Musí vyniknout vaše osobnost, radí uchazečům studenti nejlepších škol světa

O studium na prestižní univerzitách typu Harvard, Oxford či Cambridge je každoročně obrovský zájem. Češi, kteří se na ty nejlepší školy dostali, teď radí ostatním uchazečům, co je v přijímacím procesu nejdůležitější a čeho by se měli naopak vyvarovat.

Mojmír Zálešák založil firmu Sportegy Futures. Prostřednictvím ní pomáhá českým sportovcům dostat se na americké vysoké školy. Cílí na zájemce ve věku kolem 16 až 18 let, kteří už tuší, jakým směrem by se rádi v životě vydali.

Podle Zálešáka je nejdůležitější, aby studenti neztratili svou osobnost. „My také nabízíme pomoc s vytvořením celkového profilu studenta pro přijímačky, kam spadají i mimoškolní aktivity. Ale neříkáme studentům, co přesně mají dělat. Spíš zjišťujeme, co koho baví a zajímá a podle toho hledáme nějaké možnosti, které se dají skloubit primárně s jeho sportovními aktivitami,“ vysvětluje

V USA univerzity během přijímacího řízení kladou důraz mimo jiné na osobnost uchazeče, tedy na to, kým je a jaký má charakter. Zájmy i mimoškolní aktivity by pak měly odrážet jedinečnost osobnosti.

Individualitu vyzdvihuje i Jakub Haluška, který studoval duální magisterský obor veřejná politika v Paříži a na americké Kolumbijské univerzitě. Zájemci o studium by měli přijít na to, čím se liší od ostatních uchazečů, čím jsou výjimeční. „Najděte své jedinečné silné stránky a zkušenosti, které vás odlišují, a prezentujte je jasně a sebevědomě. V neposlední řadě je zásadní zachovat klid během pohovoru,“ radí Haluška.

Důležitá je podle studenta práv na britské univerzitě Oxford Františka Ježka také schopnost sebeprezentace, umění argumentace a chápání věcí v kontextu. O otrockém učení se údajů zpaměti přijímací zkoušky na zahraniční univerzity nejsou, míní Ježek.

Uchazeč by si měl také věřit a umět sebevědomě komunikovat i v angličtině. S tím souhlasí i studentka další prestižní britské univerzity Cambridge Zuzana Nevyjelová, „(Je potřeba mít) angličtinu na určité úrovni. Ale především nadšení a důležité je, jak o svém zvoleném oboru mluvíte. Když se ten konkrétní neučí na středních školách, měla byste ukázat, kolik jste si toho o něm už zjistila. Důležité je také kriticky myslet a umět se zamyslet, i když o tom nic nevíte,“ říká studentka oboru archeologie. Důraz klade také na samostatnost.

Zájemci o studium na nejprestižnějších univerzitách světa by neměli být přehnaně skromní. Důležité je nebát se v motivačním dopisu, který uchazeč v rámci přijímacího řízení píše prakticky pokaždé, vypíchnout dosavadní úspěchy.

„Sebeprezentace je zásadní. Nepodceňujte své vlastní úspěchy, klíčem je věřit si. Ale dobrá příprava může být prospěšná i u osobních pohovorů během přijímacího řízení. Je dobré si to zkoušet a nacvičovat jako scénář, abyste si pak byli jisti každou frází. Při pohovoru se uvolněte a buďte sami sebou, buďte si jisti svými schopnostmi,“ vysvětluje Jakub Surga, kterého přijali na Oxford i kalifornskou univerzitu v Berkeley.

Z poradenství pro uchazeče si někteří studenti a absolventi těch nejprestižnějších škol udělali lukrativní byznys. Příkladem je Jamie Beaton, který pochází z Nového Zélandu a nabízí školící přijímací program zaměřený na prestižní americké vysoké školy. Za program si účtuje v přepočtu až skoro pět milionů korun! Sám Beaton se dostal na 25 univerzit, mezi nimiž nechyběl Cambridge, Oxford, Harvard, Yale, Princeton, Stanford a Kolumbijská univerzita. První tři zmíněné pak absolvoval.

Zdroj: CzechCrunch, heroine, The Kellner Family Foundation, Vogue CS, Forbes