Velkým plus studia v Německu je bohatý studentský život, říká Kamil Kos

22. 1. 2008 | Studium v zahraničí

Kamil Kos (24), který v současné době studuje na Matematicko-fyzikální fakultě UK, je jedním z těch, co už mají podobnou zkušenost za sebou. Na podzim složil bakalářskou zkoušku na TU Dresden – obor Informatika, kam se dostal díky programu DAAD – Německé akademické výměnné služby (přehledné informace o DAAD najdete zde.) Zajímalo nás, jak se na univerzitu v Drážďanech dostal a také třeba v čem vidí rozdíl mezi německým a českým školstvím.

Proč ses rozhodl podat si přihlášku na německou školu? Před maturitou byla na naší střední škole možnost složit jazykovou zkoušku z němčiny (Deutsches Sprachdiplom) a následně se ucházet o stipendium od DAAD, která podporuje vybrané studenty při studiu na německých vysokých školách. Viděl jsem v tom šanci zjistit, jak se žije a studuje „na západě“ a zároveň se osamostatnit.

Co vše jsi musel podstoupit, aby ses na zvolenou školu dostal? Nejdůležitější pro mě bylo získání stipendia. Poté, co jsem byl vybrán, jsem už nemusel podstupovat nic, ani žádné přijímací zkoušky nebo pohovor (v Německu se studenti na vysokých školách přijímají podle maturitního průměru). Všechny další záležitosti už pak za mě zařídila DAAD.

Jak těžké pro tebe bylo zvyknout si na novou školu v úplně cizí zemi? Na začátku studia byl na naší fakultě organizován „seznamovací týden“, ve kterém studenti z vyšších ročníků seznamovali nové studenty s tím, jak to chodí v průběhu studia, což hodně usnadnilo adaptaci na nové prostředí.

Jak jste byli ubytováni, kolik tam s tebou bylo Čechů? Studenti jsou většinou ubytováni na kolejích, kde každý má vlastní pokoj pro sebe. V průběhu studia je ale běžné, že si dva až pět studentů společně najmou byt, protože je to často vyjde levněji než ubytování na koleji. Co se týče národnostního složení, tak v Drážďanech byla silná česká komunita, převážně studentů, kteří zde byli v rámci výměnného programu Erasmus. Nicméně nebyl problém seznámit se s lidmi z celého světa.

V Čechách nyní studuješ MFF UK. Jak se podle tebe liší český školský systém od toho německého? Těch rozdílů by bylo asi víc, ale největší rozdíl bych viděl ve flexibilitě obou systémů. V Německu je možné na vysokých školách studovat mezioborové obory, které v České republice nejsou příliš rozšířené. Pokud to vztáhnu například na informatiku, tak v Německu je možné studovat obor „Medieninformatik“, který je na pomezí informatiky, psychologie, mediální teorie a mediální techniky. Tudíž je mnohem jednodušší najít si vhodný studijní obor. Kromě toho je v Německu kladen větší důraz na praxi. Je běžné, že studenti v rámci studia stráví určitý čas v nějaké firmě a tam se snaží řešit aktuální problémy.

Doporučil bys studium v Německu i dalším lidem, kteří o podobné zkušenosti uvažují? Pokud ano, proč? Pokud je člověk adekvátně jazykově vybaven, tak určitě ano. Velkým plus studia v Německu je velmi bohatý studentský život, kdy studenti organizují pro ostatní studenty různé akce – ať už to jsou studentské party nebo třeba sportovní turnaje.

Existuje naopak něco, co by je mohlo odradit? Sice by tento bod měl patřit spíše do pozitivních věcí, ale někoho by mohlo odradit, že je profesory vyžadována průběžná příprava během semestru. Ne, že by to na českých školách bylo jinak, ale v Německu se tím většina studentů doopravdy řídí.

Máš dnes ještě nějaké vazby s lidmi, které jsi v Drážďanech poznal? Ano, s pár dobrými kamarády jsem stále ve styku.