Geomorfologie – krasové jevy

Z hlediska geomorfologie je kras souborem tvarů reliéfů, které jsou výsledkem interakcí mezi rozpustnými horninami a krasovými procesy (koroze, eroze).

Koroze: déšť rozpouští oxid uhličitý z atmosféry a stává se slabou kyselinou uhličitou. Ta působí na karbonátovou horninu (vápenec, dolomit) a přeměňuje ji na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý

Krasové tvary povrchové

• Krasová planina – celistvá krasová tabule rozdělena údolími vodních toků. Je výškově oddělená od okolí.
• Škrapy – rýhy a hřebínky vzniklé na povrchu vápencových skal stékáním dešťové vody; tvoří škrapová pole. Jsou mnohotvárné.

Obecné – drobné skalky a hřbítky, povrch bývá rozleptán a někdy i vyplněn pískem

Žlábkové – na nakloněných plochách

Hrotovité – ostré, často velmi vysoké (Čína 10m)

Stolové – charakteristické pro čistý vápenec s ploše uloženými vrstvami

Pobřežní

• Závrty – okrouhlé dolíky o průměru max 1km (většinou 20–50m), mají trychtýřovitý tvar. Jsou výsledkem rozpouštění směrem dolů, vyskytují se po skupinách či řadách, mohou splývat

Dno otevřeno – ponor, komín, trhlina, propast

Dno ucpáno sedimenty – led, firn, jezero

Disoluční – vznik podmíněn tektonicky, spojením vznikají uvaly

Náplavové – na povrchu se sedimentovým pokryvem, ten klesá a tvoří deprese

Sufózní – vyplavené, v oblastech kde je podzemní kras

Řícené – zřícením stropu jeskyně – bývá postupné (několik 100 let)

Bogaz – rýha v krasové oblasti, nekolik m hluboká i široká, je jich několik, mohou se i křížit

Cenoty – zaplavené rýhy po okraj

• Krasová údolí – vznik korozí i erozí. Na dně i na stěnách další krasové jevy, včetně skalních mostů (skalní mosty – propojováním závrtů).

Alogenní – tvořeny toky z nekrasových oblastí.

Autochtonní – opačné k alogenním

Slepá – ve stěně často vchody do předchozích tras řeky; naplaveniny

Poloslepá – nižší uzávěrná stěna; prohlubováním se mění na slepá

Pytlovitá – krátká, pod krasovými vývěry řeky

Suchá

Krasové kaňony – vznik svislou erozí tekoucí vody. I několik set metrů hluboké (Nepál). Mohou vznikat i řícením stropů jeskyň

• Polje – protáhlé, velké deprese s příkrými stěnami a rovným nánosovým dnem. Vyskytují se ve velkých krasových oblastech, bývají zaplavovány podzemní vodou. Bývají odvodňovány aby z nich nebyly jezera
• Izolované vápencové vrchy – jejich pozůstatky jsou Humy. Mají většinou kuželovitý tvar.

Krasové věže – příkré sklony svahů (80–90°)

Krasové kupy (mogoty) – kupovitý tvar

Krasové kužele – sklon okolo 45°

• Krasová jezera – vyplňují závrt nebo polje, mohou být i podzemní. Dělí se na stálá a periodická
• Geologické varhany
• Travertiny – usazenina vápence, přehrádky zabraňují stýkání vody – vznikají kaskádovitá jezera
• Krasové prameny a vyvěračky

• Kras – vznik slova od názvu chorvatského pohoří – podzemní i povrchové jeskyně, pohoří dalo název krasové činnosti

Krasové tvary podzemní

Dělí se na primární (vzniklé korozí, erozí nebo obojím dohromady) a na sekundární (autochtonní výplně)

Jeskyně – vznik chemickou činností vody nebo mechanickou erozí podzemních vod. Ty se postupně soustřeďují do ucelených toků a směřují ke krasovému vývěru. Vytváří se patrový systém. K modelaci přispívá řada faktorů (eroze, koroze, propojování na sobě nezávsilých prostor, řícení, evorze – vířivá činnost vody, nebo eforace – působení vody pod hydrostatickým tlakem)

• Jeskyně syngenetické – vznik současně s horninou

Lávové – vznik současně s tuhnutím lávy

Korálové – vzniklé narůstáním korálových útesů

Balvanité – nakupením nebo řícením skalních bloků a srázů

Trhlinové a travertinové

• Jeskyně epigenetické – Tektonické a mezivrstevní, ledové, příbojové, větrné, sufózní, umělé a – jeskyně vytvořené korozí nebo erozí vody

Krasové jeskyně Z hlediska vývoje: Stadium iniciální, stadium mladosti, zralosti, staroby a destrukce

Podle tvaru: svislé, vodorovné, šikmé a kombinované

• Jeskyně svislé – krasové studny – vznik směrem dolů, odvodňovací funkce

Krasové komíny – vznik od stropu nahoru, obvykle uzavřeny

Propasti – spojují více pater dohromady, vznik směrem dolů.

:Aven – úzké, příkré, tmavé

:Zející – jsou otevřené, osvětlené, vznik řícením stropů jeskyní

:Cenoty – jsou zaplaveny, vznik řícením stropů jeskyní

• Jeskyně vodorovné – Chodby – snadno průchozí, patří do jednoho patra

Koridory – jsou mohutnější a patří do jedné úrovně

Dómy – značně vysoké, rozlehlé

Haly – rozsáhlé prostory s plochým stropem

• Jeskynní výplně – pokud chybí, jde o jeskyně evakuované, jeskyně s výplní se nazývají konvakuační. Výplně mohou být: autochtonní (sutě, trosky, sintrové hmoty, krápníky, jeskynní led, atd.) – pochází z místa jeskyně a nedostaly se tam

: alochtonní – sekundárně dopravené (nánosy)

Útvary tvořené sraženým vápencem se nazývají sintrové. Ty mohou být:

stropní – stalaktity (dorostené brčka do šířky, ne do dýlky), brčka

stěnové – sintrové kúry, vodopády, atd..

podlahové – stalagmity, stalagnáty, sintrové hráze, misky (u vodopádů – voda se rozstřikuje)

volné – perly, škraloupy – vznik ze stojaté vody

stalaktity, stalagnáty mohou mít různé zbarvení

• Pseudokras – vznik krasových jevů v nekrasových horninách (žula, živec, mramor)
• Kras – ve vápenci, sádrovci, dolomitu

Krasové oblasti: Kuba, Francie (Pierre de saint Martin), Čína, Španělsko – Altamira (prehistorické malby), Lascaux, USA, Rumunsko – ponorné hrady, Aven Armand ve Francii (krápníky mají talířovitý tvar, protože kapka padá z výšky 200m a rozprskne se), Borneo, Český Kras, Moravský Kras, Berounsko, Koněpruské jeskyně, Danov, Macocha – punkevní jeskyně vyplněná vodou, jezdí se zde na lodičkách, jeskyně Balcarka, Sloupskošešůvská jeskyně, Chýnovská jeskyně u Tábora – z mramoru, není krápníková, teče tam řeka; aragonitová jeskyně Bozkov nedaleko Semil, oblast Mikulova, Jeseníky – Na Pomezí – jeskyně, Javoříčský kras na Moravě, Zbrašovská jeskyně – aragonitová

Chemická reakce: CaCO3+H2O « Ca(HCO3)2