Vyberte si VŠ podle uplatnění a zjistěte, kolik si vyděláte

Výběr vysoké školy není vůbec lehký. Pokud právě podáváte přihlášku, měli byste už teď myslet na své budoucí uplatnění. Samotné vysokoškolské vzdělání vám už samo o sobě zvyšuje šance na získání práce, roli ale hrají i další faktory, jako je poptávka trhu nebo praxe během studia.

Statistiky úřadu práce a ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že čím vyšší vzdělání máte tím vyšší šanci máte najít si práci. Ve srovnání s lidmi, kteří mají jen základní vzdělání, se lidem s dokončeným bakalářským studiem zvyšuje šance na uplatnění o 82 procent. Absolventům magisterského studia o rovných 90 procent a lidem s titulem PhD dokonce o 94 procent. Špatně na tom nejsou ani absolventi vyšších odborných škol, jimž se pozice na trhu práce vylepší o 78 procent.

Klíčové je proto studium dokončit. Takže by vás mělo bavit a naplňovat, aby vám nechyběla motivace na dlouhé cestě ke státnicím, nebo ještě dál. Podle marketingové ředitelky personální agentury Grafton Recruitment Jitky Kouby by ale uchazeči studia měli brát v potaz i další faktory.

„Při volbě oboru by se studenti měli zaměřit nejen na své osobní preference, ale také na dlouhodobou udržitelnost profesní dráhy a zejména na budoucí uplatnění na trhu práce,“ upozorňuje Kouba. „Ta se dnes díky stále silnějšímu zaměření většiny oborů na digitalizaci a nové technologie výrazně mění,“ dodává.

Neznamená to, že byste si museli nutně vybrat technický pouze obor. I když právě v tomhle odvětví je aktuálně největší poptávka po zaměstnancích a také vysoké finanční ohodnocení. Podstatné je podle Kouby promyslet, zda má vámi vybraný obor širší uplatnění.

„Důležitý je takový obor, který nabízí spojení zájmů s budoucími potřebami trhu, ať už jde o IT, zdravotnictví nebo o tolik zmiňované technické profese,“ říká Kouba. Specialisté z Grafton Recruitment se proto například shodují na tom, že absolventi humanitních škol by se měli kromě svého oboru zaměřit i na studium jazyků.

Právě jazyková vybavenost spolu s ochotou učit se pracovat s novými nástroji jako jsou různé technologie pro zefektivnění vlastní práce můžou absolventům humanitních oborů zlepšit pozici na trhu práce.

Kouba dodává, že zapomínat se nesmí také na praxi. „Naprosto ideální je samozřejmě studium propojené s praxí, například na průmyslových školách, které úzce spolupracují s firmami.“

Kam to bude?

Při výběru oboru podle uplatnění by mělo hrát roli také to, kde se po absolvování studia hodláte usadit. Nová pracovní místa budou vznikat třeba v okolí dukovanské elektrárny při výstavbě nového jaderného bloku. V Brně je zase na vzestupu vesmírné inženýrství.

Místo ovlivňuje i výši výdělku. Například programátoři a vývojáři si v Praze vydělají mezi 60 až 80 tisíci korunami, v Brně 50 až 65 tisíc a v Českých Budějovicích 50 až 60 tisíc korun. Na podobnou úroveň mezd dosáhnou i elektroprojektanti, v Praze vydělají 50 až 70 tisíc, v Brně 45 až 55 tisíc a ve Zlíně 45 až 50 tisíc korun.

O něco hůře si stojí ekonomicky vzdělaný absolvent vysoké školy. Na pozici účetní si v Praze vydělá 40 až 48 tisíc, v Brně 35 až 43 tisíc a v Plzni 35 až 40 tisíc. V případě absolventů humanitních oborů je podle Grafton Recruitment propad ještě markantnější. Kupříkladu na pozici marketingového specialisty, na kterou se často hlásí, si sice v Praze mohou vydělat 38 až 48 tisíc korun, ale v Pardubicích už jen na 30 až 35 tisíc korun a v Ostravě dokonce pouhých 28 až 33 tisíc.

Zdroj: Grafton Recruitment