Nultý ročník – jedna z možností pro nepřijaté

Ti, kdo neměli to štěstí a nedostali se na tu „svou“ vysokou hned, zpravidla stojí před nutným rozhodnutím, co dál. Mohou buď vše vsadit na další kola přijímacích řízení, která se mnohde konají ještě v září, nebo počkat, zda ještě do zahájení nového akademického roku nebudou akreditovány nějaké obory zcela nové. Pokud však ani čekání nepřinese kýžené řešení, pak už nezbývá, než se buď poohlédnout po zaměstnání, a nebo třeba po alternativních formách studia. Jednu z nich představují právě i nulté ročníky.

Studentem bez studentských výhod

Specifikem nultých ročníků je to, že posluchači docházejí do školy podobně jako při prezenčním nebo kombinovaném studiu (i když v hodinově menším rozsahu), ale nemají status studenta. V tomto se liší například od pomaturitního studia jazyků.
Výuka probíhá zpravidla několikrát do týdne dopoledne či odpoledne nebo třeba jen během víkendů. Časové rozložení kurzů a jejich možný přesah do všedních dnů ovšem značně omezuje možnost souběžně se studiem pracovat, což je zejména u čerstvých absolventů středních škol velký problém. Studenti, kteří se do nultého ročníku hlásí hned po maturitě, tak alespoň mohou popřemýšlet o možnosti spojit nultý ročník se studiem cizího jazyka v rámci pomaturitního studia a zachovat si tak status studenta. Musejí však počítat s tím, že si tak navýší časovou náročnost studia a velmi pravděpodobně i jeho celkovou cenu (některé agentury však nulté ročníky nabízejí v jakýchsi „výhodných balíčcích“, kombinujících výuku jazyka a právě přípravu na VŠ).
Přípravné kurzy mohou být buď semestrální, nebo celoroční. Na konci každého semestru studenti skládají zkoušky a zápočty stejně jako při řádném studiu.

Přípravné kurzy pořádané agenturami

Na přípravu budoucích vysokoškoláků se u nás zaměřuje celá řada vzdělávacích agentur, jejichž pobočky lze najít téměř v každém univerzitním městě. Výuka se orientuje především na aktuální obsah přijímacích zkoušek, probírají se témata, která se v nich objevují nejčastěji, a studenti dostávají cvičné testy. Na některých kurzech vyučují i pedagogové přímo ze samotných vysokých škol, kteří tak mohou svým posluchačům předat své zkušenosti z průběhu přijímaček na jejich mateřské instituci.
Kurzy si lze vybrat buď podle konkrétní fakulty, na niž se chce uchazeč v budoucnu hlásit, a nebo podle oboru zájmu (psychologie, právo, matematika, sociologie, politologie, ekonomie atp.). Výjimkou už není ani příprava na zkoušky OSP (resp. TSP), neboť ty jsou dnes stále častějším obsahem přijímacích zkoušek.
Ti, kdo splní kreditové požadavky i potřebnou docházku, obdrží na konci kurzu certifikát o jeho absolvování, který některé agentury ještě opatřují dodatkem o splnění určité kvalifikace. Absolventi kurzu jej pak mohou využít například jako přílohu přihlášky ke studiu na vysoké škole nebo při hledání zaměstnání.

Nulté ročníky na vysokých školách

Oproti vzdělávacím agenturám probíhají nulté ročníky organizované samotnými vysokými školami trochu jinak. Aktuální nabídku přípravných kurzů zde zájemci najdou zpravidla pod názvem kurz celoživotního vzdělávání (CŽV), jehož přesnou definici lze najít v § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.
Úspěšní studenti mohou po dokončení kurzu získat kupříkladu bonifikaci při přijímacích zkouškách a v případě přijetí jim mohou být uznány kredity za předměty, které se shodují s předměty vypisovanými v rámci běžného studia. Některé fakulty dokonce umožňují absolventům těchto kurzů nastoupit na školu s prominutím přijímacích zkoušek, ti nejúspěšnější se mohou dostat dokonce rovnou do druhého ročníku.
Menší nevýhodou na některých fakultách je, že do jí vypisovaných kurzů CŽV se mohou hlásit pouze neúspěšní uchazeči o studium právě na této fakultě. Rovněž celková nabídka je omezenější, než je tomu u agentur. Školy totiž většinou vypisují hlavně kurzy zaměřené na obory, o něž je největší zájem. Některé fakulty nevypisují nulté ročníky vůbec.
Pokud jde o přijetí ke studiu kurzu, vychází se buď z pořadí uchazeče v řádném přijímacím řízení, nebo se konají nové přijímací zkoušky (to se týká kurzů, kam mohou být přijati i studenti, kteří se na danou fakultu původně nehlásili).
Naopak výhodou je, že kromě možnosti být následně přijat bez přijímacích zkoušek nebo si alespoň nechat uznat několik kreditů dostávají absolventi kurzu příležitost poznat své potenciální budoucí vyučující a seznámit se s prostředím školy a způsobem výuky. „Ostrý“ nástup ke studiu je pak pro ně mnohem jednodušší.

Kapacita kurzů

Kapacita jednotlivých kurzů se na každé instituci liší. Například na FTVS je omezena na tři, případně na šest účastníků, zatímco zájemců o absolvování semestrálního kurzu práva na Právnické fakultě UK může být až 200.

Cena

Rozhodování o tom, jaký a zda vůbec přípravný kurz navštěvovat, jistě určuje kromě místa konání, harmonogramu či oboru také cena. Ta se však s každým typem kurzu může podstatně lišit. Koncepce jednotlivých kurzů se však velmi liší, proto by cena neměla být tím hlavním vodítkem, podle něhož z nabídky kurzů vybírat. Lišit se mohou například svou intenzitou, zaměřením, ale také třeba službami, výhodami a materiály, které cena zahrnuje, lukrativností zvoleného oboru, místem výuky apod.
I z výše uvedených důvodů lze za nultý ročník se můžeme setkat s cenami od 10.000 do 48.000,– Kč.

Přihlášky do nultého ročníku

Termíny pro přihlášení do nultého ročníku každoročně končí v srpnu a v září, proto pokud o této formě vzdělávání uvažujete, právě teď je nejvyšší čas se rozhodnout.

Foto: Stock.XCHNG