Vyšší věk studiu nebrání

11. 6. 2012 | Studium po třicítce

Říká se, že zhruba od dvaceti let věku klesá počet mozkových buněk. Samotný vývoj mozku se pak dokončuje kolem 25. roku, dle některých pramenů pak až od 30. roku života. Jinými slovy: s rostoucím věkem člověk přirozeně, lidově řečeno, hloupne. Zpočátku se tak naštěstí děje takřka nenápadně, výrazněji je to znát přibližně až po padesátce, někdy i později. Celý tento proces ochabování paměti lze ovšem výrazně omezit, a to ničím jiným, než jejím samotným trénováním.

Pamětí k lepšímu studiu, studiem k lepší paměti

Vedle cíleného oborného tréninku lze mezi paměť posilující prostředky započítat i ty aktivity, jejichž blahodárnost si ani neuvědomujeme (luštění křížovek, zapamatování si nákupního seznamu namísto jejich zápisu, nutnost zapamatování si PINu či jiných hesel apod.). Patří sem ale třeba i klasické studijní povinnosti, jako je průběžné opakování látky, čtení knih a zpracovávání výtahů z nich, příprava na prezentaci, učení se nové řeči apod.
Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že i studium ve vyšším věku není pro paměť překážkou, ale naopak je samo o sobě jejím aktivizačním prostředkem. Intenzivním procvičováním mozku lze navíc předcházet chorobám typickým pro seniorský věk, jako je demence, Parkinsonova nemoc, Alzheimerova choroba a jiné. Jenže to vše je zřejmě jen málo utěšivé pro ty, kdo právě studují a chtějí své studium úspěšně dokončit co nejdříve, nikoli až v pokročilém věku s dokonale vytrénovanou pamětí.

Ve vyšším věku je třeba sázet na zkušenost

Rozdíl mezi pamětí studenta ve věku kolem dvaceti let a pamětí jeho staršího studijního kolegy tkví především v tom, že zatímco mladší člověk je schopen se rychle naučit danou látku zpaměti, a to třeba i ze dne na den (má tedy vyvinutou převážně krátkodobou paměť; nicméně poznatky v ní uložené mají jen krátkodobou udržitelnost), s věkem se tato schopnost rychlého zapamatování a vybavení si právě naučeného ztrácí. Starší lidé jsou ale naopak schopní udržet v paměti poznatky, které jsou s to si spojit se svojí zkušeností, vědomostmi a vůbec je vidět v souvislostech.

Jak na lepší paměť

Metod a rad, jak dopomoci efektivnějšímu učení, je nejen na internetu celá řada. Koneckonců některé už můžete najít i na našich stránkách. Kromě samotných učebních technik a nejrůznějších rad pro rychlé učení je nutno brát ohled také na správnou životosprávu a stravu, spánek, efektivní rozložení času na učení a na odpočinek, dostatek kyslíku či na správné studijní prostředí. Neméně důležitá je ovšem také dostatečná motivace k učení a studiu jako takovému – bez té se novým poznatkům opravdu učí jen těžko, ať už máte paměť třeba jako slon.

Trénovat lze i na kurzech

Chcete-li vzít studijní přípravu opravdu vážně, můžete dokonce zkusit navštívit některý z kurzů, který se na trénink paměti zaměřuje. Několik jich nabízí například Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging, ale také krajské knihovny, domovy pro seniory, specializované agentury či samotné vysoké školy a univerzity a další instituce. Na výběr je jich více než dost, ale to, zda ovlivní vaše studijní výsledky, už budete muset posoudit jen vy sami.