Slovníček vysokoškolských pojmů

V novém prostředí si studenti prvních ročníků můžou připadat jako na cizí planetě, kde nerozumí místní řeči. S vysokou školou se totiž pojí spousta pojmů, se kterými jste se možná ještě nesetkali. Pro co nejhladší start vaší akademické dráhy přinášíme slovníček těch nejčastěji používaných.

Akademický rok – Období, během kterého probíhá výuka na vysoké škole. Nejčastěji bývá rozdělen na zimní a letní. Zimní semestr začíná zpravidla na konci září nebo na začátku října. Letní semestr pak navazuje v únoru. Každý semestr je rozdělen na dvě části. Tou první je období výuky, tou druhou pak zkouškové období.

Zkouškové období – Čas na konci každého semestru, během kterého už neprobíhá výuka, ale studenti plní zápočty a skládají zkoušky.  Na některých školách končí zkouškové v letním semestru v červnu, jinde mají studenti možnost přihlásit se i na zářijové termíny.

Zápočet – Způsob zakončení předmětu, který se neznámkuje. Zápočet můžete získat za plnění úkolů v průběhu semestru, za aktivitu v hodinách, případně za napsání seminární práce. Započet také může být podmínkou k připuštění ke zkoušce. Některé předměty ale mohou být zakončeny pouze zápočtem.

Zkouška – Známkou hodnocené zakončení předmětu, které ověřuje znalosti nabité v průběhu jednoho či dvou semestrů. Zkoušky mohou být ústní, písemné nebo praktické. Na základě známek ze zkoušky pak může student získat prospěchové stipendium.

Ústav/katedra – Univerzity a vysoké školy se dále dělí na menší akademické jednotky. Pod univerzitu (respektive vysokou školu) spadají jednotlivé fakulty. Pod fakulty zase ústavy nebo katedry. Ústav/ katedra se specializuje na konkrétní oblast výzkumu. Na ústavu/ katedře bude během studia váš nejbližší okruh kolegů.

Zápis – Proces, při kterém se studenti zapisují na jednotlivé předměty, které budou v daném semestru absolvovat, nebo se zapisují k termínu zkoušky.

Sylabus – Jde o dokument, kde je zjednodušeně řečeno předmět v kostce. Zpravidla v něm najdete harmonogram výuky daného předmětu, požadavky k jeho splnění a seznam literatury.

Imatrikulace – Slavnostní ceremoniál, při kterém jsou noví studenti oficiálně přijati do akademické obce univerzity. Imatrikulací formálně začíná studium, i když termíny imatrikulací někdy už mohou kolidovat s termíny přednášek. Účast na imatrikulaci bývá povinná.

Kredit – Za splnění každého předmětu získáte určitý počet kreditů. Studenti musí získat určitý počet kreditů k úspěšnému ukončení studia, respektive k tomu, aby byli připuštěni ke státní závěrečné zkoušce.

Státní závěrečná zkouška (státnice) – Kromě zkoušek na konci každého semestru musíte pro úspěšné absolvování studia a získání titulu složit také státní závěrečné zkoušky. Ty se obvykle skládají z písemné části (písemné práce) a ústní zkoušky, při které si losujete otázky podobně jako u maturity.

Volitelné/Povinně volitelné předměty – Školy, které využívají kreditový systém, mají stanoveno, kolik kreditů potřebujete k tomu, abyste byli připuštěni ke státní závěrečné zkoušce. V tomto součtu mají svůj podíl jak kredity z povinných předmětů, tak i kredity za splnění povinně volitelných či volitelných předmětů.

Studijní oddělení – Místo, kde budete řešit byrokratickou část studia. Vyřizovat si tam budete například potvrzení o studiu. Každý student má přiřazeného svého studijního referenta, který s vyřizováním administrativy bude pomáhat.

Promoce – Jde o opak imatrikulace. Je to slavnostní ceremoniál, při kterém absolventi dostávají své diplomy. Promoce jsou na konci bakalářského i magisterského studia.

Zdroj: Seznam Zprávy