Zájem o očkování klesá. Studenti z Karlovy univerzity proto chtějí vzdělávat veřejnost i lékaře

Mladí lidé z projektu Medici PRO očkování se snaží zvrátit trend snižující se proočkovanosti populace a zabránit tak návratu infekčních nemocí. Za pomoci sociálních sítí, interaktivních prezentací, videí, a hlavně komunikace chtějí vzdělávat i podporovat kritické myšlení (nejen) laické veřejnosti. Co mají studenti na projektu nejraději? Které nemoci se vrací a proč se někteří lidé nechtějí očkovat?

Asi tak dvacetiletý muž skelným pohledem hledí do kamery. Tělo má pokryté červenou vyrážkou s hnisavými boláky. „Na spalničky neexistuje lék, lze pouze mírnit příznaky například srážením horečky nebo řešením komplikací. Jedinou možnou ochranou je očkování,“ říká příjemný, ale naléhavý mužský hlas v pozadí. Nemocný muž je naštěstí jen hercem v krátkém spotu projektu Medici PRO očkování. Onemocnění vysoce infekčními spalničkami je však kvůli menší proočkovanosti populace opět reálným rizikem.

„V roce 2005 jsme neměli na českém území ani jeden případ, v roce 2019 jich podle ministerstva zdravotnictví bylo 591. To je výrazný nárůst onemocnění, které může způsobit zánět mozku a s ním spojenou ztrátu intelektu, slepotu nebo hluchotu,“ vysvětlují situaci členové projektu. Podle nich se vrací i další nemoci jako černý kašel, záškrt i tetanus. Poslední zmíněná choroba sice není přenosná z člověka na člověka, nakazit se jí můžete ale prakticky všude. Způsobuje ji bakterie v půdě kontaminové výkaly savců a do těla člověka se dostává skrze poranění kůže. „Hrozba neočkování je tedy velká – kromě bolestivých křečí, které tetanus způsobuje, hrozí neočkovaným i velká pravděpodobnost úmrtí,“ dodávají studenti.

Medici v tandemu s „markeťáky“

A kdo jsou vůbec oni studenti z projektu Medici PRO očkování? Jde o studenty 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kteří si přizvali na pomoc kolegy z katedry Marketingu a PR Fakulty sociálních věd (FSV UK). Medici přinášejí do projektu zdravotnické poznatky, studenti marketingu zase znalost efektivní komunikace. Vznikly tak nejen série videí Nemoci nejsou vidět, ale nezmizely!, ale také informační webová stránka. Ta se postupně plní články s očkovací tématikou. Texty jsou srozumitelné, poctivě ozdrojované a nechybí ani poutavé grafiky, které pak putují i na sociální sítě.

Přednášky i on-line diskuze

Na sociálních sítích také může medikům kdokoli položit dotaz týkající se tématu očkování. „Nejvíce dotazů nám chodí vždy, když se objevíme v médiích nebo diskusích. Nejoblíbenější je samozřejmě televize. To nám pak chodí i desítky dotazů denně. Hodně otázek dostáváme, když proaktivně vyzveme naše sledující na Instagramu ať se nás ptají. To se pak dostaneme za 24 hodin i na stovku dotazů. Pomáhá nám také sdílení od odborníků, odborných organizací a celebrit, kteří k nám přivedou nové sledující dychtící po informacích,“ upřesňují Medici PRO očkování.

Členové projektu pořádají také on-line diskuze. „On-line diskusní setkání nejsou tak častá, ale hodně nás baví. Teď se aktuálně připravujeme diskusi na 18. února, kterou organizujeme společně s Politologickým klubem FSV UK.“

Projekt se původně zaměřoval na středoškoláky. Medici chodili do škol a formou přednášek zvyšovali povědomí o očkování i trendu snižující se proočkovanosti. V současné době jsou však zájemci o on-line přednášky hlavně firmy a neziskové organizace a přednáší se primárně na téma očkování proti nemoci covid-19. „Zájem o náš projekt určitě vzrostl i díky pandemii covid-19, ale bohužel se domníváme, že zájem o téma očkování obecně se příliš nezvýšil.“

Nedostatek kritického myšlení i pediatrů

Na internetových stránkách Medici PRO očkování se dovídáme, že projekt vznikl jako reakce na klesající proočkovanost populace, již Světová zdravotnická organizace zařadila mezi deset největších hrozeb pro veřejné zdraví. Kde se ale vzal tento trend neočkování? I na takto složitou otázku měli studenti z projektu odpověď.

Jedním z viníků je tzv. antivakcinační hnutí. To úspěšně využívá internetu a sociálních sítí k šíření vymyšlených příběhů a nepravd ohledně očkování: „Tyto příběhy a dezinformace vznikají i z ekonomických popudů (například pro podporu prodeje alternativních postupů léčby, bylinných preparátů a knih) nebo z politických důvodů (zvyšování nedůvěry občanů ve zdravotnictví) a jsou často šířeny běžnými lidmi, kteří mají strach a pocit, že by měli jejich sdílením chránit i ostatní. Zde by pomohl větší důraz na mediální výchovu, aby lidé uměli rozeznat kvalitní zdroje informací a rozvoj kritického myšlení.“

Trendu také mimo jiné v České republice přispívá nedostatek dětských praktických lékařů. Doktoři nebo doktorky proto nemají čas na zodpovídání dotazů ohledně očkování, rodiče pak pro málo informací raději neočkují.

Lékaři i novináři – nosiči mýtů

Nedostatek času může tlačit nejen pediatry. I ostatní lékaři vypouštějí dezinformace ohledně vakcinace. Studenti proto vyrábí materiály a chystají přednášky i pro tuto cílovou skupinu.

Další skupinou přispívající k šíření hoaxů ohledně vakcinace jsou podle spolku novináři. „U novinářů je to časté zmiňování mýtů, které vede jen k dalšímu ukotvení v paměti čtenářů či diváků. Během pandemie covid-19 jsme si u některých médií také více všimli senzacechtivých titulků, které jsou zpravidla velmi zavádějící, vytržené z kontextu či zcela nepravdivé, a které ve čtenářích vzbuzovali emoce a vedli k psaní komentářů do diskusí. Vůči vakcínám však zvedaly spíš vlnu nevole.“