Pedosféra

Půda = vzniká zvětráváním matečné horniny (nejsvrchnější část zemské kůry) za působení větrů a organizmů. Vzniká zvětralinový plášť = půdotvorný materiál = půda

Půda:

1. svrchní část = ornice
2. spodní část = spodina
3. základ = matečná hornina

Půda je složka přírodního prostředí na rozhraní mezi živou a neživou přírodou.

Tvoří ji:

• pevné anorganické částice zvětralých nerostů a hornin
• rostlinné a živočišné organizmy (edafon)
• odpadní produkty životní aktivity těchto organizmů (např. vývržky žížal)
• humus (soubor organických látek z rozkládajících se těl odumřelých organizmů)

Půdní voda a půdní vzduch:

• vyplňují volné prostory mezi pevnými částicemi

Půdní voda = půdní roztok s rozpuštěnými minerálními i organickými látkami

Půdní vzduch = složený z dusíku (N), kyslíku (O), oxidu uhličitého (CO2) a některých dalších plynů

Půda:

• je těžko obnovitelný přírodní zdroj
• důležitá pro zemědělství, lesnictví
• má vodohospodářský význam
• musí se chránit proti erozi

Půdní druhy:

• určují se podle zrnitosti půdy
• určuje to drť (skelet) = částice větší než 2mm , částice menší než 2mm = jemnozem
• pevná složka tvoří 90% – 99% půdy

Zrnitost určuje poměr jednotlivých zrnitostních kategorií:

1. Lehké půdy:

• písčité půdy
• obsahují velké množství vody a vzduchu
• jsou snadno obdělávatelné
• obsahují částice 0,1 – 2 mm
• mají dobrou propustnost pro vodu a pro vzduch
• málo poutají živiny
• největší výskyt je v oblasti Sahary a kolem řek

2. Středně těžké půdy:

• jsou hlinité
• nejúrodnější
• nejvíce zemědělsky využívané
• obsahují částice 0,01 – 0,1 mm
• jsou dobře propustné pro vodu i vzduch
• jsou dobře obdělávatelné
• patří sem jílovitohlinité půdy a písčitohlinité půdy

3. Těžké půdy:

• jílovité
• jsou špatně propustné pro vodu a vzduch
• využívají se v keramickém průmyslu
• obsahují částice menší než 0,01 mm
• patří sem hlinitojílovité půdy

4. Kamenité půdy:

• obsahují více než 20% skeletu
• patří sem lesní půdy horských oblastí
• obsah skeletu do hloubky se zvyšuje

Struktura půdy:

• schopnost půdy spojovat se v půdní agregáty (hrudky) = vliv jílovitých materiálů (kalcit, humus)

Pórovitost půdy:

• závisí na struktuře a zrnitosti půdy
• póry usnadňují pronikání vody a vzduchu

Chemické složení a půdní reakce:

• obojí je ovlivněno chemickými vlastnostmi hornin
• půdní reakce je ovlivněna množstvím uhličitanu vápenatého (CaCo3), uhličitanu sodného (NaCO3), kyseliny uhličité (H2CO3) a kyselého humusu v půdě.
• půdní reakce ovlivňuje mikrobiální činnost v půdě (s kyselostí klesá), ráz rostlinných společenstev, růst rostlin (nejlépe se jim daří v v neutrálním, nebo slabě kyselém prostředí) a vývoj půdy
• půdy kyselé – se vyvíjejí ve vlhčích oblastech (např. půdy podzolové)
• půdy neutrální až zásadité se vyvíjejí v oblastech sušších
• půdy jsou okyselovány kyselými dešti z ovzduší znečištěného průmyslovými exhalacemi
• půdní reakce se vyjadřuje pomocí pH:

1. pH = 7 ? půda je neutrální
2. pH < 7 ? půda je kyselá (kopřivy, mech) ? půda se vápní
3. pH > 7 ? půda je zásaditá

Koloidy = částice, která na sebe váže živiny

Živá složka půdy:

O je tvořena kořenovými systémy vyšších rostlin a půdními organizmy (edafonem)

Půdní organizmy = bakterie, , prvoci, houby, měkkýši, kroužkovci, …, kteří žijí v půdě. Všechny ovlivňují úrodnost půdy svou životní aktivitou. Živé organismy (žížaly) mechanicky rozrušují půdu, kypří ji, provzdušňují, rozrušují v ní organické zbytky a promíchávají je s minerálními částicemi. Obohacují také půdu produkty své látkové přeměny, včetně oxidu uhličitého.

Humus = soubor organických látek rozkládajících se těl živočichů a rostlin. Je to neživá organická složka půdy

Úrodnost půdy:

• schopnost půdy poskytovat rostlinám životní podmínky = vodu, živiny, vzduch
• uspokojuje požadavky rostlin

1. přirozená = vyvinula se v přírodních podmínkách bez zásahu člověka. Dodnes má význam v lesních oblastech.
2. kulturní = je vytvořená kultivací (obděláváním, hnojením, odvodňováním, zavlažováním..) přírodních půd.

Vznik půdy je velmi složitý děj, na kterém se podílejí tzv. půdotvorní činitelé (matečná hornina, čas, exogenní činitelé, fauna, flora, podnebí, ….). Vlivem půdotvorných procesů vznikají půdní horizonty.

Půdní horizonty:

Horizont A (ornice):

• nejtmavší
• bohatý na humus
• rostliny z něj čerpají živiny
• probíhají tu hlavní půdní biologické procesy
• ve vlhkých oblastech je obvykle ochuzován prosakující vodou o živiny

Horizont B (podornice):

• obohacený o vyplavené části z horizontu A (železo, Al, koloidní částice)
• je méně úrodný

Horizont C (matečná hornina):

O mohou tu vznikat renzinové půdy

Podle půdního horizontu a matečné horniny se určují půdní typy. Existují typy půd, které se vyvíjely působením zhruba stejné kombinace půdotvorných činitelů. Kombinace těchto činitelů určuje také ráz krajiny. Např. ve stepní krajině se vyvíjí půdní typ černozem. V tajze se vyvíjí podzolové půdy. Půdní typy se během času vyvíjejí buď k lepšímu (regradace), nebo k horšímu (degradace).

Půdní typy:

1. Arktické půdy a půdy tunder (arktický podn. pás):

• jsou to převážně permafrostní půdy (zamrzlé až do 1600m)
• využití = pastviny pro soby
• na severu Ameriky a Eurasie tvoří souvislé pásmo
• v létě rozmrzají do hloubky 1m

2. Podzoly:

• vznikají ve vlhčím a chladnějším podnebí (Rusko, Kanada, Skandinávie, Alpy, Podkrušnohoří, Podkrkonoší,…..)
• v Severní Americe jsou rozšířeny pod smrkovými lesy (v tajze)
• využití: pastviny
• podzolizace = chemický rozklad nerostů vlivem org. látek ? živiny se přesouvají do horizontu B

3. Hnědé lesní půdy (mírný podn. pás):

• jsou nejrozšířenější
• mají malou mocnost
• bývají spíše kyselé
• pěstují se tu náročné plodiny: brambory (v příznivých podmínkách víno, ovocné sady)

4. Hnědozemě:

• nacházejí se v oblastech mírně teplého a mírně vlhkého podnebí
• vyvinuly se v nížinách a kotlinách, do 450 m. n. m., na spraších a sprašových hlínách, původně pod listnatými (dubovými a dubohabrovými) le­sy.
• bývají asi 1m hluboké
• probíhá tu ilimerizace = přesun jílovitých částic a železa s prosakující vodou z vrchních spodních vrstev
• humusový horizont sahá asi do 30 cm
• pod humusovým horizontem A se nachází horizont B, který je obohacen o jíl a železo
• jsou to půdy slabě kyselé až neutrální
• jsou to kvalitní zemědělské půdy

Mohou vznikat odrůdy těchto půd:

1. Gleiové půdy = v oblastech říčního toku, blízko hladiny podzemní vody
2. Nivní půdy = v oblastech blízko říčního toku, bývají písčité, nebo jílovité, mohou být zaplavovány vodou
3. Bažinné půdy = trvale zatopeny vodou (u nás Šumava)
4. Rašelinové půdy = v současné době vysychají (v oblasti Šumavy)
5. Lužní půdy = černice = nejúrodnější středoevropské půdy, rychle degradují (př. Dyjskosvratec­ký úval)
6. Rendziny = půdy, které se nacházejí na vápencích, mají horší kvalitu, nízký humusový horizont, jsou vhodné pro rostliny (Karpaty, Alpy)

5. Černozemě:

• půdy stepních oblastí (mírný, subtropický pás) př. Velké prérie = na jihu pampy
• nachází se na Ukrajině, v Maďarsku, ve Francii, Mohelná, Pálava
• původní rostlinstvo = trávy
• v mírně vlhkých oblastech obsahují pouze horizont A, C
• nachází se na sprašových půdách, v rovinách
• humusový horizont sahá od 60 cm do 1m
• vhodné pro pěstování obilnic (kukuřice, pšenice, …)

6. Kaštanové půdy:

• vznikají degradací černozemí
• nachází se ve stepích a sušších oblastech
• obsahují méně humusu
• musí se často zavlažovat

7. Pouštní a polopouštní půdy:

• vznikají v tropickém, subtropickém a mírném pásu, v oblastech se suchým, nebo mírně suchým podnebí
• jsou to půdy písčité, hlinité, štěrkovité nebo kamenité
• obsahují malé množství humusu
• většinou slouží jako chudé pastviny

8. Žlutozemě a červenozemě (Ferosoly):

• vznikají na velkých rozlohách v subtropech a tropech
• dosahují mocnosti až 10 m
• vyznačují se žlutým a červeným zbarvením, vyvolaným sloučeninami Fe a Al
• říká se jim LATERITY
• pěstování: čajovníku, bavlníku, tabáku, podzemnice olejné

• nachází se v suchých oblastech, jsou písčité, hlinité, kamenité, obsahují málo humusu a více solí
• využití: pastviny, při zavlažování = pěstování bavlníku, rýže, ovoce
• nachází se kolem Aralského jezera, Kazachstán, Uzbekistán

Tropický pás:

Solonce

Solončaky

Jeremosoly