Vytvořte si myšlenkový palác jako Sherlock Holmes a naučte se učit

Učit se, učit se, učit se, radil kdysi Vladimir Iljič Lenin. Opakovat, opakovat, opakovat, oponuje dnes zakladatel školy paměti Jakub Pok. Podle něj je totiž problémem současného školství fakt, že se probraná látka málokdy zopakuje. Právě opakování je ale jediný způsob, jak si lze něco natrvalo uložit do paměti.

Pok pro Český rozhlas uvedl, že kapacita mozku je de facto neomezená. Co však je omezené, je čas, po který jsme schopni se učit. Ten je podle Poka 20 až 50 minut. Po uplynutí této doby už se nám informace do mozku neukládají. Proto je zásadní si látku, kterou do vás hodinu a půl ládují vyučující na přednáškách zopakovat. „Poprvé do 10 minut, další do 24 hodin a poslední za tři dny,“ stanovuje ideální časy pro zopakování naučených informací Pok.

Samotné opakování však nestačí. K nové látce – například anglickému slovíčku, které vám nejde do hlavy – je nutné připojit nějaký příběh a tím si vytvořit jeho mentální obraz. Zajímavé je, že vymyšlený obraz si zapamatujeme lépe něž ten skutečný.

„Mozek velmi rád pracuje s obrazy. Není úplně stejné, zda mozek dostane informaci v reálu a obraz vidí, nebo si ho vytvoří formou mentálního obrazu. Když dáme mozku prostor, aby si vytvořil mentální obraz, je to efektivnější, než když to vidí ve skutečnosti,“ uvedla před časem pro Český rozhlas expertka na trénink paměti Danuše Steinová.

Uložte slovíčka do obýváku

Psycholožka Dagmar Maroszová radí propojit informace s konkrétními místy například v bytě, nebo po cestě do práce. Slovíčka, nebo i celé definice, si na tato místa „uložíte“ v tom pořadí, ve kterém danými místy procházíte. Celý proces potom ještě vyšperkujte absurdními činnostmi. Po vzoru Moroszové by pak myšlenková trasa, třeba pro látky z chemie, mohla vypadat následovně: methan štěká na ethan v předsíni, propan krájí butan na záchodě, pentan odpaluje hexan v obýváku atd.

„Čím větší blbost, tím spíše si to zapamatujete,“ říká Pok. Informace si tak můžete třeba ukládat přímo na tělo. „Anglické slovo pro dlaň je palm, takže si přestavíme, že nám z dlaně roste palma,“ uvádí Pok jeden příklad.

Další radou, jak si věci lépe pamatovat je dávat si je do souvislostí a informace na sebe nabalovat. Této metodě se říká tvorba myšlenkových map. V centru mapy může být třeba anglické slovíčko cat. K němu se pak pojí další související slovíčka jako mňoukání, mléko, srst atp.

Klíčové pro úspěch všech těchto metod je soustředění. Bez něj nám neposlouží ani ty nejbizardnější asociace. Pozornost je však nutné také trénovat. Návod, jak na to, je celkem jednoduchý, ale realizovat trénink už tolik ne, obzvlášť v dnešní hektické době. Zkuste však čas od času vypnout okolní ruch (i ten vlastní vnitřní) a soustředit se plně pouze na jednu konkrétní činnost. To pomáhá zmírnit také hladinu stresu, který je jedním z největších nepřátel paměti.

Zdroje: iRozhlas.cz, iDNES.cz