Sport na VŠ

Studentské sportovní aktivity v rámci vysokého školství lze rozdělit na povinné a nepovinné. Ty povinné většinou zahrnují jeden a půl hodiny tělesné výchovy týdně, případně zimní, resp. letní sportovní kurzy. Vysoké školy si koncepci výuky řídí po svém. Zdá se, že oblíbeným modelem je povinnost získat předem daný počet kreditů za výše uvedené sportovní aktivity. Tímto způsobem je výuka zajišťována na tradičních českých i moravských univerzitách (UK, MU, VŠE…). Jednotlivé ústavy se pak liší pouze v počtu a koncentraci předepsaných hodin či kreditů; např. na UK je tělocvik povinný v prvních dvou semestrech studia, dále je třeba, cituji bývalého spolužáka: “nasbírat 8 tělocvičných bodů, tj. buď 4 semestry TV nebo nějaké týdenní kurzy.” Méně rigorózní přístup umožňuje studentům lovit povinné kredity libovolně během studia (MU, VŠE).

Na opačném pólu najdeme školy s nepovinnou výukou tělocviku (Technická univerzita v Liberci, umělecké školy, UHK, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita…). Na nich se katedry TV, pokud existují, zaměřují na přípravu vysokoškolsky vzdělaných sportovců – odborníků, případně zajišťují chod sportovních oddílů, klubů a kroužků. Těm se věnujme podrobněji.

Podle slov dalšího z mých ex-spolužáků (studentka FF UK) jsou kroužky místa, “kde se vytváří správná komunita – už tam nechodíte jen s neznámými…dělají se v těchto kroužcích i víkendové akce…obzvláště právě horolezci.” Z textu je zřejmá nejen slabost respondentky pro silnoruké horolezce, ale i opravdová možnost rozvinout dosud skryté nebo dávno objevené schopnosti a dovednosti, popřípadě navázat nové známosti. To vše vám poskytují sportovní kroužky. Fungování univerzitních sportovních klubů je pak, po vzoru anglosaských univerzit, prestižní záležitostí. Některé kluby se mohou pochlubit účastí v nejvyšších tuzemských i mezinárodních soutěžích (volejbalisté MFF UK, judisté UHK a další). Nabídka kruhů a klubů je široká (uvádím nabídku VŠE, která je kvalitně informačně zpracovaná. VŠE navíc jako jediná nabízí TV pro zdravotně postižené. Bližší info na www.vse.cz/…brozura.php3): Basketbal, combi, florbal, házená, hokej, kanoistika, kopaná, moderní formy gymnastiky, moderní sporty v přírodě, plavání neplavců a slabých plavců, plavání, posilování, rekreační sporty, sebeobrana, aktivní sebeobrana, sportovní gymnastika, šerm, tenis, volejbal, zdravotní tělesná výchova (obdoba zdravotní TV jak probíhala na ZŠ), zdravotní plavání, TV pro handicapované.

Nabídka kurzů a klubů na ostatních ústavech je obdobná.

Stav sportovních zařízení – bazénů, tělocvičen, atd. je uspokojivý. Mnohde došlo a dochází k rozsáhlým rekonstrukcím. Vybavení je průběžně obnovováno. Možnost studentů tato zařízení navštěvovat ve volném čase je dvojí. První skupinu tvoří studenti sportovních škol a oborů, jejichž pobyt ve sportovních prostorách školy je žádaný. Ostatní studenti jsou omezeni kapacitou, podřizují se pravidelné výuce. U bazénů pak jejich běžnému provozu. Málokdy tak studenti získají víc nežli studentskou slevu. Naproti tomu je na většině škol účast na volitelných kurzech neomezená. Nic, kromě rozvrhu hodin, vám tedy nebrání navštěvovat v jednom semestru zároveň plavání, košíkovou a třeba kanoistiku, posilovnu nebo zdravotní tělocvik. To vše zcela zdarma!

A jak vlastně taková výuka probíhá? Upřímně řečeno jsou hodiny zcela v režii vyučujícího. Setkáte se s “hecaři”, “prudiči”, flegmatiky i vstřícnými kolegy. Je dobré se proto na jednotlivé profesory předem informovat u starších kolegů – studentů.

Závěrem je třeba říci, že o pohybovou průpravu posluchačů je na většině státních vysokých škol náležitě postaráno, v rámci meziuniverzitních klání lze získat cenné zkušenosti z vrcholového sportu a že je jen na vás, jak tuto možnost zužitkujete.

Sportu zdar!.. Nazdar!

Náš Tip: Na zdravotní tělocvik se hlásí převážně dívky (a ne všechny mají kulatá záda či jiný zdravotní problém)

Basketbal, ping – pong a volejbal jsou smíšené kurzy. I v posilovně a na plavání narazíte jak na chlapce tak děvčata.