Vysokoškolský učitel je taky jenom člověk

Cest k učitelské profesi je několik. Buď si vyberete některý z oborů na pedagogické fakultě anebo se rozhodnete udělat si doktorát. V druhém případě si totiž budete muset na univerzitě také něco odučit. Ze studenta se tak poměrně rychle stanete pedagogem, což rozhodně není snadné. Takže jaký je pohled z druhé strany přednáškové haly? Jak se žije vysokoškolským pedagogům?

Začínající učitelé-doktorandi před první hodinou zažívají podobný stres jako studenti před začátkem zkouškového. Vyučující Pavel Semerád se před svou první hodinou sám sebe ptal, co na hodině bude dělat a říkat. Dokonce zvažoval, že se raději hodí marod. Jakmile vkročil do učebny, tep mu vyskočil do nadpozemských výšin. Bylo mu na omdlení, nemohl se nadechnout a sám sobě slíbil, že už nikdy učit nebude! Nedodržel to.

Na svém blogu Tatulda.cz se dělí i o další zkušenost, které ukazují, že i učitelé na vysoké škole jsou jenom lidi. Před lety odmítl studentovi z Francie opravit si zkoušku on-line. Bál se, že mu přitom bude někdo napovídat.

Po zkušenostech s výukou během pandemie své rozhodnutí zpětně hodnotí jako chybu. „Kdybych měl dnešní zkušenosti s on-line zkoušením, postupoval bych jinak. Jenomže já jsem je neměl a chtěl jsem pro všechny studenty stejné podmínky. Tehdy to znamenalo psát test v Brně,“ píše.

Měsíce volna?

Vysokoškolští učitelé si rozhodně neodpočinou ani v létě. Sice nemusí přednášet ani organizovat semináře, práce ale mají i tak dost. Hodnotí a konzultují bakalářské a magisterské práce, brodí se nezbytnou administrativou, připravují nové sylaby, organizují různé studijní akce a často také samy pracují na nějakých akademických textech.

Práce tedy málo nemají. Problémem je, že není vždy dobře zaplacená. „Mladší a střední generace už začínají přemýšlet, jestli se jim působení v akademické sféře vyplatí. Obzvlášť když jde o inteligentní a schopné lidi, co nemají problém sehnat si zaměstnání jinde a většinou lépe placené,“ popsala serveru Reflex Jana Jedličková, která se účastnila i nedávných protestů za více peněz pro vysoké školy.

„I já před rokem a půl došla k tomu, že bych si mohla najít jednu dobře placenou práci a nemusela bych dělat tři nebo čtyři hůře ohodnocené. Včetně toho, abych se nemusela bát, jestli zaplatím nájem,“ dodala Jedličková. Dál sice učí, ale její hlavní příjem tvoří práce v IT firmě.

„Nezničte si vztah s učitelem“

Kromě mnoha úskalí má práce vysokoškolského učitele i spoustu benefitů. Třeba časovou flexibilitu, na kterou upozornila jedna uživatelka sociální sítě: „U nás je dost člověk pánem svého času. Stejně tak se dost benevolentně u nás bere i dovolená. Člověk může pracovat dost doma a nikdo nám nepíše, jak to, že nemáme vypsanou dovolenou, když u sebe nejsme. Zkrátka, když potřebuju ráno k zubaři, tak tam prostě jdu a buď pak víc pracuji, nebo zůstanu déle zas večer, nikdo to neřeší.“

A co by studentům poradili vysokoškolští pedagogové? Rozhodně se neptejte, jestli je účast na přednášce povinná. „Nezničte si svůj vztah s učitelem hned na úvodní hodině. Neničte mu představy o vás jako bezchybných studentech. Proto, než z jeho přednášky odejdete, dejte mu alespoň šanci, aby vám mohl dát důvod zůstat,“ doporučuje Semerád.

Zdroje: Tatulda.cz, Reflex