Studia v zahraničí

Otevřely se nám hranice EU a také vstup na evropské univerzity. Absolvovat alespoň část studia v zahraničí patří dnes k rozšířeným trendům ve vzdělávání. O výhodách s tím spojených se rozepisovat nebudu, ale poskytnu vám informace, které mohou při výběru destinace hrát důležitou roli.

Jak se na univerzitu dostat?

V zemích jako je Německo, Francie, Nizozemí, Řecko či Irsko o přijetí na vysokou školu rozhodují výsledky u maturity. Německo od zahraničních studentů vyžaduje osvědčení o znalostech němčiny.

V Polsku, Rakousku, Itálii, Dánsku a Švédsku se dělají přijímačky jen na některé obory, např. na medicínu či architekturu. V Belgii podobně jako ve Finsku se s přijímacím řízením setkáte jen na některých oborech, kromě již zmíněné medicíny je to třeba stavební inženýrství.

V klasickém přijímacím řízení musíte uspět, hlásíte-li se na portugalskou, španělskou, kyperskou, litevskou, lotyšskou či slovenskou vysokou školu. V Maďarsku, Slovinsku a ve Velké Británii si školy o tom, koho přijmou a koho ne, resp. na základě jakých kritérií budou studenty přijímat, rozhodují samy.

Estonské vysoké školy sice pořádají přijímací testy, zohledňují ale i výsledky maturity. Na Maltě se přijímačky dělají pouze na některé obory, zahraniční studenti však v některých případech musí absolvovat jednoletý „základní kurz“.

Kde se platí školné?

Chystáte-li se do Španělska, Portugalska, Itálie, Estonska, Litvy, Nizozemska nebo Velké Británie, připravte se, že budete muset platit školné. V Itálii kromě toho zaplatíte při zápisu ještě regionální daň, z níž se financují programy na podporu studentů. Co se týče studia ve Velké Británii přinesl vstup do EU českým studentům značné snížení školného na tamních univerzitách. „V Británii rozlišují dva druhy školného: pro členy a nečleny EU. I britské univerzity si uvědomují fakt, že s rozšířením EU se jim rozšiřuje okruh potencionálních studentů,“ uvedla Veronika Baránková z Centra mezinárodních studií Masarykovy univerzity, „čeští studenti si totiž nižší školné mohou dovolit. V souvislosti s tím oslovilo několik britských univerzit naše centrum s žádostí, zda se mohou přijet prezentovat zdejším studentům.“

V Maďarsku a Lotyšsku to funguje jinak: školné neplatí pouze uchazeči, kteří se umístí do předem určeného místa. Ti, kteří se do kvóty nevešli, i když byli přijati, platit musí.

Pokud chcete studovat v zahraničí bakalářský cyklus, vyplatí se jet do Irska, kde jsou první tři roky studia zdarma. V Polsku a Slovinku se neplatí za prezenční studium.

Bez placení školného lze studovat v Řecku, Dánsku, na Kypru a Maltě, kde však v některých případech musejí cizinci absolvovat jednoletý Základní kurz. Ve Švédsku jsou zcela zdarma i soukromé vzdělávací instituce. Na Slovensku, kde je prozatím studium bezplatné, se o zavedení školného uvažuje.

Přispívat na studium formou povinných semestrálních či správních poplatků, zápisného apod. budete muset v Belgii, Francii, Německu, dále ve Finsku, kde se náklady vrátí v podobě studentských výhod, a v Rakousku, kde platí Češi po vstupu do EU semestrální poplatek ve stejné výši jako Rakušané.