kroupy nabalují. Velikost krup závisí na tom, kolikrát tímto cyklem prošly.

PEVNINA

Voda v řekách pochází ze srážek, povrchových přítoků a podzemní vody, jejíž přítok dodává řece více než třetinu objemu vody a udržuje říční tok v obdobích, kdy je nedostatek srážek. Řeky si hloubí koryta nejrůznějších tvarů, mohou vytvářet meandry (esovité zvlnění toku), nebo se dělit na více kanálů, zařezávat se do podloží a vytvářet hluboká údolí (ve tvaru V) nebo kaňony (řeka Colorado v USA). Unáší značné množství materiálu – prach, písek, štěrk a organické částice. Naplavenin může být tolik, že zanášejí říční koryto, které se může dostat nad úroveň terénu např. Žlutá řeka v Číně zanášená mohutnými usazeninami spraše. Soutok je místo, kde dvě nebo více řek vytvoří jeden tok. Říční delta je vyústění řeky do jezera nebo moře. Má trojúhelníkový tvar a tvoří jí naplaveniny neboli aluvium. Vznikají na něm velmi úrodné půdy se značným hospodářským významem (např. delta Mekongu ve Vietnamu nebo údolí Nilu). Vádí jsou údolí nebo strže vymleté v podloží pouštní krajiny, kudy tečou skutečné toky pouze občas, po náhlých vydatných srážkách. Vyplňuje je štěrk a váté písky. Povodí je oblast, z níž se všechny potoky nebo řeky vlévají do stejného toku nebo do moře či oceánu. Rozvodí představuje pomyslnou linii mezi dvěma povodími. Např. z jednoho povodí odtéká všechna voda do Vltavy, Labe a do Severního moře a z druhého do Moravy, Dunaje a Černého moře.

Rozvodněné toky působí povodně. Přívaly vod mohou vytvářet v příhodném terénu dočasná jezera, zmírňující průběh povodně. Přirozeným jezerem tohoto typu, existujícím po celý rok, je jezero Tonlésap v Kambodži. Pojme podstatnou část vodních přívalů řeky Mekong. Proti povodním se staví hráze a k zachycení přívalů přehrady. Po dokončení Asuánské přehrady v Egyptě ustaly záplavy, ale s nimi i každoroční zúrodňování půdy naplaveninami.

Vodní nádrže (rezervoáry) jsou prostory k zadržování nadměrných množství vod přívalových nebo užitkových, pro jejich pozdější využití a mohou být buď přirozené (jezera) nebo umělé (rybník). Podpovrchová voda se dělí na půdní a podzemní.Půdní voda vyplňuje půdní póry různé velikosti a je absorbovaná půdními povrchy. (Odstraní se vysoušením zeminy při 105˚C). Podzemní voda vzniká prosakováním vody z povrchu země do hlubších vrstev porézních hornin, do tzv. vodonosné vrstvy hornin, kde se hromadí. Úroveň, ke které voda pod zemským povrchem dosahuje, se označuje jako hladina podzemní vody. Podzemní voda je dostupná z pramenů a ze studní a vrtáním artéských studní.