Co stojí za neúspěšností vysokoškoláků?

Až 60 procent studentů bakalářských oborů nedokončí studium. Na pětiletých magisterských oborech a navazujícím magisterském studiu činní úmrtnost 40, respektive 30 procent. Alarmujícími statistikami se zabývali odborníci na konferenci platformy Vzdělávání 21 Univerzity Karlovy.

Nejvíc nedokončených studií zaznamenávají umělecké obory a informační a komunikační technologie. Naopak nejmenší „úmrtnost“ mají medicína a psychologie.

„Důvody jsou zřejmé. V prvním případě jde o programy s poměrně rychlým pracovním uplatněním studujících, v druhém případě pak o značně výběrový studijní program s velkým převisem zájemců o jeho studium nebo nutnost získat vysokoškolský titul opravňující daný obor v praxi vykonávat,“ vysvětlila Michaela Šmídová z Centra pro studium vysokého školství.

Podle Šmídové by pomohlo sladit monitorování studijní neúspěšnosti s individuálním přístupem ke studentům. V praxi by to znamenalo dopředu vytipovat studenty, kteří by obor nemuseli dostudovat a podpořit je. Zlepšit by se také měla informovanost o oboru. Řada uchazečů o studium totiž nemá přesnou představu o tom, co obnáší obor, na který se hlásí.

Proč vysokoškoláci univerzitu nedodělají?

Odborníci se na konferenci shodli na tom, že za neúspěšností studentů nestojí jen jedna univerzální příčina. Karolína Gondková z ministerstva školství za jednu příčinu označila fakt, že někteří vysokoškoláci studium nevnímají jako dostatečně relevantní. „Většina z nich od studia očekává přímou relevanci k jejich uplatnění na trhu práce, a pokud nejsou jejich očekávání naplněna, často ztrácí motivaci ke studiu,“ vysvětlila.

Pomoci by podle ní mohla změna studijních plánů tak, aby studenti už od začátku studia měli jasnou představu o budoucím uplatnění a věděli, proč se učí ten který konkrétní předmět.

Další příčinu pak Gondková spatřuje v příliš úzké specializaci studijních programů, kvůli níž studenti nemají dostatečnou flexibilitu při hledání zaměstnání. Gondková míní, že by pomohlo, kdyby novela zákona o vysokých školách studentům dovolila měnit studijní program v rámci fakulty.

Michal Farník, předseda studentské komory Rady vysokých škol, jako příčinu neúspěšnosti vidí nedostatečnou kapacitu míst na oborech, kam se hlásí hodně uchazečů. Příkladem je výše zmíněná psychologie. Jako řešení navrhuje navýšit kapacitu nejvýběrovějších studijních oborů.

Další možné řešení „úmrtnosti“, na němž se shodli všichni účastníci konference, je důraz na kvalitní výuku a revize studijních plánů, především pro první ročníky.

„Počátek studia je z hlediska dlouhodobé motivace studujících klíčový, a proto by v něm měli učit ti nejlepší pedagogové, kteří dovedou lidi nadchnout. Také by jistě hodně pomohlo zvážit revizi některých studijních plánů, aby obsah učiva prvního ročníku netvořily hlavně teoretické a nejtěžší předměty, ale aby se studenti dostali i k tématům, kvůli kterým šli daný obor, kterému se také nejspíš chtějí v budoucnu profesně věnovat, studovat,“ upřesnila Gondková.

Na otázku, proč nedokončili studium, odpovídali v dotazníku i samotní studenti. 41 procent z oslovených uvedlo, že se nedostatečně identifikovalo s institucí, 30 procent si podle svých slov vybralo špatný obor. Naopak jen malé procento uvedlo jako příčinu náročnost studijního programu.

Univerzita Karlova se nedostatečnou identifikaci s institucí snaží řešit podporou spolkového života a tutorským systémem v rámci nějž starší vysokoškoláci pomáhají nováčkům a poskytují jim důležité informace, které na stránkách školy a v propagačních materiálech nenajdou.

Zdroj: Univerzita Karlova