Struktura a vlastnosti pevných látek

Krystalické a amorfní látky Krystalické látky pravidelné uspořádání částic do krystalové mřížky monokrystaly (diamant, rubín, vápenec, granát, NaCl, SiO2) o jejich rozložení se periodicky opakuje – dalekosáhlé uspořádání, pravidelné uspořádání o některé monokrystaly, mají pravidelný geometrický tvar polykrystaly (zeminy, prach) o skládají se z velikého počtu drobných krystalů – zrn o zrna jsou složena s pravidelně uspořádaných částic, mají rozměry od 10 mm do několika mm, o lze je […]

Krystalické a amorfní látky

Krystalické látky

  • pravidelné uspořádání částic do krystalové mřížky
  1. monokrystaly (diamant, rubín, vápenec, granát, NaCl, SiO2)

o jejich rozložení se periodicky opakuje – dalekosáhlé uspořádání, pravidelné uspořádání

o některé monokrystaly, mají pravidelný geometrický tvar

  1. polykrystaly (zeminy, prach)

o skládají se z velikého počtu drobných krystalů – zrn

o zrna jsou složena s pravidelně uspořádaných částic, mají rozměry od 10 mm do několika mm,

o lze je pozorovat mikroskopem, někdy i pouhým okem

Rozdělení podle orientace krystalů

  1. izotropní
  • většina polykrystaly
  • mají ve všech směrech stejné vlastnosti (teplotní roztažnost – ve všech směrech stejná)
  1. anizotropní
  • většina monokrystalů
  • fyzikální vlastnosti závisí na směru – odlomení slupek slídy jen v určitých rovinách – v rovinách kolmých je to složité

Amorfní látky

  • periodické uspořádání je omezeno na určitou vzdálenost (10–8 m), při větší vzdálenosti je pravidelnost porušena – krátkodosahové uspořádání
  • (sklo, vosk, pryskyřice, asfalt)
  • látky zpravidla izotropní

Ideální krystalová mřížka

  • základní (elementární) buňka – základní krychle obsazená částicemi
  • mřížka vytvořená skládáním základních buněk vedle sebe se nazývá ideální krystalová mřížka

Základní buňka

  1. prostá – částice jsou pouze v rozích krychle (Po alfa)
  2. plošně centrovaná – částice jsou ve středu stěn krychle (kovy – Al, Ni, Cu, Ag, Au)
  3. prostorově centrovaná – částice jsou v rozích a uprostřed krychle (kovy – Li, Na, K, Cr)
  • délka hrany se nazývá mřížkový parametr

Polonium alfa Hliník Železo alfa

Ideální krystaly – dokonalá pravidelnost v rozložení částic

Poruchy krystalové mřížky

  • bodové poruchy
  1. Vakance

o částice chybí v krystalové mřížce

o způsobeno tepelným kmitavým pohybem částic – částice unikne nebo ozářením krystalu elektrony, ionty nebo neutrony

  1. Intersticiální poloha částice

o částice se nachází mimi pravidelný bod krystalové mřížky

o tato porucha souvisí s první poruchou, částice unikne mimo pravidelný bod

  1. Příměsi

o cizí částice (nečistoty) vyskytující se v krystalové mřížce určitého krystalu

o tyto částice se nacházejí v intersticiální poloze nebo v pravidelném bodě mřížky

o tato porucha ovlivňuje vlastnosti krystalu – elektrická vodivost

Vazby v krystalech

  • mezi částicemi – vazebné síly
  1. Iontová vazba

o vazba mezi celými nabitými atomy

o alkalické halogenidy (NaCL,KBr,CsCl,LiF)

o iontové krystaly – tvrdé, křehké, štěpné, vysoká tt, elektrické izolanty, světlo prostupuje

  1. Vodíková vazba

o vodíkový můstek

o spojuje kyslíkové ionty v ledu, organické látky

  1. Kovová vazba

o mřížka tvořená kationy mezi nimiž se pohybuje valenční elektrony (elektronový plny)

o kovové krystaly – dobrá tepelná a elektrická vodivost, povrchový lesk, v tlustších vrstvách jsou neprůhledné, nejsou štěpné, dobrá kujnost a tažnost

  1. Kovalentní vazba

o vazba tvořena elektrony (elektronové páry)

o vazba směrová, (diamant, křemík)

o kovalentní krystaly – tvrdé, vysoká teplota tání, nerozpustné v běžných rozpouštědlech, elektrické izolanty a polovodiče

  1. Van der Waalsova vazba

o slabé vazby, krystaly inertních prvků

o stabilní jen za velmi nízkých teplot, (jód, chlór, kyslík, vodík a organické sloučeniny)

o molekulové krystaly – měkké, nízká teplota tání

Deformace pevného tělesa

  • změna vzájemné polohy částic konáním práce
  • je to změna rozměrů, tvaru, objemu způsobená vnějšími silami
  1. pružná (elastická) deformace

o deformace vymizí po zániku působících sil, je to deformace dočasná

o pružná tělesa (pružina, ocelový pásek)

  1. tvárná (plastická) deformace

o trvalá, těleso mění tvar, objem atd., kování kovového tělesa

Typy deformací

  1. tahem
  • dvě síly opačného směru směrem od středu tělesa
  1. tlakem
  • síly působící směrem k středu tělesa
  1. ohybem
  • síla působící na střed tělesa podepřeného na obou koncích)
  1. smykem
  • dvě síly opačného směru působící na horní a dolní podstavu tělesa, vrstvy se vůči sobě posunuje, ale jejich vzdálenosti jsou stejné
  1. kroucením
  • dvojice sil

v praxi kombinace různých deformací

Síla pružnosti. Normálové napětí

  • při deformaci působí na sebe silou i částice v tělese, síly ,kterými působí se nazývají síly pružnosti
  • podle zákona akce a reakce síla pružnosti Fp má stejnou velikost jako síla působící na těleso a působí opačným směrem

U pružně deformovaného tělesa působí na plochu libovolného příčného řezu z obou stran síly pružnosti. Je-li pevné těleso deformováno tahem silami o velikosti F, je v rovnovážném stavu tělesa síla pružnosti .

Normálové napětí – stav napjatosti při deformaci (jednotkou je Pa)

Mez pružnosti – největší možná hodnota normálového napětí, kdy je deformace ještě pružná

Mez pevnosti – po překročení této hodnoty nastává přetržení, zlomení atd.

Dovolené napětí – v praxi nejvyšší dovolená hodnota normálového napětí, je značně menší než mez pevnosti

Součinitel bezpečnosti – podíl meze pevnosti a dovoleného napětí

Hookův zákon

  • při pružné deformaci je normálové napětí přímo úměrné relativnímu prodloužení.
  • , kde E je modul pružnosti v tahu (jednotka Pa), charakterizuje lát­ku

prodloužení: relativní prodloužení:

Teplotní roztažnost pevných těles

  • fyzikální jev spočívající ve změně rozměrů tělesa při změně teploty
  • u drátů, tyčí a podobně nás zajímá délková roztažnost těles

Prodloužení je přímo úměrné počáteční délce a přírůstku teploty:

  • teplotní součinitel délkové roztažnosti (jednotka K-1), mění se s teplotou

objemová roztažnost těles: , kde je teplotní součinitel objemové roztažnosti, u izotropní látky

Praxe: mosty (pilíře), dráty (průvěs), kovové kotle se těsně nezazdívají, písty u motorů mají za studena menší průměr než průměr dutin válců, matriály lze spojit pouze pokud mají přibližně stejný teplotní součinitel (železobeton), slitiny

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.