Druhý mozek můžete mít v kapse nebo počítači

25. 5. 2022 | Studentský život

druhý mozekPojem druhý mozek zní jako něco ze sci-fi filmu. Pravda je mnohem jednodušší. Je to externí systém, který slouží k uložení a uspořádání vašich myšlenek a nápadů. Může mít podobu kapesního sešitu nebo třeba složky v počítači, kam si své myšlenky ze svého skutečného mozku takzvaně odložíte. Proč je dobré si během studia vybudovat druhý mozek?

Uvolníte tím své mentální zdroje

Lidský mozek může v jeden čas dělat jen určitý počet věcí. Pokud vám myšlenky neustále odbíhají k seminární práci, kterou musíte příští týden odevzdat, zajímavému rozhovoru, který jste vedli u oběda, anebo ke knize, kterou se chystáte přečíst, bude mnohem těžší se soustředit. Druhý mozek pomáhá podobná rozptýlení umenšit anebo úplně odstranit. Můžete si do něj totiž uložit (případně zapsat), třeba ten blížící se termín nebo seznam knih, které chcete přečíst, abyste na ně už nemuseli myslet.

Budete se méně stresovat

Studium na vysoké škole může být stresující. Ale i v tomto ohledu může druhý mozek pomoct. Například tak, že si v něm rozdělíte větší projekty do menších a snáz zvládnutelných kroků.

Vytvoříte si osobní archiv informací

Řada lidí má poznámky, poznatky a nápady zapsané a rozházené všude kolem. Kvůli tomu je kolikrát nemohou najít, když je potřebují. Díky druhému mozku můžete všechny pro vás důležité informace uložit na jednom místě a utřídit je do kategorií, abyste i v budoucnu snadno našli to, co zrovna potřebujete.

Jak si vytvořit druhý mozek

Stejně jako váš skutečný mozek, i druhý mozek je jedinečný. Přesný způsob, jak ho vytvořit, proto bude záviset na vašem pracovním stylu, osobnosti a konkrétních potřebách. Pokud nevíte, kde začít, můžete si druhý mozek rozdělit do následujících sekcí

  • Projekty: více úkolů se stejným cílem
  • Oblasti (zájmu): činnosti a oblasti, které vás zajímají a průběžně je budete aktualizovat
  • Zdroje: informace, které by vám mohly posloužit nejenom ve vaší školní práci
  • Archív: neaktivní položky anebo takové, které již pro vás nejsou podstatné

Jakmile si vydefinujete základní rozdělní druhého mozku, budete se muset rozhodnout, co přesně bude tvořit váš druhý mozek. Můžete se spoléhat na fyzické věci, jako jsou sešity, indexy a šanony. Anebo si můžete vytvořit digitální druhý mozek pomocí aplikací a on-line nástrojů, případně kombinovat fyzickou a digitální formu. Čím méně nástrojů však bude používat, tím více se budete moct soustředit na to opravdu důležité – obsah vašeho druhého mozku.

Pouhé vytvoření druhého mozku však nestačí. Aby vám co nejlépe posloužil, měli byste ho používat každý den, anebo aspoň každý pracovní den. Můžete ho využívat například k zaznamenání náhodných myšlenek a nápadů, k psaní poznámek z výuky a odborné četby, k plánování vašich každodenních činností, k zaznamenání pokroku ve vašich úkolech a projektech, nebo k uložení termínů nadcházejících úkolů a schůzek. Čím víc pak budete svůj druhý mozek používat, tím víc mu budete moct věřit.

Váš druhý mozek, stejně jako ten skutečný, nezíská nikdy „finální“ podobu. Jde o systém, který byste měli jednou za čas aktualizovat. Třeba tak, že si nepotřebné věci přesunete do archivu. Také se můžete rozhodnout druhý mozek „přesunout“ na novou aplikaci, nebo vytvořit nový systém.

Zdroj: College Info Geek

Další články k tématu

12 typů studentů, které potkáte na vysoké škole

Každý student je jiný, přesto i na vysoké škole potkáte určité typy lidí, kteří nechybí v žádném školním kolektivu. A dost možná do jedné z následujících skupin spadáte i vy sami. Aktivista Vždycky za něco bojuje: spravedlnost, lásku, celosvětový mír… nebo prostě jen za to, aby na vaší fakultě konečně opravili ty rozbité záchodky. Je výřečný a […]

číst více

Cítíte se vyhořele? Zkuste trik mnichů ze třetího století

Vysněné studium vás přestalo bavit, úkoly vám nejdou od ruky a škola vás začíná vyloženě štvát? Nemusí to nutně znamenat, že byste měli změnit obor nebo dokonce se studiem úplně seknout. Možná právě prožíváte vyhoření. To může vést i závažným psychickým problémům. S vyhořením se potýkali už mniši ve třetím století našeho letopočtu. Vyhoření zatím nemá […]

číst více