Kateřina Dušková
Základní chemické pojmy
Hmota, látka, atom, molekula, prvek, směs, chem. čistá látka, sloučenina, soustavy látek. Atomová hmotnostní jednotka, elementární částice a jejich charakteristika, relativní atomová hmotnost, relativní molekulová hmotnost, pojem mol, Avogadrova konstanta, molární hmotnost. Typy chemických vzorců, základní chem. zákony. Hmota formy •částicové složení – elementární částice (protony) složitější mikročástice (molekuly) makroskopická tělesa kosmická tělesa • pole – gravitační, […]
číst víceVodík
z řeč. hydór = voda, gennao = tvořím obecně: Z = 1 Ar = 1.00797 X = 2.2 Tt = –259.2° C Tv = –252.8° C ? = 0.08988 g?1–1 (0° C, 1 atm) oxidační čísla –1, 1, 0 (mlk. H2) elektronová konfig. 1s1 jsou známy tři izotopy[1] vodíku: 1H lehký vodík (protium) – výskyt: 99.9844 % 2H (D) těžký vodík (deuterium) – výskyt: […]
číst víceUhlovodíky – základ organické chemie
rozdělení uhlovodíků – obecné vzorce, homologické řady, zásady systematického názvosloví Organické sloučeniny – obsahují C, výjimkou jsou některé nejjednodušší sloučeniny uhlíku (CO2, H2CO3 a její soli, CS2), které řadíme do anorganické chemie. Nejdůležitější je schopnost uhlíku spojovat se kovalentními vazbami a vytvářet tak řetězce. Vazba C-C i vazba C-H, jsou typické nepolární kovalentní vazby, jsou dostatečně pevné a […]
číst víceZákladní poznatky molekulárně kinetické teorie stavby látek
Základem kinetické teorie látek jsou tři experimentálně ověřené poznatky: Látky kteréhokoliv skupenství se skládají z částic (molekuly, atomy, ionty) tyto částice nevyplňují veškerý prostor tělesa z dané látky – struktura látky je nespojitá (diskrétní) Částice se v látkách neustále a neuspořádaně (chaoticky) pohybují pohyb může být: posuvný, otáčivý nebo kmitavý u klidného tělesa nepřevládá v daném okamžiku žádný směr pohybu částic a […]
číst víceStavba atomu
Atom je základní stavební jednotkou látky z chemického hlediska. pojmenování vzniklo v 5.století přnl v Řecku (Leukipos a Démokritos) na počátku 20.století bylo prokázáno, že se atomy skládají z kladně nabitého jádra obklopeného elektrony(E.Rutherford-1911) každý e- má jeden záporný elementární náboj = –1,602*10–19 C elektronový obal je tvořen elektrony a jeho záporný náboj je kompenzován kladně nabitým jádrem, takže atom jako […]
číst víceSacharidy (glycidy)
jedny z nejvýznamnějších a současně nejrozšířenější přírodní organické sloučeniny O tvoří největší podíl organické hmoty na Zemi rostlinného původu; součástí většiny živých organismů ve skutečnosti se o hydráty uhlíku nejedná nesprávná označení: karbohydráty uhlohydráty uhlovodany základní složení – C, H, O; v derivátech sacharidů navíc – N, P, S, … obecný vzorec: Cn(H2O)n můžeme se na ně dívat jako na oxidační produkty vícesytných […]
číst víceRedoxní děje – význam oxidace a redukce
princip oxidace a redukce, oxidační a redukční činidla – příklady při oxidačně-redukčních (redoxních) reakcích dochází k přenosu elektronů, přičemž se mění oxidační čísla některých atomů atomy některých prvků při reakci elektrony ztrácejí (oxidují se), jiné elektrony přijímají (redukují se) takto můžeme rozdělit každý redoxní děj na dvě poloreakce : oxidace – reaktant předává své elektrony, jeho oxidační číslo roste redukce – reaktant přijímá […]
číst víceCharakteristika s prvků (I. a II.A skupina)
charakteristika I. a II.A skupiny – elektronová konfigurace, srovnání fyzikálních a chemických vlastností s-prvků I.A skupina – alkalické kovy – Li, Na, K, Rb, Cs a radioaktivní Fr II.A skupina – Be, Mg, dále kovy alkalických zemin – Ca, Sr, Ba a radioaktivní Ra jsou to s-prvky – jejich valenční elektrony jsou pouze na hladině s s1 prvky (I.A) elektronová konfigurace : ns1 jsou to typické kovy, […]
číst víceReakční kinetika a chemická rovnováha
srážková teorie, teorie aktivovaného komplexu, faktory ovlivňující reakční kinetiku reakční kinetika je oblast chemie, která se zabývá otázkou rychlosti a dynamiky průběhu reakcí a vlivy tuto rychlost ovlivňující mechanismus přeměny výchozích látek v produkty se snažily postupně objasňovat následující teorie : Srážková teorie : vychází z předpokladu, že se částice (molekuly, ionty), mají-li spolu reagovat, musí nejprve srazit, […]
číst vícePolysacharidy
charakteristika, vznik, význam glykosidickým spojením velkého počtu monosacharidových jednotek (až tisíců) vznikají polysacharidy – přírodní polymery glykosidická vazba vzniká reakcí dvou hydroxylů – reaguje poloacetalová skupina, uvolňuje se molekula vody, zbylé molekuly se spojují glykosidickou vazbou velká molekulová rel. hmotnost se projevuje ve vlastnostech : mnohem nižší rozpustnost ve vodě, nemají sladkou chuť jejich biologický význam spočívá především ve […]
číst více
