Studium na Univerzitě třetího věku mi otevřelo nový svět

Jak Vás napadlo začít studovat na U3V?

Já jsem 21 let v penzi. V důchodu jsem si našel práci jako pokladník a průvodce turistů na Staroměstské radnici. Poté, co jsem tam skončil, jsem si začal říkal, co s časem. A napadlo mě, že bych se mohl naučit s počítačem. Tak jsem šel na Vysokou školu ekonomickou. Nevím, jak jsem na to přišel, myslím že jsem o tom někde četl. Tak jsem tam přímo šel a rovnou jsem se zapsal.

Proč zrovna Vysoká škola ekonomická? Vždyť v Praze je těch možností, kde studovat univerzitu třetího věku, mnohem víc.

Ano, další jsou třeba na Karlově univerzitě, na Zemědělské univerzitě, na lékařských fakultách… Ale já jsem se dověděl nejdříve o takové škole na VŠE. Myslím, že jsem udělal dobře, poněvadž jak jsem po tom mluvil ještě s řadou lidí, kteří chodili na jiné fakulty, tak to ta ekonomická škola to má nejlépe propracované. Mám takový pocit, že se tam o ty penzisty dost starají.

Jak je přesně studium koncipováno a organizováno?

Člověk má nárok jen na tři roky, protože zejména ty počítačové obory jsou vždycky plně obsazené a v učebně může být jen 20 lidí. Takže tři roky a dost, aby bylo místo pro ostatní. Ale jinak jsou předměty, kde může být lidí víc, to byly třeba Dějiny umění. Celkem jsem tam strávil asi čtyři roky, protože některé ty předměty, jako Dějiny umění, si můžete zapsat kolikrát chcete.

Jak probíhá zahájení a ukončení studia?

Tak oni se o to starají, všemu věnují velkou pozornost. Začíná se společným zahájením. To se jenom řekne, co je za předměty, pak se přihlašují. Teď se to dá dělat všechno počítačem, čili to je bez problému. A na konci každého roku je uspořádána slavnostní promoce. To dělá právě, myslím, jenom ekonomka. Ti, co byli nejpilnější, co studovali nejvíc předmětů, dostanou takové velké diplomy. Ostatní dostanou osvědčení formátu A5 – že úspěšně absolvovali, protože závěrečné zkoušky se nedělají. Po té slavnostní části je potom vždycky taková společenská část s orchestrem. Moje promoce, co jsem absolvoval kdysi na ČVUT, to byl čajíček proti tomu (smích). Tohle je s plnou parádou a je to každý rok. Ono to není nic jiného než povzbuzení, dát sebedůvěru těm starším lidem. Když už tam celý rok chodí, tak potom to nějak slavnostně ukončit.

Promoce na Univerzitě třetího věku

Na VŠE existuje poměrně široká nabídka předmětů, od informačních technologií, přes management až třeba po předmět Pohyb v prevenci a péči o zdraví. Jaké předměty jste si zapsal Vy?

Já jsem se zapsal v letním semestru 2006 na kurz Práce s počítačem pro začátečníky. Neuměl jsem nejdřív ani zapnout počítač… Pak jsem se zapsal do kurzu Internet pro začátečníky, Internet pro pokročilé. Zapsal jsem si také Digitální fotografii pro začátečníky a kurz Úpravy fotografií na počítači – různé fotomontáže a tak.

A co Vás nejvíce bavilo?

Asi ta Digitální fotografie. To bylo pěkně vedené. Tam má každý v té učebně k dispozici svůj počítač. Na té Digitální fotografii jsme se učili, jak fotografovat v různých situacích. A potom byl zajímavý ten kurz Úprava fotografií na počítači.

Existuje nějaký limit kolik předmětů si lze zapsat?

Ne. Já jsem měl vždycky zapsány tak dva předměty za semestr. Ale byly tam studenti a studentky, kteří měli zapsáno pět, šest předmětů. To jsem obdivoval. Rekord byl, myslím, deset. Pět předmětů ale mělo dost lidí, těch byly desítky.

Bylo na tom studiu něco, co Vám nevyhovovalo nebo co by se dalo pojmout jinak?

No, já myslím, že ani ne. Jedině to, že pro nás důchodce by to mělo být spíš odpoledne, tak od čtyř hodin. Večer už je to pro nás dost pozdě. Oni teď zřejmě nemají dost učeben přes den, čili ty naše kurzy dali až večer. A to se nám zdá už pozdě, v šest, sedm hodin. Pokud to bylo dřív, dopoledne nebo odpoledne, dejme tomu od čtyř hodin, tak to ještě šlo. To já myslím, že to poznali, že tam lidi přestali dost chodit, jak to přesunuli na večer.

Takže byste řekl, že Vám studium přineslo jen samá pozitiva?

Hodně. Otevřelo mi nový svět, já jsem si vždycky říkal, co já s tím, s počítačem. Dřív jsem to nikdy nepotřeboval. Ale teď vím, že na internetu se dá sehnat opravdu všechno. Je to praktické, dnes už si to bez něj nedovedu představit.

Doporučil byste tedy zápis ke studiu na univerzitě třetího věku všem?

To určitě. Jednak je člověk pořád zaměstnaný, pořád ty mozkové závity pracují. A myslím, že to je dělané takovou formou, že se to dá pochopit. Nemá to rychlé tempo. Mně se úplně otevřel nový svět s tím počítačem. Teď když se bavím s některými kamarády, kteří to neznají, tak to jsem úplně jinde.

Univerzita třetího věku na VŠE je určena seniorům ve starobním důchodu a zájemcům v invalidním důchodu. Lze na ní studovat maximálně tři roky, s výjimkou předmětů, jejichž obsah se pravidelně mění, ty si lze zapsat i vícekrát. Studium probíhá ve 13 týdnech, úspěšně absolvují předmět ti studenti, co se účastní alespoň 7 přednášek. Společensko-vědní disciplíny stojí většinou 300 Kč za semestr, jazyky 700 Kč, informatické disciplíny převážně 400 Kč za jeden studovaný předmět. (Informace ze stránek VŠE)

Zdroj: http://u3v.vse.cz/, http://au3v.vutbr.cz/, http://www.tretivek.cz/

Zdroj fotografií: soukromý archiv Václava Martínka