Distanční vzdělávání aneb Studujte přes počítač!

Distanční studium se velmi často nesprávně zaměňuje za formu kombinovanou. Je to zřejmě způsobeno tím, že slovo distanční se dá volně přeložit jako dálkové, kterým bylo až do roku 1999 označováno právě studium kombinované. Přestože i samy školy občas nabízejí distanční formu studia některých svých oborů pod hlavičkou formy kombinované, faktem zůstává, že distanční vzdělávání je samostatně vyčleněno vedle formy kombinované a prezenční i v zákoně o vysokých školách (§ 44). Jeho bližší definici, stejně jako definici dalších dvou forem studia, však už zákon nepřináší.

Počátky distančního studia

Úplné počátky distančního vzdělávání u nás se kladou do roku 1991, kdy se v Praze konala konference věnovaná právě tomuto tématu. Mezi jeho průkopníky se po prvotních pokusech některých institucí, které se zaměřovaly především na vzdělávání dospělých, zařadily v 90. letech například Akademie Jana Amose Komenského, Vysoké učení technické v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci či Technická univerzita v Liberci. Postupem času se k nim přidaly také třeba Západočeská univerzita v Plzni, Ostravská univerzita v Ostravě, Vysoká škola ekonomická v Praze, Global University, Metropolitní univerzita Praha a další soukromé i veřejné vysoké školy. I přes tento výčet lze však říci, že oproti jiným zemím zatím Česká republika v nabídce distančních studijních programů zakončených titulem mírně zaostává. Pokud tedy škola vůbec podobný obor nabízí, pak jde spíše jen o ojedinělé případy. Situace se však pomalu ale začíná zlepšovat.

Formy studia

Distančně lze u nás studovat jak v bakalářských, tak i v magisterských a doktorských programech. Protože jejich náplň i náročnost jsou srovnatelné s jejich případnou prezenční či kombinovanou formou, je i jejich distanční verze klasicky zakončena ziskem diplomu a titulu. Ještě častěji však dnes distanční formu studia školy využívají spíše v rámci svých programů celoživotního vzdělávání. Ty bývají obvykle mnohem kratší a nejsou zakončeny ziskem titulu (mohou k němu však alespoň dopomoci – více viz článek věnovaný celoživotnímu vzdělávání a také § 60 zákona o vysokých školách). Přehled kurzů celoživotního vzdělávání s distanční formou studia, které nabízejí naše vysoké školy, najdete například na stránkách Národního centra distančního vzdělávání. Výhod distanční koncepce studia ale někdy využívají také organizátoři přípravných, jazykových i rekvalifikač­ních kurzů.

Už i české vysoké školy začínají odhalovat možnosti, které přináší e-learningová výuka (foto: StockExchange)

Doma, v kavárně i v parku

Distanční studium sestává ze dvou vzájemně propojených složek, z nichž tou první je samostudium a druhou pak průběžná, nejčastěji elektronická komunikace s konzultanty a lektory (pedagogové v rámci distančního studia se často označují také jako tutoři, tedy něco jako soukromí, domácí učitelé). Celé studium je totiž postaveno především na principu tzv. e-learningu neboli studia uskutečňovaného prostřednictvím počítače a internetu (vyloučena tu ovšem není ani komunikace telefonická, faxová, případně korespondenční). Právě díky tomu se učebnami distančních studentů stávají jejich pracovny, ložnice, knihovny, kavárny anebo třeba parky. Do „kamenné“ školy naopak docházejí oproti prezenční a kombinované formě studia opravdu jen zřídka, nejčastěji jen na několik hodin během celého semestru. Během těchto seminářů, kterým se někdy říká tutoriály, se obvykle řeší různé problémy, na které student narazil během samostudia, a prověřuje se správné pochopení látky na straně studentů.

Úkolům se nevyhnete

Přesto přese všechno není organizace studia zcela ponechána jen na samotném studentovi. Velký důraz je tu kladen na velkou kooperaci mezi ním a pedagogy, a to proto, aby jeho vlastní úsilí nepřišlo nazmar a aby bylo vedeno správným směrem. Student je obvykle nucen během semestru splnit několik úkolů, které mají prověřit a zároveň udržovat jeho průběžnou přípravu. Celkové studijní povinnosti pak samozřejmě zahrnují i nutnost získat určitý počet bodů či kreditů při testech, zápočtech a zkouškách, jako je tomu i při „běžném“ studiu. Někteří pedagogové se dokonce snaží přiblížit klasickému docházkovému vzdělávání natolik, že se vedle dnes již celkem běžné interakce prostřednictvím mailů snaží využít i nejmodernější metody výuky, jako jsou například videokonference, chat či speciální edukativní programy. To vše naznačuje, že jedním z rysů distančního studia je, že i přes fyzickou vzdálenost je vztah mezi studentem a učitelem značně individuální: přes počítač se řeší vše od zadání domácích prací přes výuku samotnou až po řešení individuálních problémů spojených se studiem. Osobní konzultace ovšem hrají nemenší roli, a není proto divu, že alespoň některé jsou povinné.

Základem je pevná vůle

Zřejmou devizou distančního studia je jeho jistá volnost a flexibilita, neboť je to především sám student, kdo si určuje dobu, kterou bude věnovat studiu. Velkou výhodou je také celkem podstatná dávka ušetřeného času i financí obvykle spojených s občasným či pravidelným dojížděním do školy. Proto je distanční studium ideální volbou zejména pro zaměstnané studenty, matky na mateřské a další zájemce, kteří z různých důvodů nemohou či nechtějí studovat prezenčně. Jenže, je-li člověk „pánem svého času“, měl by zároveň umět opanovat i svou vůli a zodpovědný přístup. Naznačená volnost studia totiž zároveň skrývá nebezpečí, že se člověk bude věnovat více než studiu třeba své práci nebo jiným činnostem a školní záležitosti bude neustále odsouvat naneurčito. Kotvou studentovy pevné vůle však bývají alespoň nejzazší termíny pro odevzdání nejrůznějších úkolů a prací, které stanovují pedagogové a které většinou nelze překročit.

Kolik to stojí

V současné době je možnost distančního studia doménou zejména soukromých škol, ale jak už jsme naznačili, nabízejí je i některé školy veřejné. Na těch soukromých bývá taková forma studia zpoplatněna, u jejich veřejných protějšků se poplatky týkají většinou jen distančních kurzů celoživotního vzdělávání. Školné se přitom mnohdy šplhá i do několikatisícových částek za semestr. Tato suma však navíc většinou ještě povyroste o náklady na studijní materiály a další pomůcky, jejichž příprava je alespoň zatím celkem nákladná.