Nový grant má pomoci vědkyním-matkám

Jakmile žena přeruší svou vědeckou kariéru a založí rodinu, vrátit se zpět k výzkumu po několikaleté pauze je náročné. Některé vědkyně se už ke svému výzkumu proto nikdy nevrátí. Změnit by to mohl grant, který by rodičkám umožnil přizpůsobit si výzkum časovým možnostem a získat k ruce asistenta. Státní grantová agentura tuto finanční pomoc nabízí letos poprvé. Zájemci o grant mohou žádat až do 3. dubna. Podmínkou je například to, že kariérní přestávka od výzkumu trvá nejméně rok a žadatel musí mít ukončené doktorské studium.

Předseda grantové agentury Milan Jirsa si od zavedení grantu slibuje udržení excelentních vědkyň ve vědě. V České republice je v současnosti zastoupení žen ve výzkumu nejmenší ze všech zemí Evropské unie. V roce 2022 bylo z 86 125 pracovníků ve výzkumu pouhých 25 procent žen.

„Chceme jim dát možnost, aby, až budou mít kapacitu se vrátit, nemuseli začínat hned svým vlastním velkým projektem a soutěžit o národní granty s ostatními vědci, kteří malé děti nemají, což je velmi náročné,“ říká Jirsa.

O grant můžou požádat i muži, kteří nastoupili na rodičovskou dovolenou místo svých partnerek či se dlouhodobě starají o nemocného člena rodiny.

Vědkyně/matky by tuto možnost uvítaly. Patří mez ně i šestatřicetiletá molekulární bioložka Veronika Šrámková, která má dvě děti. „Pro mě by to byla úžasná možnost. Líbí se mi, že výzkum můžete ladit podle sebe. Mohu mít k sobě nějakého studenta, a když budou děti nemocné, tak s nimi mohu být chvíli doma, ale práce na výzkumu bude pokračovat,“ říká.

„Aby se člověk někam ve vědě dostal, vyžaduje to léta práce. Až v průběhu studia jsem ale zjistila, že abych mohla dělat vědeckou práci, nestačí mít magistra ani doktorát, musíte jet ještě do zahraničí a pak začít dělat postdoktorát. Roky se nabalují a je těžké to skloubit s tím, že chcete mít i rodinu,“ dodává vědkyně. Práce na vlastním projektu o tukových tkáních zabrala Šrámkové několik let. O to obtížnější bylo výzkum odsunout stranou a věnovat se rodině.

S postojem Šrámkové souhlasí i vědkyně Kateřina Rohlenová, která působí na Biotechnologickém ústavu Akademie věd. Na mateřskou nastoupila v 34 letech. V té době se již zvládla propracovat do čela výzkumné skupiny, díky čemuž byla její práce časově flexibilnější.

„Největší problém skloubení dětí a vědecké práce mi vždy přišel v tom, že by člověk potřeboval v tutéž chvíli naplno dělat obojí naráz. Věda je velice konkurenční oblast a potřebujeme získat výsledky v nějakém časovém horizontu – dříve, než je daná otázka už dávno vyřešená někým jiným. Miminku je třeba věnovat čas, to je jasné. Problém je ale v tom, že vědecký projekt zatím stojí, a obávám se, že ženám v Česku se to děje docela často,“ vysvětlila Rohlenová.

Během postdoktorátní stáže pracovala pro prestižní belgickou laboratoř. Často v práci zůstávala 12 nebo 14 hodin denně. Právě proto založení rodiny odkládala. Zpětně toto rozhodnutí nehodnotí jako nejlepší. Podle ní lze pracovní situaci uzpůsobit potřebám zaměstnance. Je nicméně potřeba to pečlivě naplánovat a hlavně mít možnost se domluvit s nadřízenými.

Kvůli náročnosti studia a výzkumu mývají vědkyně první dítě až ve 33 letech. Dřív jim na mateřství nezbývá čas. Pokud chtějí založit rodinu, musí se často rozhodnout, jestli dají přednost dětem nebo výzkumu.

České vědkyně jsou oproti svým evropským kolegyním znevýhodněné dlouhou mateřskou dovolenou a nedostatkem možností péče o děti. V jiných evropských zemích je běžné, že ženy se do práce vracejí zpět už po jednom roce. Jde například o Belgii, Francii či Nizozemsko. Stát jim vychází vstříc a ženy mají možnost umístit děti do jeslí či pracovat na zkrácený úvazek.

V Česku se po mateřské na zkrácený úvazek k výzkumu vrací jen nízké procento žen. „Je to časově náročné, musíte žádat o peníze, některé experimenty zaberou více času nebo to vyjde na víkend a s dětmi už nejste tak flexibilní, takže se rozhodnou to raději opustit,“ vysvětluje Šrámková.

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová chybějící podporu vnímá jako hlavní nedostatek v oblasti vědy v Česku. „Chybí dobrá podpora v péči hlavně o malé děti. Například dostupné dětské skupiny a školky,“ míní.

Zdroj: Novinky.cz