Ústní pohovor: Angličtina se zaměřením na tlumočení a překlad

Kráčíte chodbami Palackého univerzity podél anglických nástěnek. Otevřete dveře kabinetu. Dva zkoušející prověřují znalosti prvního uchazeče, mezitím co druhý student si už překládá text u vedlejšího stolu.

Letos se překládal Orwell

Stručné představení a uvedení vlastních zkušeností s překladatelstvím a tlumočnictvím. To čeká uchazeče hned po vstupu do přijímací místnosti. Připravit by se však měli i na otázku, zda-li by v budoucnu chtěli pracovat více jako tlumočníci nebo překladatelé. Neméně důležité je své rozhodnutí náležitě odůvodnit. „Každý uchazeč měl asi pětadvacet minut na to, aby přeložil anglický text, mezitím co druhý už o něm hovořil,“ řekla účastnice přijímacího řízení a absolventka gymnázia Klára Nejedlíková se slovy, že texty na překladání nebyly příliš obsáhlé. „Papíry formátu A4 byly přichystány na stole. Výhodou byly vyznačené řádky a větší mezery. Celkově text nebyl příliš dlouhý,“ dodala. Jenomže ne každému zvolený úryvek neznámého textu sedne. Ti, kteří absolvovali zkoušky v letošním školním roce, se potýkali s ukázkami z orwellovy Farmy zvířat. Lehké, nebo těžké? Názory se různily. Studentům však byly stále k dispozici překladové slovníky, ve kterých si neznámé výrazy mohli vyhledat.

„Po uplynutí pětadvaceti minut ukázal student zkoušejícímu variantu svého textu. Poté byl požádán, aby text přečetl česky. Pokud se zkoušejícímu něco nezdálo, zeptal se studenta, proč zvolil pro překlad právě toto slovo,“ vysvětlila uchazečka a pokračovala: „Já jsem například musela obhájit, proč bych přeložila či nepřeložila jména koní, o kterých se v úryvku vyprávělo.“

Zkoušející se ptali i na detaily

Přijímací řízení tím ovšem pro uchazeče neskončilo. Poté, co přeložili požadovaný text, přistoupili k poslechové části. „Pustili nám anglický příběh a my jsme si přitom měli dělat poznámky,“ řekla Klára s tím, že po vyslechnutí příběhu byli uchazeči vyzváni k tomu, aby ho anglicky převyprávěli. „V půli příběhu mě však zastavili a požádali, abych pokračovala v češtině,“ uvedla. Aby zkoušející rozpoznal, zdali uchazeč nahrávce doopravdy rozuměl, ptal se na detaily. „Říkala jsem, že na cestě ležel zraněný muž. Zkoušející ale chtěl vědět, jak byl ten muž zraněný,“ vysvětlila. Nakonec přišel vytoužený okamžik v podobě poslední otázky. „Nejdříve mě ujistili, že to nebude mít dopad na přijetí, poté se mě zeptali, zdali bych chtěla studovat více v Praze, nebo Olomouci,“ řekla Klára a připustila, že ačkoliv dala přednost Praze, v oznámení jí přišlo „přijata“. Po obdržení tohoto oznámení bylo ovšem nezbytné oznámit do tří dnů výsledek svého rozhodnutí o studiu.

Je normální, že uchazeč udělá chybu

Jak překonat trému z přijímaček? Jednoduše na ně nemyslet. „Zkoušky mají za úkol testovat znalosti, které student získá v průběhu několika let. Je naprosto normální, že uchazeč udělá při přijímacím řízení chybičku,“ řekla Klára a pokračovala: „Sama jsem se do podobné situace dostala při překladu slova „labour“. Zkoušejícímu jsem ale vysvětlila, proč jsem tak při překladu jednala a on mi po vyslechnutí objasnil přesný význam slova.“ Za významný považovala i přístup zkoušejících. Ti na ni, jak sama uvedla, působili mile a snažili se vést přijímací řízení poctivě. Na závěrečnou otázku, co by doporučila zájemcům o studium, odpověděla: „Hlavně mluvit, odpovídat na otázky a bavit se s nimi o všem, co je zajímá.“

POZN.: labour – práce, námaha, dřina, ale také porod

Pozn. Článek byl 20. 3. 2011 aktualizován. (kav)