Fyzika
Mechanické vlnění, akustika
přenos kmitání látkovým prostředím, šíření vln není spojeno s přenosem látky, vlněním se přenáší energie příčinou vlnění jsou vazebné síly mezi částicemi Vznik a druhy vlnění Pružné prostředí – prostředí, ve kterém se kmitání jedné částice vzájemnou vazbou přenáší na další částice částice v pružném prostředí si můžeme představit jako spřažená kyvadla, pokud jednu částici uvedeme do kmitavého […]
číst víceVlnová optika
Dělení optiky Vlnová optika zabývá se jevy potvrzující vlnovou povahu světla největší význam má interference, ohyb a polarizace Paprsková optika zanedbává vlnovou povahu světla je založena na principu nezávislosti světelných paprsků, přímočarém pohybu světla, na zákonech odrazu a lomu Kvantová optika zabývá se jevy, při nichž se projevuje kvantový ráz světla Interference světla skládání světla koherentní světla – […]
číst víceMechanika tuhého tělesa
Tuhé těleso Je to ideální těleso, jehož tvar ani objem se účinkem libovolně velkých sil tímto tělesem nahrazujeme jiná tělesa Pohyb tuhého tělesa každý pohybu tuhého tělesa si můžeme představit jako pohyb složený z pohybu posuvného (translace) a pohybu otáčivého (rotace) Posuvný pohyb každý bod tělesa opisuje stejnou trajektorii a v daném okamžiku mají stejnou rychlost může být […]
číst víceSpeciální teorie relativity
klasická mechanika viz otázka 19 Galileo princip relativity (mechanický) čas je absolutní veličina událost – děj, který se stane v určitém čase na určitém místě (bodě) soumístné události – události, které nastaly na stejném místě současné události – události, které nastaly ve stejném čase Michelsonův pokus na stínítku vzniká interferenční obrazec Vznik STR první teorie byly, že světlo se šíří světelným éterem, […]
číst víceSvětlo jako elektromagnetické vlnění
optika – věda zkoumající podstatu světla, zákonitostí světelných efektů (vznik šíření) zdroj světla – těleso vysílající světlo (přírodní, umělé) bílé světlo – složené světlo, ze všech základních barev optické prostředí – prostor šíření světla (průhledné, průsvitné, neprůhledné) Přehled teorií na podstatu světla Newtonova korpuskulární teorie (17. století) představa světla drobných mechanických částic, které se šíří přímočaře Huygensova vlnová teorie světlo je […]
číst víceStřídavý proud
stejnosměrný proud – proud prochází stále stejným směrem (zdroj baterie) Proměnné napětí s harmonickým průběhem označujeme názvem střídavý napětí a elektrickým obvodem prochází střídavý proud, který má rovněž harmonický průběh. zdrojem střídavého napětí je cívka otáčející se v magnetickém poli, napětí se harmonicky mění a jeho okamžitá hodnota je dána: , kde je amplituda napětí a je úhlová […]
číst víceStejnosměrný elektrický proud
Já mám pohovořit o stejnosměrném elektrickém proudu. Ten je definován jako uspořádaný pohyb volných, elektricky nabitých částic, pod vlivem elektrického pole. Jestliže se směr proudu nemění mluvíme o stejnosměrném proudu. Ten je definován vztahem: I = Q / t jednotkou elektrického proudu jsou ampéry. Q je celkový počet částic, které projdou průřezem vodiče za dobu t. Měl bych […]
číst víceElektrický proud v kovech
Elektrický odpor kovového vodiče. Ohmův zákon pro část obvodu závislost proudu na napětí – voltampérová charakteristika vodiče pokud je teplota vodiče stálá, proud procházející obvodem je přímo úměrný napětí mezi konci vodiče … – Ohmův zákon, R – elektrický odpor (rezistence), jednotkou je ohm – obrácený poměr určuje elektrickou vodivost (konduktivitu) G: , jednotkou je siemens – S elektrický odpor je přímo úměrný […]
číst víceElektrický proud v kapalinách a plynech
Kapaliny Elektrolyt. Elektrolytická disociace. Elektrolýza elektrolyty – kapalné látky vedoucí elektrický proud (vodné roztoky, kyseliny, zásady) vodivost elektrolytu způsobují kladné a záporné ionty – rozpad látky na ionty – elektrolytická disociace ionty K+, OH-, Cl- nesou jeden elementární náboj, Cu2+, H+ nemůže sám existovat proto tvoří oxoniový ion elektrické pole mezi anodou (kladný pól) a katodou (záporný pól) […]
číst víceVnitřní energie, práce a teplo
Vnitřní energie souvisí s částicovou strukturou těles je to součet celkové kinetické energie neuspořádaně se pohybujících částic a celkové potenciální energie těchto částic, která závisí na jejich poloze při dějích není vnitřní energie konstantní, značíme jí U děje, při kterých se mění vnitřní energie můžeme rozdělit na 2 skupiny děje, při kterých dochází ke konání práce (tření dvou těles) děje, […]
číst více
