Deset věcí, které byste neměli dělat na VŠ

Návodů na to, co byste na vysoké škole měli dělat, aby vám studium dalo maximum, najdete na internetu spoustu. Čemu byste se ale naopak rozhodně měli vyhnout, pokud nechcete skončit s nervy nadranc, nebo dokonce mezi neúspěšnými studenty?

Nechávat všechno na poslední chvíli

Pokud se vám nelíbí myšlenka, že byste měli poslední den a noc před zkouškou strávit učením, zkuste se místo toho učit průběžně. Ideálně začněte aspoň týden před zkouškou a učte se jednu až dvě hodiny denně. V kritický poslední den před zkouškou si už učivo jenom zopakujte. Snáz se tak vyhnete stresu, pokaženému spánku i špatným známkám.

Nechávat se rozptylovat

Není úplně nutné zavírat mobil do trezoru nebo si mazat účty na sociálních sítích, zatímco se učíte. Každopádně představují nevítané rozptýlení. Zkuste alespoň snížit frekvenci, se kterou se na svůj telefon podíváte. Anebo ještě lépe! Nechte ho v batohu či na koleji, zatímco se učíte někde jinde. Scrollování “sockama” si pak ordinujte za odměnu za splnění úkolu.

Nespat

Mozek si lépe zapamatovává informace, které jste se naučili, pokud mu dopřejete dostatek odpočinku. Ideálně byste měli do postele jít každý večer ve stejnou dobu, ale pokud to nejde, aspoň se snažte vyhnout probdělým nocím stráveným šprtáním.

Nevěnovat potřebný čas přípravě

Existují různé urban legends o studentech, kteří se na státnice naučili za pár hodin. Pravda je ale taková, že abyste se něco doopravdy naučili, musíte do toho investovat dostatek času. Vždycky si proto naplánujte časovou rezervu pro případ, že by vám učivo nelezlo do hlavy tak, jak jste si představovali.

Nedat dohromady všechny materiály

Když už se chystáte vrhnout na učení, ujistěte se, že máte všechny materiály, ještě než začnete. Není nic horšího než se konečně usadit k intenzivnímu studování a zjistit, že sice máte prezentace z výuky, ale sešit jste nechali doma, záznam ze semináře máte nahraný na mobilu, který je vybitý, a učebnici, kterou jste si chtěli dneska dodatečně půjčit v knihovně, vám mezitím vyfoukl někdo jiný.

Nedat si na čas

Na učení potřebujete čas. Každý jinak dlouhou dobu. Pokud se učíte ve spěchu, je méně pravděpodobné, že si látku skutečně zapamatujete a že ji pochopíte. Učit se narychlo během přestávek mezi výukou, při přebíhání z autobusu na metro nebo během oběda, nebude mít takový účinek, jako když si na učení vyhradíte ničím nerušený čas.

Neopakovat si učivo

Abyste si informaci skutečně zapamatovali, musíte si ji často i několikrát zopakovat. Přečtěte ji nahlas, zapřemýšlejte nad ní, znovu ji přečtěte a za pět minut se k ní vraťte. Proč byste měli informace číst nahlas? Snáz se vám uloží do paměti. Můžete využít i různé mnemotechnické pomůcky. Někteří studenti si dokonce učivo zpívají. Je to zábavnější a informace vám díky tomu utkví v paměti na delší dobu.

Nesnažit se pochopit učivo

Učit se zpaměti věci, kterým nerozumíte, nemá smysl. Jednak proto, že se vám pravděpodobně neuloží do dlouhodobé paměti, a pokud ano, tak k čemu vám je vědět něco, co nechápete? Místo toho se na látku zkuste soustředit, vyhledejte si pojmy, které neznáte, rozeberte si texty k probíranému tématu a pokuste se najít vlastní cestu k pochopení. Následně se pokuste látku vysvětlit laikovi, třeba kamarádovi mimo obor nebo babičce, a ověřit si tak, jestli jste ji skutečně pochopili.

Nepožádat o pomoc

Každý se učí jiným tempem. Rozhodně se proto nesrovnávejte s ostatními studenty. Pokud některému z vašich kolegů učivo leze do hlavy rychleji než vám, místo toho, abyste se tím trápili, zkuste to využít ve svůj prospěch. Nebojte se ho oslovit a požádat ho, aby vám látku vysvětlil. On si učivo díky tomu zopakuje a vy ho jednodušeji pochopíte, takže to prospěje oběma stranám.

Nevyužít konzultace

Každý vyučující má konzultační hodiny. Nebo alespoň e-mail, přes který si konzultační hodinku můžete domluvit. Jak název napovídá, je to doba, kdy za vyučujícím můžou studenti zajít a konzultovat. Pokud vám tedy není probíraná látka jasná, nebojte se ho požádat o pomoc.

Zdroj: Society19