Táta právník, syn právník: Podle čeho vybíráme školu?

Národní ústav pro vzdělávání vydal aktuální studii s názvem „„Jak žáci základních a středních škol vybírají svou další vzdělávací nebo pracovní kariéru“ (ke stažení zde). Shrnuje tam výsledky dotazníkového šetření mezi žáky devátých tříd základních škol a třetích a čtvrtých ročníků středních škol. Šlo o střední školy s odborným zaměřením, nikoliv o gymnázia. Celkem se výzkumu zúčastnilo přes dva a půl tisíce studentů.
Podle čeho si tedy vybíráme naše profesní směřování?

„Naši mi poradili“

Podle výsledků studie si téměř všichni dotázaní povídali o svém budoucím směřování s rodiči. Jen zhruba 1 % žáků základních škol a 5 % žáků středních škol na toto téma nikdy nenarazilo. Většina žáků řešila toto téma s rodiči opakovaně. Rodiče také téměř vždy dávají svým dětem alespoň nějaké rady, jak by se svou budoucností měly naložit. Žáci základních škol tyto rady také v 86 % případů využili – necelá pětina z nich tyto rady dokonce zcela poslechla. U středoškoláků jsou počty podobné, bezezbytku své rodiče poslechla však jen desetina z nich. Dá se však říci, že i pro téměř dospělé lidi má rada rodičů velký význam.

Internet je druhý největší zdroj informací

Po rodičích je druhým nejdůležitějším zdrojem informací o studiu nebo práci internet. Absolventi základních škol hledají nejčastěji na následujících portálech:

• www.atlasskolstvi.cz,
• www.stredniskoly.cz,
• www.infoabsolvent.cz.

Středoškoláci pak nejčastěji hledají informace na serveru www.vysokeskoly.cz, kde hledá školu třetina studentů oboru ukončeného maturitou. V závěsu za tímto webem je pak www.atlasskolstvi.cz, dále www.vysokeskoly.com a www.volbapovolani.cz. Internetu více využívají dívky, a to zejména ve spojení s hledáním informací o vysokých školách.
Kromě internetu pak studenti nejčastěji získávají informace na škole, kam směřují, a na své domácí škole. Následují informace od kamarádů nebo některých učitelů. Nejvíce zájemce o další studium zajímá náplň studia, možnost uplatnění, náročnost studia a šance se na školu dostat. Zájem je také o informace o výdělcích a spokojenosti absolventů.

„Chci dělat to, co dělá táta“

Zhruba čtvrtina dotázaných žáků chce dělat takové povolání, které vykonává někdo v širší rodině. Naopak jen malá část z nich jde přímo za povoláním některého z rodičů. Následovat příklad otce chce zhruba 8 % žáků, výrazně méně pak láká povolání matky. Nejčastější je, že se žáci identifikují s profesí někoho jiného z rodiny (například prarodiče, strýce a podobně). Zajímavé je, že nejčastěji se děti rozhodnou následovat rodiče tehdy, když jejich otec nebo matka mají vysokoškolský titul a dělají odbornou práci, nebo naopak když jsou vyučeni a vykonávají nějaké řemeslo.

Studenti se většinou rozhodují sami

Přestože si žáci obvykle nechají od rodičů poradit, víc než 90 % z nich (u středoškoláků je to 60 %) považuje finální volbu profesního směřování za své vlastní rozhodnutí. Rodiče se pak umisťují na druhém místě – za nejpodstatnější faktor považuje jejich názor pětina středoškoláků. Někteří dají také na kamarády. Naopak k nejméně vlivným zařadili žáci základních škol školního psychologa, třídního učitele či odborníka na úřadě práce. Jako nejúčinnější forma odborného poradenství se osvědčuje výchovný poradce. Žáci, kteří končí studium výučním listem (nikoliv maturitou), připisují rodičům větší vliv a ovlivnit se nechávají také aktuálními událostmi v regionu.

Práce i studium by mělo člověka bavit

Téměř všichni dotázaní (tedy více než 90 %) se shodli na tom, že škola by je měla přivést k takovému zaměstnání, které je bude bavit. Měla by pro ně být zároveň zábavná i sama o sobě. Ukázalo se, že žáci základních i středních škol si silně uvědomují důležitost vzdělání v životě a v budování kariéry. Skoro všichni, ať již ze základní, či střední školy, považují za důležité kritérium k výběru školy možnost najít dobře placené zaměstnání a dobré pracovní uplatnění po ukončení školy. Také chtějí jít na takovou školu, kterou zvládnou dokončit. Dívky častěji než chlapci touží po získání hlubšího vzdělání v jazycích, po možnostech cestování a zahraničních stáží a po studiu na vysoké škole. Chlapci na základních školách pak častěji považovali za výhodu možnost získání řidičského průkazu během studia a častěji chtěli směřovat na stejnou školu, kam šli jejich kamarádi. Pro zhruba pětinu studentů je důležitou motivací pro další směřování možnost odejít z domova nebo studovat v zahraničí.
Více než polovina středoškoláků uvedla, že chtějí studovat dále v podstatě jakoukoliv školu, aby ještě nemuseli nastoupit do zaměstnání. Naopak ti, kteří nechtějí pokračovat v dalším studiu, tak činí z finančních důvodů – zpravidla se chtějí osamostatnit od rodičů, vydělávat nebo cestovat.
Více informací najdete v oficiálním dokumentu Národního ústavu pro vzdělávání.

Zdroj: webové stránky Národního ústavu pro vzdělávání
Zdroj fotografie: Stock.Xchng