Studium v zahraničí nejen přes Erasmus

V zahraničí lze dnes studovat různě dlouhou dobu – od jednosemestrálních programů po úplné studium zakončené titulem. Zejména krátkodobé programy jsou dnes mezi studenty velmi oblíbené, neboť jejich nabídka je stále širší a ani z hlediska finančních nákladů už nejsou tak zcela nedostupné (i když zadarmo také rozhodně nejsou). A právě na některé z nich se nyní v našem přehledu zaměříme.

Proč vyrazit do ciziny?

Odpověď na otázku, proč vlastně podstupovat takovou anabázi, jakou představuje příprava přihlášky, shánění doporučujících dopisů a dalších záležitostí nutných pro přijímací řízení ke stipendijnímu programu, které nakonec nemusí být vřdy úspěšné, je přesto nasnadě. Jakkoli se studenti ze svých dočasných zahraničních působišť vracejí s různorodými zážitky a dojmy, v každém případě přijíždějí s cennými zkušenostmi, vylepšenou jazykovou výbavou a novými kontakty. A co víc, absolvování takové stáže je později také docela líbivou položkou životopisu. Hlavní předností většiny níže uvedených programů je kromě zprostředkování samotného studia a jeho zázemí zejména finanční výpomoc. Přidělené stipendium však většinou stačí pouze na pokrytí základních výdajů, například na cestování do země, případnou jazykovou přípravu, stravování nebo ubytování. Zbytek nákladů je v drtivé většině případů závislý na finanční spoluúčasti samotného studenta.

Jestli si však stále nejste jisti, zda na takový „výlet“ jednou vyrazit, není nic lepšího, než si popovídat s těmi, kdo ho již absolvovali. Koneckonců, několik rozhovorů s absolventy studijních stáží najdete i na našem webu: takto například vzpomínala studentka Jitka Smejkalová na svou stáž v Turecku, svůj pobyt v Řecku pro nás reflektovala Veronika Matoušová a takhle zas vypadají vzpomínky dánské stážistky Barbory Peterové. Rozhovorů na toto téma ale najdete na našem portálu ještě mnohem víc – najdete je v této sekci.

Studenti si ze svých zahraničních pobytů většinou přivážejí hodně zkušeností, ale i vzpomínek (fotomontáž: Lucie Černá, www.vysokeskoly.cz)

Erasmus

Asi nejznámějším programem zaměřeným na mobilitu vysokoškolských studentů je Erasmus (ano, opravdu se jmenuje po Erasmu Rotterdamském), jehož zprostředkovatelem je Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP). Program Erasmus je určen všem studentům vybraných vyšších odborných škol a také vysokoškolským studentům bakalářského a magisterského cyklu, kteří mají úspěšně dokončen nejméně 1 rok studia (v prezenční, kombinované i distanční formě). Programu Erasmus se mohou zúčastnit pouze ti studenti, jejichž škola je do programu Erasmus zapojena a kteří se přes tuto školu také přihlásí. V rámci programu lze vybírat z mnoha škol v zemích patřících či kandidujících do EU, nebo z univerzit zemí patřících do EHP (tedy na Islandu, v Norsku a Lichtenštejnsku) a v neposlední řadě i v Turecku. Mezi dosud nejčastěji volená cíloviště dnes jednoznačně patří Německo následované Francií a Velkou Británií. Na výběr je rovněž i z různých délek studia, které se pohybují od 3 měsíců až po jeden rok. Více informací o programu Erasmus se dozvíte buď na stránkách NAEP, nebo také zde.

AIA

Další možností, jak se dostat na některou ze zahraničních univerzit, je obrátit se na Dům zahraničních služeb MŠMT, konkrétně na jeho Akademickou informační agenturu (AIA). Ta své stipendijní pobyty organizuje v součinnosti s mezinárodními smlouvami, z nichž vyplývá délka studia, počet volných míst, požadavky na uchazeče apod. Nabízená stipendia však nejsou vypsána na konkrétní vysoké školy, zájemci o stipendium si je proto musí vyhledat sami. Studentské stipendijní pobyty AIA jsou určeny všem studentům veřejných vysokých škol v České republice.

CEEPUS

Mimo aktivity AIA nabízí Dům zahraničních služeb také program Central European Exchange Programme for University Studies (CEEPUS), který je oproti předchozímu organizován v rámci sítí zapojených univerzit v několika státech Evropy. Česká republika se do aktivit CEEPUS zapojila v roce 1996. Studijní stipendia CEEPUS pokrývají zejména náklady na ubytování a stravování a jsou určena pouze studentům prezenční formy studia. Programu se však lze zúčastnit nejdříve po ukončení 2. semestru. Pokud škola, kterou studujete, není součástí sítě v rámci CEEPUS, můžete se do výběrového řízení přihlásit jako tzv. freemover. Šance na přidělení stipendia se tím ale mírně snižuje.

Nadační stipendia

Na podporu zahraničních stipendií studentů se však v rámci své činnosti zaměřují také některé nadace. Namátkou zmiňme například Nadaci Open Society Fund Praha (OSF) a nebo třeba Nadaci Dagmar a Václava Havlových s podtitulem Vize 97.

Oborově specializovaná stipendia

Některé organizace a agentury se také snaží podpořit zejména ty studenty, kteří by se jednou mohli stát odborníky v oblastech, které korespondují právě s oblastmi zájmu těchto organizací. Kupříkladu cílovou skupinou stipnedijního fondu s názvem American Fund for Czech and Slovak Leadership Studies AFCSLS jsou studenti oborů spojených se zdravotní péčí, vzděláváním nebo ochranou životního prostředí. Stipendium je šestiměsíční a jeho obsahem je individuální studijní plán spojený s praxí na prestižních amerických univerzitách.

Studium v konkrétních zemích

V České republice působí rovněž mnoho agentur a institucí, které se specializují na nebo doposud zahájily spolupráci pouze s vybranými zeměmi. Chcete-li například vyrazit na studijní pobyt do Německa, můžete se obrátit na Gemeinschaft für studentischen Austausch in Mittel- und Osta Europa (GFPS-CZ), Německou akademickou výměnnou službu (DAAD) nebo třeba na Česko-německý fond budoucnosti. Komu by se zachtělo třeba do Lichtenštejnska, Norsk nebo na Island, může si o stipendium zažádat v rámci tzv. Finančního mechanismu EHP a Norska (FM EHP/Norska), který je stejně jako Erasmus realizován pod správou NAEP. Na Spojené státy americké se vedle výše zmíněného amerického fondu z většiny orientuje i známé Fulbrightovo stipendium, Stipendium Paula Robitscheka udělované na devítiměsíční studium na University of Nebraska-Lincoln nebo můžete zkusit štěstí třeba v rámci Kristyna M. Driehaus Foundation (KMD). Oproti tomu například Visegrad Fund se, jak už vyplývá z názvu, orientuje zejména na spolupráci zemí tzv. Visegrádské čtyřky (ČR, SR, Maďarsko, Polsko), ale i na země další, zejména z bývalého sovětského bloku. Na Rakousko se zase orientuje program AKTION, koordinovaný již zmíněným Domem zahraničních služeb. Stipendia programu AKTION se udělují jednotlivcům bez ohledu na školu nebo obor, který studují (vyňaty jsou pouze obory umělecké). Uchazeči o stipendium však musejí být v době podání žádosti nejméně ve 3. ročníku magisterského či bakalářského studia.

Pro studenty s handicapem

Kromě výše uvedených však existují i nadace, které se zaměřují zejména na studenty se zdravotním handicapem. Patří mezi ně například Nadace Livie a Václava Klausových a mohé další.

Další užitečné odkazy:

• www.eurodesk.cz – přehled vysokoškolských stipendií na stránkách Evropské informační sítě pro mládež