Úspěšní maturanti radí, jak se připravit na přijímačky

3. 11. 2010 | Přijímací řízení

Filip Kunčar, Právnická fakulta UK

„Co se týče přípravy, tak letos by to rozhodně bez společenskovědního semináře nešlo, protože jsem na přijímačky dělal Scio test ZSV. Trošku mi chyběl seminář z dějepisu, ale teď jsem rád, že jsem místo něj měl francouzštinu a angličtinu. No a na test OSP se snad ani pořádně připravit nejde. Akorát teda doporučuju, pokud člověk píše oba testy v jeden den, aby si s sebou vzal nějaké ty sacharidy, protože bez dostatku paliva se špatně přemýšlí. Taky mi pomohly nějaké body za vyznamenání u maturity, jenže letos bude maturita státní, tak vůbec nevím, jak to vysoké školy vyřeší s bodováním.“

Eva Hrončeková, Fakulta architektury ČVUT

„Podle mě to záleží na předešlém přístupu ke škole. Ten, kdo se učil celé čtyři roky a nijak předměty z kterých maturuje neflákal, si myslím může být docela v klidu. Samozřejmě se musí učit, nebo spíš si opakovat, ale strašení učitelů může brát s rezervou. Jinak, co se celoroční přípravy týče, bych řekla, že je důležité sám sobě si přiznat, co moc neumím, v čem si nejsem moc jistý a na to se zaměřit. Všímat si, jaké otázky vyučující, který mě bude u maturity zkoušet, klade v hodinách při zkoušení, kterou část učiva vyžaduje podrobněji, kterou méně. Taky je dobré využívat volných hodin ke společnému opakování si se spolužáky, protože každý má látku zpracovanou trochu jinak a ty máš šanci pochytit věci, které ti třeba při učení unikly. S příjmacími zkouškami SCIO a TSP zkušenost nemám. Důležité je zaměřit se opravdu na to, co budu potřebovat u příjmaček. Nemodeluju z hlíny jenom proto, že mě to baví, když vím, že je u příjmaček kreslení. Také je dobré si všímat znalostí svých spolužáků, srovnávat se s těmi, co vědí víc než já, ne naopak. Není ostuda si zapsat, co jsem se právě dozvěděl, protože každá informace může být užitečná.

Správně zvolené oblečení k příjmacímu pohovoru i k maturitě jsou body plus, rozhodně spíš pomůže než uškodí. Hlavně holky nemít odhalená ramena a hluboký výstřih, ideální délka sukně ke kolenům, žádné staré „osvědčené“ triky s odváděním pozornosti, působí to lacině a můžete někoho urazit. Pro inspiraci doporučuji Ladislava Špačka a jeho Novou velkou knihu etikety.“

Lenka Řehořová, Právnická fakulta MU a KU

„Příprava na přijímačky na vysokou školu by se logicky měla odvíjet od toho, na kterou školu se kdo hlásí. Já osobně jsem potřebovala testy SCIO z OSP a ze ZSV, TSP na Masarykovu univerzitu a jedny přijímačky, kde to brali opravdu „z gruntu“, na žurnalistiku do Prahy. Myslím, že na testy OSP se moc připravit nedá. Buď je člověk chytrý nebo není. Verbální oddíl není ani tak o gramatice nebo nějakých poučkách, ale spíš o citu. Ten člověk získá, jen pokud odmalička hodně čte. U analytického oddílu se dají maximálně vypozorovat nějaké zákonitosti, které byly použity v minulých letech, a u kvantitativního oddílu je dobré si zopakovat základní matematické poučky, jako je práce s trojčlenkou, přímá a nepřímá úměrnost, goniometrie, úhly, procenta, atd. Často je dobré sledovat svůj instinkt a dávat na první dojem, dlouhé přemýšlení bývá spíš na škodu věci. Oproti tomu na testy ZSV se člověk prostě musí našprtat. Něco se dá sice odvodit, ale ve společenských vědách není radno na logiku příliš spoléhat, takže tipovat bych rozhodně nedoporučovala. Vyplatí se sledovat aktuální politické dění a rozhodně bych nepodceňovala dějiny 20. a 21. století.

Na TSP Masarykovy univerzity se zato určitě připravit dá. Pokud jste jako já neměli matematický ani logický seminář, začít můžete například výrokovou logikou do analytiky, která se natipovat prostě nedá. Oproti tomu verbální a symbolický oddíl patří mezi ty nejjednodušší, co se dají hravě zvládnout i bez přípravy. V numerickém oddílu jsou evidentní zákonitosti, které se v testech omílají pořád dokola jen s jinými ciframi, prostorovou představivost buď máte nebo ne, ale asi se i ona dá trochu vypilovat. Kulturní přehled vyžaduje společenské vědy, dějepis, zeměpis a televizní zprávy a oddíl kritického myšlení se svými otázkami z pokročilé fyziky nebo biologie je tam asi jen pro to, aby nikdo nemohl mít plný počet bodů. Jestli si nejste u otázky jistí, rozhodně netipujte, je to nesmysl. Já jsem vynechala celé dva oddíly, u kterých jsem věděla, že bych víc bodů ztratila, než získala, a i tak jsem měla percentil slušně přes devadesát. Nejzajímavější přijímačky jsem bezpochyby dělala na obor žurnalistika na FSV UK. Skládaly se ze dvou kol, písemného a ústního. Pro úspěšné zvládnutí prvního kola se musí dobře umět gramatika, a to jak česká, tak i nějakého cizího jazyka (anglická, německá, ruská, francouzská, italská, španělská) a taky je nutné sledovat televizi a číst denní tisk, včetně jmen redaktorů a šéfredaktorů všech známějších českých plátků. V ústním kole se vyptávají na aktuální reportáže, festivaly, kulturní události, ekonomiku a mezinárodní konflikty, ale i na to, co jste naposled četli, proč byste právě vy měl být přijatý na tamní školu a zda o to opravdu stojíte. K úspěšnému splnění druhého kola je potřeba znalost aktuálního dění, výřečnost, sebejistý projev a občasné prohození toho, jak je studium žurnalistiky vaším dávným snem… No, a jak by měl vypadat přijímačkový den? Tři nejdůležitější zásady jsou dobře se vyspat, pokusit se zůstat v klidu a v pohodě a každopádně se móc nadopovat čokoládou.“

Jiří Musil, Národněhospodářská fakulta VŠE

„Dělal jsem přijímačky jak z OSP a ZSV od společnosti Scio, tak i test TSP Masarykovy univerzity. Přípravka od společnosti Scio mi přišla jako dobře koncipovaná a člověku může pomoci, ale zažil jsem pouze jednu lektorku a nemohu dalekosáhle soudit dle jedné lektorky, ale ta má byla velice solidní, a to jak znalostmi, tak přístupem, ale mně osobně to spíše dalo pocit jistoty a sebedůvěry, než že bych se toho reálně naučil velké množství, ale abych byl úplně pravdivý, tak byly detaily, které se ukázaly jako velice prospěšné. Přípravku na TSP od Masarykovy univerzity bych hodnotil jako naprostou ztrátu peněz a času a TSP bych označil jako největší nonsens českého vysokého školství – však jak může předpoklady ke studiu testovat například otázka : M V Z M … pokračuj v řadě a správná odpověď je J, protože jsou to první písmena planet Sluneční Soustavy. Masarykova univerzita by měla zavést Scio testy jako každá civilizovaná univerzita v Evropě, jinak se na ni dostanou jen prapodivné existence, které naprosto zničí její úroveň. Jinak obecně není celoroční příprava nutná, protože kdo alespoň trochu dával po 4 roky studia na střední škole – pro VŠ nejlépe na gymnáziu, pozor, tak musí být schopen normální přímací zkoušky úspěšně složit a z předmětu, který se hodí k přijímacím zkouškám a studiu bych doporučil maturovat.“

Darina Vnoučková, Filozofická fakulta UK

„Hodně maturantů si neuvědomuje, jak ten čas letí a odkládají přípravu na maturitu dokonce až na „svaťák“. Nejsem úplně ta pravá na to dávat někomu rady, jelikož se mi příprava kvůli špatné organizaci moc nevydařila. Podle mě je opravdu nejdůležitější organizace. Ono ke konci roku se učení začíná docela dost kupit – profesoři chtějí dohánět látku, mít co nejdříve uzavřené známky. Tak studenty bombardují všelijakými testy. Možná by neuškodilo věnovat třeba hodinku o víkendu už nějak od podzimu učení se na maturitní otázky, aby v hlavně zůstal nějaký ten základ. Nejhorší je opravdu to nechat na poslední chvíli. Například já to stále odkládala, poté na přípravu moc nezbýval čas, jelikož jsem se musela ještě připravovat na přijímací zkoušky na vysokou školu (na které mě z důvodu zaměření má škola připravit nemohla), psalo se spousta testů apod. Navíc člověka spíš odradí, pokud nakonec vidí, kolik se toho má za krátký čas naučit. Potom začne být člověk nervní a malér je na světě. Má rada tedy zní: naorganizovat si učení v menších dávkách po celý rok, aby student do maturity už něco věděl a poté si jen látku osvěžil a neměl tak důvod k panice, která často o svaťáku nastává.“

Zdroj fotografie: Stock Exchange

Další články k tématu