Vyšší vzdělání znamená vyšší šanci najít zaměstnání

Podle analýzy Úřadu práce a datového týmu ministerstva práce a sociálních věcí s narůstajícím vzděláním roste šance najít zaměstnání. Statistici průzkum prováděli po dva roky, když sledovali absolventy různých typů škol po dokončení studia. Kromě stupně vzdělání o zaměstnanosti rozhodoval i vystudovaný obor.

„Z uchazečů o zaměstnání jsme vybrali absolventy s úspěšným ukončením soustavné přípravy na povolání v letech 2022 až 2023, a to se stupněm vzdělání od nižšího středního až po doktorské. Díky úspěšně ukončenému studiu známe jednak obory vzdělávání, tak také název školy,“ vysvětlil vedoucí týmu pokročilé analytiky na ministerstvu práce a sociálních věcí František Nový.

Ze zjištěných údajů vyplynulo, že s vyšším vzděláním klesá šance, že člověk bude nezaměstnaný. Uchazeči o zaměstnání, kteří pokračovali ve vzdělávání po dokončení základní školy, mají o více než 50 procent větší šanci najít práci. A s dalšími stupni vzdělávání tato šance narůstá. Naopak, skoro 37 procent lidí, kteří mají jen základní školu, zůstane nezaměstnaných více než tři čtvrtě roku.

Absolventi střední školy s maturitou mají oproti lidem s ukončeným základním vzděláním přibližně o 75 procent větší šanci na profesní uplatnění. Pouze devět procent z nich zůstává nezaměstnaných. Zbylých 91 procent nejde práci do devíti měsíců od ukončení studia.

S nedostatkem práce se prakticky vůbec nepotýkají také absolventi výučních oborů obráběč kovů, elektrotechnik a oprava strojů. Na trhu práce je těchto pracovníků stálý nedostatek, poptávka je tedy vysoká. „Vzhledem k silné průmyslové orientaci domácí ekonomiky pracovníci na pozice obráběč kovů, elektrotechnik či opravář strojů tradičně chyběli,“ říká ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Naopak vyučení prodavači, přadleny, švadleny, tkadleny či železničáři mají přes padesátiprocentní šanci, že zůstanou nezaměstnaní. U železničářů může být příčinou nadbytek absolventů a rozdíly v poptávce v jednotlivých regionech. U tkadlen a přadlen zase úpadek textilního průmyslu v Česku.

Některé z těchto pozic navíc můžou vykonávat i lidé, kteří nemají vzdělání v oboru. „Dnes je snazší, aby je vykonávali i lidé nevyučení v tomto oboru. Prodavačku/prodavače může dělat i absolvent či absolventka jiného oboru a tedy absolvování takového oboru není nutně výhodou,“ vysvětlil Tomáš Pavlíček ze společnosti Atmoskop.cz.

Ve srovnání s absolventy středních odborných škol pak hůř shání práci také absolventi gymnázií, kteří nenastoupí na vysokou školu. „Absolventi specializovaných škol mají větší šanci na uplatnění než absolventi gymnázii, která jsou pojata spíše jako příprava na studium na vysoké škole než na nástup do zaměstnání. Což je ale podle mého názoru v pořádku,“ objasnila Steckerová.

„Já sama jsem po gymnáziu ihned pracovala, než jsem se později rozhodla pokračovat ve studiu na vysoké škole. Dodnes si pamatuji pocity, že umím vše a nic zároveň. Chyběla mi hlubší znalost nějaké konkrétní oblasti,“ podělila se o svou zkušenost personalistka ze společnosti Shoptet Martina Suchomelová.

Nejlepší pozici na trhu práce drží i nadále absolventi vysokých škol. Pro řadu zaměstnání je vysokoškolský titul podmínkou. Jde například o obory jako je medicína, architektura, právo či na některé pozice ve finančnictví. Na těchto pozicích jsou navíc vyšší průměrné platy než v zaměstnáních, která vykonávají lidé s nižším stupněm vzdělání.

Zdroj: iDNES.cz