Univerzity začínají řešit duševní pohodu studentů

Ke studiu na vysoké škole se často váže stres kvůli zkouškám, penězům, nebo nedostatečné rovnováze mezi osobním a studijním životem. Školy začínají studentům vycházet vstříc a pomáhají jim potřebnou rovnováhu nalézt. Je nejvyšší čas. Podle výzkumu společnosti GTS Alive až 75 procent středoškoláků a vysokoškoláků bojuje se stresem a úzkostí.

Například Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM) nabízí flexibilní studijní program, který studentům umožňuje nastavit si průběh studia a zkoušky dle individuálních potřeb. Podle školy nový systém příznivě ovlivňuje nejenom studijní výsledky, ale i mentální pohodu a budoucí kariéru studentů.

Studenti VŠEM si vybírají z celkem pěti forem studia. Zkoušky si pak mohou naplánovat na letní prázdniny, nebo libovolný den v týdnu. „Odpadá tak několik stresorů. Nabízíme také v průběhu studia možnost změny studijního programu, zaměření studia nebo studium v jiné formě v případě změny preferencí. Student má tak studium ve svých rukách a v průběhu let si jej může upravovat dle potřeby. Je klíčové, aby studium dávalo studentům a studentkám po jeho celou dobu smysl,“ vysvětluje prorektor VŠEM Bohumil Kartous.

Na rovnováhu mezi školou a osobním životem se zaměřují také v Poradenském centru Hybernská na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Založila ho Kateřina Cabalková ještě během svých studií na univerzitě.

„Lidé mají různé priority, což významně ovlivňuje, kam směřují svou energii. Například někdo, kdo vzdělání vnímá jako nejdůležitější hodnotu, může během studia opomíjet kamarádské či partnerské vztahy nebo péči o sebe. Celkově je ale důležité pečovat o všechny oblasti života, abychom vnímali náš život jako kvalitně prožívaný,“ objasnila problematiku životní rovnováhy Cabalková.

Cabalková často pracuje s mladými lidmi, kteří se kvůli studiu stresují. „Stává se, že až na vysoké škole se mladí dospělí poprvé setkávají s větší osobní odpovědností za své studium. Kvůli plánování studijních povinností, omezené kapacity seminářů a hlídání důležitých termínů se jedná o jinou zkušenost, než znají z nižších stupňů studia, což může být náročné. Flexibilnější rozvrhy mohou zmírnit napětí, a zároveň podpořit budování osobní odpovědnosti jako důležité dovednosti,“ míní Cabalková.

K psychické zátěži ještě víc přispěla pandemie covidu. Studenti špatně snášeli omezení sociálních kontaktů a přechod z klasické výuky na distanční. „Duševní zdraví populace oslabilo. Vysokoškolské období je navíc klíčové období ve vývoji jedince. Dochází k dalšímu formování osobnosti – budování systému hodnot, stanovování dlouhodobých cílů a směřování života. V důsledku toho mohou mladí lidé v tomto období zpochybňovat své rozhodnutí ohledně studia či směřování dalších kroků,“ dodala Cabalková.

Univerzita Karlova pro své studenty také organizuje semináře mindfulness a relaxačních technik. „Program Fit & Smart Student navíc propojuje péči o psychické a fyzické zdraví. Studenti mohou využít koučování pro lepší sladění studia a života,“ popsala mluvčí univerzity Petra Klusáková.

Vysoká škola chemicko-technická (VŠCHT) zase pořádá workshopy o time managementu a prokrastinaci. Mimo to nabízí studentům kariérní a psychologickou poradnu. „Studenti mohou využít mimořádné studijní plány, kdy mohou obhájit potřebu vlastního tempa. Univerzita také pracuje na analýzách zatížení studentů a plánuje opatření ke snížení časové náročnosti studia,“ vysvětlil mluvčí VŠCHT Michal Janovský.

Na význam rovnováhy mezi studijním a osobním životem poukazuje i ministerstvo školství. Podle mluvčího Patrika Kubase se resort snaží věnovat jak slaďování studijního, pracovního a soukromého života, tak i otázkám sociálního a psychického zdraví studentů.

Zdroj: Aktuálně.cz