Vláda tvoří překážky, univerzita je překonává. Svědectví indického studenta o cestě ke studiu v České republice během pandemie

25. 2. 2021 | Studium v zahraničí

Indický student Aryan Kumar měl od září 2020 nastoupit na Univerzitu Karlovu. Klacky pod nohy mu však hodila pandemie nemoci covid-19 a česká byrokracie, a tak se do Prahy dostal až o dva měsíce později. Jak mu vyhovuje on-line výuka a co mu pandemie přinesla? O svůj příběh se podělil se serverem Erudera College News.

Aryan, student prvního ročníku informatiky, věděl, že zařídit si studentská víza může trvat i déle než tři měsíce. Proto si plánoval sjednat schůzku na české ambasádě v Indii do konce května roku 2020, aby mohl od září 2020 nastoupit na Karlovu Univerzitu v Praze.

Nic však nešlo podle plánu. Byla zrovna půlka března 2020, když se česká ambasáda kvůli koronaviru zavřela a indičtí studenti mířící do Česka nevěděli, kdy se znovu otevře. Aryan tak nestihl zažádat o vízum včas. Neustále se tedy snažil zkontaktovat vedení české ambasády a indické autority a doufal, že obdrží informace o tom, kdy se služby ambasády obnoví. Uprostřed všeho toho zmatku začal s vyplňováním potřebné dokumentace s optimistickou vizí, že se ambasáda znovu otevře včas a jeho cesta se ještě více nezkomplikuje.

„Pravidelně jsem kontroloval seznam otevřených českých ambasád vydaný Ministerstvem zahraničních věcí České republiky.  Ačkoli jsem rozuměl, že opatření na vládní úrovni jdou mimo mě, přiznávám, že jsme nebyl potěšen tím, jak ministerstvo a česká ambasáda v Indii pomalu a jednotvárně odpovídaly. A to se vší úctou k epidemiologické situaci v Indii,“ podotkl indický student.

V září se ambasáda konečně znovu otevřela a Aryan celou záležitost mohl zase řešit přímo s ní. Ale pro studenty, kteří se snažili splnit své zahraniční cíle, se objevila nová překážka.

„Režim student“ českého ministerstva zklamal

Překážka, kterou Aryan zmínil, byl „Režim student“ („Student mode“). Tento speciální program má studentům ulehčit získání víz (pozn. red. podle ministerstva zahraničních věcí se program týká vybraných studentů ze zemí třetího světa).

Ačkoli byl Aryan součástí programu, přesto trvalo, než se osobně dostal na schůzku na ambasádu za účelem dořešení víz. V komplikované covidové době totiž ambasáda nenabízela studentům běžné schůzky, termín dostali jen účastníci „Režimu student“, kteří byli na seznamu dodaném univerzitou. A právě tyto seznamy celou věc značně komplikovaly.

Na Aryanově univerzitě jsou totiž sestavovány tak, že škola jednou za čas náhodně vybere jména některých studentů z programu, kteří sice mohou přednostně navštívit ambasádu, ale nikdo už neověřuje, jestli skutečně v nejbližší době plánují do Čech vycestovat. Tak se stalo, že Aryan v potřebný moment seznamu zajišťujícímu osobní návštěvu ambasády nebyl. K Režimu student žádná alternativa neexistuje, takže univerzity ani jinak postupovat nemohou.

Jakmile se na seznam studenti dostanou, schůzky si mohou sjednat pouze jednou za měsíc. „Stalo se mi, že jsem se dostal na seznam v říjnu a schůzku jsem měl sjednanou na listopad. Musel jsem znovu zrevidovat některé dokumenty, protože jim vypršela platnost během zavření ambasády. Zmiňuji to, protože získat je nebylo snadné a ani levné,“ popsal další překážku Aryan.

Měsíc po schůzce byla jeho žádost o víza schválena. Aryana ale čekala ještě podle jeho slov „dlouhá cesta“, než víza skutečně dostal. Nakonec vše dopadlo dobře a pár dní po obdržení víz už Aryan seděl v letadle směr Praha.

Po příletu musel předložit negativní test na nemoc covid-19, aby se vyhnul karanténě.

„Na jednu stranu mě pandemie neustále podněcuje k plnění výzev, zatímco na druhou stranu mi pomáhá činit nové objevy. Snažím se přetvářet v souladu se změnami, které jsou často otravné,“ vysvětluje Aryan svůj postoj ke studiu během pandemie.

Karlova univerzita pomohla

Univerzita Karlova a konkrétně studijní poradci a zahraniční oddělení, pomohli podle Aryana každému studentovi. Zvláště pak těm, kteří byli v zahraniční, se škola snažila usnadnit příjezd, jak jen to bylo možné.

Samotné studium je pak prakticky bez zádrhelů a veškerá komunikace probíhá on-line. „Na jednu stranu máme dvakrát tolik práce – při již zdokumentovaných kurzech čtu nebo se dívám na nahrané přednášky a zároveň se účastním běžných přednášek a seminářů. Na druhou stranu nám to obrovsky pomáhá si procvičovat a brousit naše schopnosti už jen tím, jak se snažíme s kurzy udržet krok.“

Univerzita používá „Studentský informační systém“ díky němuž mohou být studenti v obraze ohledně termínů zkoušek. Pro úkoly, jak Aryan podotkl, využívají studenti on-line platformy jako ReCodEx a Moodle, které mají časovač pro odevzdání úkolu, a dokonce posílají upozornění, když se čas odevzdání přibližuje a úkol stále nebyl dokončen.: „Je to skvělý nástroj, který mi pomáhá, abych žádný úkol nepřehlédl. S orientací v termínech úkolu mi ale nejvíc pomáhá účast na přednáškách. Kromě toho mám iPad, jenž mi pomáhá psát úkoly a snadno je odesílat,“ upřesnil Aryan.

Aryan, jemuž studia platí rodiče, nevyužil žádných finančních benefitů, které zahraničním studentům v době pandemie nabízí česká vláda. Sám ani nezná žádného studenta-cizince, který by tuto pomoc čerpal.

Zdroje:
Erudera College news.org, Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Další články k tématu

Co stojí za neúspěšností vysokoškoláků?

Až 60 procent studentů bakalářských oborů nedokončí studium. Na pětiletých magisterských oborech a navazujícím magisterském studiu činní úmrtnost 40, respektive 30 procent. Alarmujícími statistikami se zabývali odborníci na konferenci platformy Vzdělávání 21 Univerzity Karlovy. Nejvíc nedokončených studií zaznamenávají umělecké obory a informační a komunikační technologie. Naopak nejmenší „úmrtnost“ mají medicína a psychologie. „Důvody jsou zřejmé. […]

číst více