Většina firem není spokojená s prací absolventů, vyplývá z průzkumu

5. 12. 2024 | Uplatnění studentů a absolventů
Většina firem není spokojená s prací absolventů

Třičtvrtě firem nebylo spokojených s prací alespoň některých absolventů vysokých škol, které najaly. Šest z deseti společností dokonce absolventa propustilo. Vyplývá to průzkumu společnosti Intelligent, kterého se zúčastnilo téměř tisíc náborových manažerů.

Absolventi vysokých škol nejčastěji patří do generace Z. To znamená, že se narodili mezi lety 1997 až 2010. Náboroví manažeři jim v průzkumu nejčastěji vytýkali absenci motivace, nedostatek profesionality a špatné komunikační dovednosti. Téměř 80 procent manažerů uvedlo, že museli se zaměstnanci pracovat na zlepšení jejich výkonů.

„Mnoho čerstvých absolventů vysokých škol může mít problémy s prvním vstupem na pracovní trh, jelikož krok je ve značném kontrastu proti tomu, na co byli zvyklí během svého vzdělávacího procesu,“ vysvětluje hlavní poradce pro vzdělávání a rozvoj kariéry ve společnosti Intelligent Huy Nguyen.

„Často nejsou připraveni na méně strukturované prostředí, dynamiku pracovního prostředí a očekávání samostatné práce. Ačkoli mohou mít teoretické znalosti z vysoké školy, často jim chybějí praktické, reálné zkušenosti a měkké dovednosti potřebné k úspěchu v pracovním prostředí. Tyto faktory, v kombinaci s očekáváními zkušených pracovníků, mohou vytvářet výzvy jak pro čerstvé absolventy, tak pro společnosti, ve kterých pracují,“ dodává.

Podle Holly Schrothové z univerzity Berkeley v Kalifornii má generace Z nerealistická očekávání ohledně zaměstnání a jednání s nadřízenými. „Nemají základní znalosti o tom, jak jednat se zákazníky, klienty, spolupracovníky, o pracovní etiketě. V důsledku toho je na společnosti, aby nového zaměstnance řádně zaškolila a poskytla mu dostatečné školení. Kromě toho musí šéf působit jako kouč i jako manažer,“ míní Schrothová.

I tak ale 84 procent respondentů uvedlo, že v příštím roce chce najmout čerstvé vysokoškolské absolventy. Jen deset procent manažerů si nebylo jistých a pouhých pět procent absolventy přijmout nehodlá.

Schrothová doplnila, že i když někteří zaměstnavatelé sice s přijímáním generace Z váhají, zástupci této generace i tak tvoří víc než jednu čtvrtinu pracovní síly. „Výsledkem je, že společnosti musí utrácet více peněz a času na školení a jejich generace Z bude prosperovat,“ uzavírá Schrothová.

Zdroj: iDNES.cz

Další články k tématu

Během přednášky si studenti můžou i vydělávat

Některé přednášky na vysoké škole si studenti chodí prostě jen odsedět. Ať už kvůli povinné docházce nebo dobrému dojmu. V takových případech se hodí mít v záloze nějakou aktivitu, která vás zabaví. Měla by být smysluplná a v ideální případě by vám měla vynést nějakou korunu navíc. Jakou práci tedy můžete dělat i při přednášce? Multitasking je […]

číst více

Jak napsat životopis

Jak napsat životopis, aby zaujal a nezapadl mezi konkurencí? A co do něj vůbec psát, když nemáte ještě tolik zkušeností? Kde nabrat zkušenosti? Otázka, kterou si mnozí studenti určitě často kladou. Když máte štěstí, můžete zkušenosti získat už ve škole, ať už je to z přednášek, seminářů nebo doprovodných kurzů. Můžete se také podívat na nabídky stáží, […]

číst více

Vysokoškolské vzdělání ztrácí hodnotu, míní ostravští ekonomové

Hodnota vysokoškolského vzdělání klesá. Absolventi vysokých škol totiž častěji pracují na pozicích s nižšími požadavky na vzdělání a vydělávají si tak méně peněz. Upozorňuje na to studie ekonomů z VŠB – Technické univerzity Ostrava, kteří srovnávali údaje z roku 2011 a 2022. Na pracovních pozicích s nižšími požadavky na vzdělání pracuje celkem 53 procent českých zaměstnanců. „Výsledky ukazují […]

číst více