Desetina vysokoškoláků mění obor již během studia

19. 10. 2016 | Aktuality

Desetina vysokoškoláků mladších 21 let mění obor již během bakalářského studia. U studentů nad 24 let se jedná téměř o třetinu. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK ve spolupráci s Vysokou školou obchodní v Praze a Vysokou školou podnikání a práva.

Mladí Češi neskrývají ambice. Každý desátý vysokoškolák dnes studuje několik oborů současně. Pokud se jim ve škole něco nelíbí, nebojí se ale rozhodnutí přehodnotit a změnit zaměření studia. A to i za cenu, že budou muset začít studovat znovu od začátku. Potvrzují to výsledky průzkumu agentury STEM/MARK, podle kterého v minulosti každý pátý vysokoškolák změnil zaměření nebo dokonce vysokou školu.

Očekávání

Nejdůležitější jsou vědomosti a uplatnění po škole

Při výběru vysoké školy hraje hlavní roli uplatnění po studiu a dobré jméno školy. Až na dalších místech zajímá vysokoškoláky kvalita výuky a vyučujících nebo výdaje na školné. Podle průzkumu ale současní vysokoškoláci touží po vysokých manažerských postech nebo vlastním podnikání méně než jejich kolegové ze středních škol. Více je láká práce ve školství, věda a výzkum nebo práce s lidmi. Mezi oblíbené patří také informatické obory.

Od vysoké školy studenti v první řadě očekávají získání vědomostí a uplatnění na trhu práce. S tím souvisí zajištění dostatečného příjmu, které od vysokoškolského vzdělání očekává 65 % dotázaných. „Studenti očekávají, že po studiu bude jejich příjem zhruba 37 500 korun měsíčně. To je zhruba o dva tisíce méně, než si představují současní středoškoláci. Jen 3 % dotázaných by si přála ročně vydělávat přes milion korun,“ uvádí rektor Vysoké školy obchodní v Praze, Jindřich Ploch.

Na cestě k vysněnému zaměstnání

Chybí kvalitní výuka jazyků a individuální přístup

Až 82 % studentů se domnívá, že jim české vysoké školy pomáhají k dosažení vytouženého zaměstnání. Přesto mezi nimi najdeme bez mála pětinu, která má opačný názor. Největší skeptici se objevují mezi dotázanými nad 24 let. Co vysokoškoláci nejčastěji postrádají? Nejvíce kriticky hodnotí výuku cizích jazyků a nedostatečné zaměření výuky na praxi. Vysokoškoláci by také ocenili individuálnější přístup ze strany pedagogů. Přes veškeré výtky je však 92 % studentů spokojených se školou, na které momentálně studují.

Průzkum realizovala v první polovině roku agentura STEM/MARK ve spolupráci s Vysokou školou podnikání a práva a Vysokou školou obchodní v Praze. Účastnilo se ho 335 žáků středních škol, 331 studentů vysokých škol a 342 občanů patřících do nestudující ekonomicky aktivní populace ve věku od 20 do 55 let. Odpovědělo celkem 1008 respondentů.

 

Další články k tématu

Vysokoškolský učitel je taky jenom člověk

Cest k učitelské profesi je několik. Buď si vyberete některý z oborů na pedagogické fakultě anebo se rozhodnete udělat si doktorát. V druhém případě si totiž budete muset na univerzitě také něco odučit. Ze studenta se tak poměrně rychle stanete pedagogem, což rozhodně není snadné. Takže jaký je pohled z druhé strany přednáškové haly? Jak se žije vysokoškolským […]

číst více

Průzkum UPOL: Filozofové chtějí podnikat, nejvyšší plat chtějí medici

Každý čtvrtý student Univerzity Palackého v Olomouci chce po absolvování podnikat. Vyplývá to z průzkumu, kterého se zúčastnilo přes 1500 respondentů. Do podnikání se nejčastěji chtějí pustit studenti z filozofické fakulty a fakulty tělesné kultury. Nejvyšší nástupní plat pak chtějí studenti lékařské fakulty. Zájem o podnikání oproti roku 2012 narostl o pět procent. Nejvíc studentů chce ale stále […]

číst více