VŠ jako cesta k bohatství? Mezi nejbohatšími lidmi je většina s titulem

Dvacítka nejbohatších lidí světa a dvacítka nejbohatších Čechů v roce 2023. Většina z nich s vysokoškolským titulem. Mezi nimi jen hrstka odpadlíků, kteří na vysokou školu nastoupili, ale studium nedokončili. Nabízí se tak otázka, zda i v dnešní době existuje souvislost mezi vysokoškolským studiem a bohatstvím. Zamýšlel se nad tím časopis Forbes.

Podívejme se nejprve blíže na první tři nejbohatší lidi světa. Francouz Bernard Arnault, šéf největší společnosti sdružující luxusní značky na světě, vystudoval École polytechnique, spoluzakladatel Tesly, SpaceX, nebo taky služby PayPal Elon Musk Pensylvánskou univerzitu, „otec“ Amazonu Jeff Bezos prestižní školu Princeton.

A podívejme se na Čechy. Zesnulý Petr Kellner, jehož skupinu PPF po jeho smrti spravuje manželka Renáta s rodinu, studoval na Vysoké škole ekonomické. Daniel Křetínský, mimo jiné majitel fotbalové Sparty nebo anglického West Hamu, pak Masarykovu univerzitu v Brně.

Ne vždycky je patrná vazba mezi vystudovaným oborem a oborem, který miliardářům miliardy vydělal. Vypadá to tedy tak, že vysoká škola dá svým absolventům i něco nad rámec vyučované látky. „Dostudovat vysokou školu většinou vyžaduje velké úsilí, vytrvalost, snahu a prostě dřinu. Kdo tím projde, ukáže, že se do věcí umí opřít,“ uvedla jeden příklad kariérní poradkyně Tereza Valnohová.

Další, co vám vysoká škola může dát nad rámec studia, jsou kontakty a zkušenosti. Už zmiňovaný Elon Musk během studia absolvoval stáž v Silicon Valley, kolébce technologie. Bill Gates se při studiu seznámil se Stevem Ballmerem, který mu pomohl z Microsoftu udělat jedničku na trhu. Daniel Křetínský zase po vystudování práv pracoval v advokátní kanceláři a postupně se posouval.

Dostudovat, nebo přerušit studium?

Zaměřme se teď na „odpadlíky“. Třeba Mark Zuckerberg. Se studiem na Harvardu seknul, aby se mohl naplno věnovat Facebooku. „Do světa“ ale už šel s konkrétním konceptem sociální sítě a určitou zárukou úspěchu. „Horší je, když dotyčný či dotyčná zjistí, že podnikat nechce nebo nemůže, a následně narazí na to, že k adekvátní pozici mimo vlastní firmu vlastně vzdělání potřebuje,“ varuje poradkyně Valnohová.

S rozhodnutím, zda je student připraven na svět podnikání, pomáhá například byznysový mentor Pavel Klein. Poradit se k němu přišel podle časopisu Forbes třeba student ve třetím semestru, který měl připravený jasný návrh podnikání. „Nápad to byl originální, ale bylo nutné mu věnovat maximum času, protože jej mohl předběhnout někdo jiný,“ říká Klein.

Studentovi proto doporučil na rok přerušit studium, aby mu nápad v mezidobí někdo takzvaně nevyfoukl. Na školu se student ale musel vrátit, to byla totiž Kleinova podmínka pro to, aby jeho nápad propagoval mezi potenciálními investory. „Moje podmínka byla lidská. Vím, jak to vypadá, když se peníze zalíbí a lidé si myslí, že to bude navěky,“ říká Klein.

Jiný student už tak jasnou koncepci neměl. Klein se s ním proto domluvil, že mu pomůže jeho nápady dál rozpracovat pod podmínkou, že ze školy neodejde. Student proto musel veškerý svůj čas rozdělit mezi studium a přípravu podnikání. „Po ukončení studia však byly projekty dnes už funkční firmy hmatatelné,“ popsal Klein časopis Forbes.

„Pokud máte pouze nápad, který není připraven k realizaci, nemáte průzkum trhu, byznys model a ani chuť tomu obětovat maximum, pak je důležité dostudovat,“ uzavírá mentor.

Zdroj: Forbes