Proč studovat vysokou školu? Rektoři odpovídají

prof. Ing. Václav Havlíček, CSc.

rektor
České vysoké učení technické v Praze

„Tím, že vstoupíte na akademickou půdu jako jeden z jejich členů, rozšíříte svůj obzor ve všech ohledech. Uvědomíte si, že střední škola vám dala (doufejme) základ vzdělání, ale v podstatě se jednalo o dětská léta. S námi se stáváte dospělými, samostatnými jedinci, kteří si uvědomují, čím se hodlají v životě zabývat a proč a do čeho hodlají vynaložit své úsilí. Uvědomíte si, že za každým dílem je tvrdá a poctivá práce. Spolupráce se špičkovými vědeckými pracovníky na jedné straně a s výrobními podniky a komerční sférou na straně druhé, vám pomohou lépe se orientovat v profesi, kterou jste si zvolili. Vysokoškolským studiem získáte nové přátele, kteří vás často budou provázet po celý život. Kromě získání potřebných znalostí prožijete i krásné společenské a kulturní zážitky a často naleznete i trvalé životní partnery.“

prof. Ing. Jiří Balík, CSc

rektor
Česká zemědělská univerzita v Praze

„Vzdělání všeobecně, a univerzitní zvláště, je pro každého mladého člověka tou nejlepší investicí do své budoucnosti. S kvalitním univerzitním vzděláním získává student nejen sumu vědomostí a znalostí, ale formuje celou jeho osobnost, způsob myšlení, přístup k přiděleným úkolům, svoje hodnoty a postoje. Dobří pedagogové předávají svým studentům nejen zajímavé a často i jedinečné informace, ale učí je i jak tyto informace vyhledávat a pracovat s nimi. Na dobrých školách je teoretická výuka doplněna praktickými cvičeními, exkurzemi a praxemi. V neposlední řadě, vysokoškolské studium, to není jenom učení: studentská léta patří k nejkrásnějším v životě každého z nás.“

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

rektor
Masarykova univerzita

„Vysokoškolské vzdělání poskytuje člověku větší míru svobody. Znalosti a dovedností získané při studiu na vysoké škole zvyšují možnosti uplatnění na pracovním trhu a mohou napomoci i ke zlepšení kvality života v současné společnosti. Vzdělání ale nemá jen praktický účel, je to hodnota sama o sobě, která člověka obohacuje, umožňuje mu poznávat a porozumět.“

prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.

rektor
Mendelova univerzita v Brně

„Žijeme v době znalostní společnosti, pro kterou je kvalitní vysokoškolské vzdělání jednou ze základních podmínek pro její další rozvoj. Otevřené ekonomiky malých zemí bez výrazných přírodních zdrojů musí exportovat především výsledky duševní práce svých obyvatel. Jsme malou zemí, pro kterou jsou vzdělaní občané největší devizou. Vysokoškolské vzdělání nemůže být pouze výsadou elit, ale musí být přirozeným standardem. Našim bohatstvím proto musí být znalosti a dovednosti našich obyvatel. Je to i rovina osobní. Stejně jako ve všech vyspělých zemích, tak i v České republice je dosažené vysokoškolské vzdělání klíčem k zaměstnání, který zajišťuje vyšší prestiž, vyšší výdělky, vyšší životní úroveň, ale i celkově vyšší kvalitu života. Vysokoškolské vzdělání je prvním krokem k prosperitě jednotlivce a potažmo celé společnosti. Vysokoškolské vzdělání umožňuje poznat zcela nové věci, které je možné zúročit nejenom v profesním životě.“

prof. PhDr. Michal Klíma, M.A., CSc.

rektor
Metropolitní univerzita Praha, o.p.s.

„Studium na vysoké škole je přelomovou životní etapou každého mladého člověka. Je to období, kdy každý získává speciální znalosti v daném studijním oboru, jež jsou předpokladem pro úspěšnou profesní kariéru a pro flexibilitu na pracovním trhu. Je to však i období, kdy si studenti osvojují všeobecné poznatky a zkušenosti, které mu umožňují lépe pochopit každodenní události v České republice, v Evropě i ve světě.“

prof. Ing. Jiří Kleibl, CSc.

rektor
Unicorn College

„Současná doba přináší ve všech oblastech lidské činnosti radikální změny. Svět se mění tempem a rozsahem dosud nevídaným a informační technologie dnes pronikají prakticky do všech oblastí společenského a ekonomického života a stávají se součástí i osobních aktivit jednotlivců. Nároky na kvalifikaci pracovníků a jejich znalosti neustále rostou v důsledku rychlého rozvoje informačních technologií a zvyšování rozsahu jejich aplikací prakticky ve všech oblastech řízení. Požadavky na zvládnutí a využívání těchto technologií ve všech oblastech působení vedou k nutnosti zvládnutí těchto procesů všemi vedoucími pracovníky v oblasti managementu firem a dalších institucí. Stávají se tím profilující kompetencí a obsahem kvalifikace všech, kteří se podílí na systému řízení a jeho rozvoji.“

doc. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D.

rektor
Univerzita Hradec Králové

„Vysokoškolák nemusí být automaticky šťastnější, bohatší ani úspěšnější než absolvent střední školy, ale zcela nepochybně má větší rozhled a je mnohem svobodnější. Vystudovaný inženýr, lékař či právník se může v průběhu života rozhodnout provozovat půjčovnu loděk, dělat pojišťovacího agenta nebo se věnovat místní politice, ale z půjčovny loděk k advokacii vede cesta zase jen přes vysokou školu.“

doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

rektorka
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

„V této souvislosti bych připomněla slova Luciuse Senecy: Non schoale sed vitae discimus. Neučíme se pro školu, ale pro život. A to mějte po celou dobu studia na paměti. Další důvodem, proč pokračovat ve studiu, může být skutečnost, že mladý člověk ještě přesně neví, co by chtěl v životě dělat, a své rozhodnutí o budoucí kariéře o několik let oddálí. Neměla bych opomenout ani důležitý moment, kterým je fakt, že vysoká škola Vám umožní vycestovat a strávit část studia v zahraničí. A snad ještě jeden dobrý důvod na závěr: prodloužit si dalším studiem mládí, získat řadu nových přátel a známých a zažít večírky na kolejích.“

prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.

rektor
Univerzita Karlova v Praze

„Studium na vysoké škole bezesporu patří mezi nejdůležitější životní rozhodnutí. Správná volba vysoké školy významně ovlivňuje nejen několik následujících let mladého člověka během studia, ale měla by být také klíčem k úspěšnému naplnění kariérních cílů v dospělosti. Úspěšné studium na VŠ je postavené na třech základních pilířích – na talentu, píli a přirozené zvídavosti. A proč vlastně vysokou školu studovat? Protože podporuje a rozvíjí talent, ukazuje, že správně vynaložené úsilí dokáže objevit dosud neobjevené a neuvěřitelné přeměnit v reálné, rozšiřuje horizonty a odhaluje nejen tajemství vědy, ale i úspěšného a spokojeného lidského života.“

prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc.

rektor
Univerzita Palackého v Olomouci

„Studium na vysoké škole bylo důležité vždy, ale současná doba klade na vzdělání snad největší důraz v historii. Bez vysokoškolského titulu je velmi těžké prosadit se na trhu práce. Naopak po ukončení vysoké školy má člověk nejen větší šanci práci nalézt, ale také dostat za ni lepší finanční ohodnocení. Přesto bych byl nerad, kdyby se aspekt studia na vysoké škole smrskl pouze na ekonomickou stránku. Vysoká škola by měla především otevřít mladému člověku oči a ukázat mu krásu a hloubku vědního oboru, který si vybral a vědy jako takové. Také by ho měla naučit kritickému myšlení, korektní a věcné argumentaci a schopnosti utvořit si vlastní názor.“

prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc.

rektor
Univerzita Pardubice

„Studium na vysoké škole přináší posluchačům řadu významných podnětů pro zvýšení kvality jejich dalšího života. Samozřejmě primární je to, že získají vysokoškolskou profesní kvalifikaci, která jim umožní lepší uplatnění na trhu práce. S tím pak souvisí i lepší finanční ohodnocení. Studium na vysoké škole naučí studenty jinak přemýšlet a vnímat okolní svět, lépe se orientovat v jeho složitosti, lépe porozumět procesům v životě pracovním i osobním. Akademické prostředí kultivuje osobnost, vztahy i komunikaci. Získání mezinárodních zkušenosti již za studií je pro naše absolventy nutností a významnou výhodou pro jejich další uplatnění. Nezanedbatelná jsou i přátelství a kontakty, která během vysokoškolského studia vznikají.“

Ing. Jakub Novotný, Ph.D.

rektor
Vysoká škola polytechnická Jihlava

„Studium na vysoké škole je dnes mnohem přístupnější než bylo před několika desítkami let. Tím se i výrazně mění jeho smysl a měla by se měnit i očekávání uchazečů o studium. Vysokoškolské vzdělání není kouzelným proutkem, který otevírá lukrativní pracovní pozice, ale otevřením prostoru a nasměrováním. Samo o sobě nemá význam bez dalšího úsilí při získávání praktických dovedností a zkušeností. Je potřeba tedy věnovat mnohem větší pozornost výběru studovaného oboru a zaměření vysoké školy. Jméno vysoké školy, její poloha, název oboru a přijímací zkoušky jsou jistě tím, co každého uchazeče přednostně zajímá. Měl by se ale také zajímat o uplatnitelnost po absolvování konkrétního oboru a o to, jak ho vybraná škola či fakulta připraví do dalšího pracovního či studijního života.“

doc. RNDr. Vojtěch Křesálek, CSc.

prorektor
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

„Studium na vysoké škole nabízí mladému člověku řadu příležitostí. Záleží na každém, jestli je chce skutečně využít. Chci zdůraznit jednu z příležitostí, kterou považuji za obzvlášť zásadní, a to možnost získání mezinárodního rozhledu. Vysoké školy dnes nejrůznějšími způsoby podporují zahraniční spolupráci. Rád bych motivoval každého studenta, aby co nejvíce využíval možností, které se mu v této oblasti nabízejí, protože kontakt s mezinárodním prostředím poskytuje člověku širší rozhled a formuje osobnost.“

prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc., MBA

rektor
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

„Přihlásit se ke studiu vysoké školy pro maturanta, který má předpoklady pro dosažení vysokoškolského vzdělání, by mělo být samozřejmostí. Vysoká škola je jedinečným prostředkem pro získávání dalších poznatků, zkušeností a dovedností ve zvoleném oboru. Také rozvoj tvůrčího myšlení ve vysokoškolském prostředí vytváří předpoklady pro mladého člověka, pro jeho další kvalitnější život v průběhu studia i následně v praxi. Společensky je pak potenciál kvalitních vysokoškolsky vzdělaných lidí předpokladem pro rozvoj společnosti v hospodářských, společenských, kulturních i dalších oblastech, a také pro překonávání krizí, které každou společnost provází.“

prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.

rektor
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

„Zvykli jsme si na to, ze každé ráno usedáme do automobilu, které nás odveze kam potřebujeme, v komfortních letadlech překonáváme obrovské vzdálenosti a časová pásma, jsme v každém okamžiku propojeni mezi sebou pomoci mobilních telefonů nebo sociálních síti, k dispozici máme veškeré informace ve vzdálenosti dvou kliknutí na myši našeho počítače. Trochu ale zapomínáme, co stojí za těmito vymoženostmi. Automobil je složitý mechatronický systém řízený desítkami procesorů, aerodynamiku letadel jejich konstruktéři počítají na výkonných superpočítačích, materiáloví inženýři hledají stále lehčí, ale přitom pevnější materiály, lineární algebra se stala základem multimiliardového byznysu internetových vyhledávačů. Je nade vší pochybnost jasné, ze úspěch naší země nespočívá jen ve využití těchto technologií, ale především v tom, ze je chceme a budeme vytvářet.“

prof. Ing. Milan Žák, CSc.

rektor
Vysoká škola ekonomie a managementu

„Vzdělání, a zejména vysokoškolské, je dnes stále silněji chápáno jako určitá forma kapitálu – konkrétně se jedná o lidský kapitál – a investice do něj se ukazují dlouhodobě jako nejefektivnější. Ne náhodou nazval G. S. Becker, jeden z nositelů Nobelovy ceny za ekonomii, 21. století stoletím lidského kapitálu a existence soukromých vysokých škol, zejména v oblasti ekonomie a managementu je toho nejlepším dokladem. Osobní investice do vzdělání znamená nejen lepší uplatnění na trhu práce, ale i vyšší společenskou prestiž, vyšší mzdy a následně i vyšší důchody. Pro ty, co tohle chápou, je tu nabídka: Vysoká škola ekonomie a managementu je otevřena všem.“

prof. PaedDr. Gabriel Švejda, CSc.

rektor
Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s.

„Podstatná část našeho současného veřejného mínění se domnívá, že hodně středoškolských studentů si vysokoškolské studium vybírá jako prodloužení svého studentského období, a únik před životem praktickým se všemi jeho potížemi i strastmi. Statistiky vyspělých zemí hovoří v konkrétních číslech zcela opačně. Vysokoškolské vzdělávání, zejména profesně zaměřené je velkým ziskem nejen pro jednotlivé absolventy, ale hlavně pro prosperitu těchto zemí samotných.“

prof. Ing. Josef Šíma, Ph.D.

rektor
Vysoká škola CEVRO Institut

„Nikdo neví, jak přesně bude vypadat budoucnost, a proto se každý musí připravit na to, že se bude během života přizpůsobovat novým situacím. Studium na vysoké škole dává člověku právě tento prostor – větší rozhled, lepší pochopení a flexibilnější řešení problémů. Čím lepší vzdělání máte, tím snadněji vyřešíte jakoukoli nepříjemnou situaci – např. najdete novou či lépe placenou práci – a zajistíte si spokojený život. Vysoká škola otevírá oči i svět. A studovat se dá dnes velmi zábavně.“

Dr. Bohuslava Šenkýřová

rektorka
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s.

„Stačí si přečíst jednou za čas statistiku příjmových kategorií nebo se podívat na tabulky nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání a je hned jasné, že VŠ znamená konkurenční výhodu. Já mohu přetlumočit to, co jsem se dozvěděla od studentů a absolventů naší univerzity. V životě chtějí dělat práci, která je nejen dobře uživí, ale hlavně je bude zajímat a bavit. A naši studenti i absolventi vědí, že absolvováním vysoké školy udělali pouze první krok, neboť pouze celoživotní vzdělávání jim přinese trvalou schopnost uspět.“

doc. Ing. Štěpán Müller, CSc.

rektor
Vysoká škola hotelová v Praze

„Obvyklé argumenty ve prospěch vysokoškolského vzdělání uvádějí výhody kariérního postupu a finančního ocenění v porovnání s těmi, kteří vysokou školou neprošli. To samozřejmě platí, ale vzdělání jako takové má i další dimenze. Opravdu vzdělaný člověk, pokud si na vzdělance jen nehraje, má život obohacený i o poznání a hlubší porozumění světu a dění okolo nás. Pro pracovníky služeb, které připravuje Vysoká škola hotelová v oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus, je navíc velmi důležitá mezilidská komunikace, znalost jazyků, psychologie a mnoha dalších dovedností.“

prof. Ing. Jiří Dvořák, DrSc.

rektor
Vysoká škola manažerské ekonomiky a informatiky

„Důvody proč studovat vysokou školu mohou být značně různorodé. Patří k nim např. získání společenské prestiže, získání znalostí a návyků pro výkon zaměstnání, kde se vyžaduje vysoká škola, splnění přání rodičů mít doma vysokoškoláka, zvýšení konkurenceschop­nosti na trhu práce, zajištění vyššího výdělku, snížení rizika nezaměstnanosti, díky znalosti jazyků lepší komunikace se zahraničním okolím apod.“

doc. Ing. Judita Štouračová, CSc.

rektorka
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s.

„Maturita již dnes nestačí. Pouze vysoká škola může poskytnout této i budoucím generacím vzdělání a odbornou přípravu a pomoci získat studentům kompetence, které budou potřebovat ve stále náročnějším konkurenčním prostředí domácího i mezinárodního pracovního trhu. Pouze vysoká škola dá studentům – vedle vzdělání – i samostatnost, schopnost jednat s lidmi a potřebnou dávky sebedůvěry, bez nichž se v dnešní společnosti nikdy neprosadí.“

doc. Ing. Ivo Straka, CSc.

rektor
Vysoká škola obchodní v Praze

„Studium na vysoké škole v dnešní době umožňuje začlenění do profesní komunity pro celý příští život poznáním zvyklostí odborného prostředí a osobních vazeb na dlouhá léta dopředu.“

doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.

rektor
Vysoká škola podníkání, a. s. Ostrava

„Dnes už snad jen málokdo pochybuje o tom, že úspěch v pracovním životě vede přes vzdělání. Vzdělání, které koresponduje a respektuje požadavky i potřeby praxe. Proto patří, domnívám se, uplatnitelnost absolventů na současném variabilním a rychle se měnícím trhu práce, k významným indikátorům úspěšnosti celé vysoké školy.“

doc. Ing. Josef Průša, CSc.

rektor
Západočeská univerzita v Plzni

„Důvodů je několik. Výběr vysokých škol je dostatečný. Počet míst rovněž. Vysokoškolské vzdělání v České republice, podle EDUCATION at a GLANCE významně zvyšuje zaměstnatelnost. Oproti absolventům středních škol je to o 10 procentních bodů výše. Individuální ekonomický výnos z investice do vzdělávání je v České republice stále velmi vysoký. Absolvent (muž) si vydělá přibližně 2× více než kdyby vysoškolské vzdělání neměl. Vyšší výnos vykazuje jen Brazílie a Maďarsko. U žen je to o něco méně. Také obecně platí, že vzdělanější člověk se cítí zdravější. Strukturované studijní programy umožňují i těm, kteří se necítí na dlouhé (5–6 leté) studium, studovat kratší, prakticky orientované bakalářské programy. Studentský život je úsek života, na který se vzpomíná celý zbytek života.“

Zdroj ilustrační fotografie: stock.xchng Loga: weby jednotlivých vysokých škol