Proč potřebujeme humanitní obory i v době pandemie koronaviru

Rok 2020 byl pro většinu lidí na světě pravděpodobně tím zatím nejnáročnějším v životě. „Zažila jsem válku, zažila jsem komunismus, ale to, co se kvůli koronaviru děje letos, to jsem si v životě ani nedovedla představit,“ říká například seniorka Alžběta z Benešova u Prahy. Ona a její vrstevníci se během uplynulého roku často ocitali v naprosté izolaci, aby je příbuzní nevystavili riziku nákazy.

Na opačné straně věkového spektra stojí mladí studenti a žáci, kteří se kvůli uzavření škol a s tím spojeným odříznutím od kamarádů museli podobně vyrovnávat s pocity osamělosti. Odborníci upozorňují, že to jsou právě psychické potíže spojené s pandemií, které můžou mít často horší dopad na zdraví než samotná nemoc covid-19. Kromě samoty, čelí lidé také obrovské stresu i strachu z nové a zatím neprobádané nemoci. A právě zde přicházejí na scénu humanitní obory, které vedle lékařů a farmaceutických společností mohou pomoci lidstvu přežít pandemii.

Některé humanitní obory mají svou úlohu v době pandemie jasně danou. Třeba historici, kteří mohou poskytnout potřebný kontext a vysvětlit, jak lidé nekontrolovatelnému šíření nemocí čelili v minulosti a jaké to mělo dopady. Co ale může nabídnout například student, který se zabývá barokní operou?

Podle emeritního profesora z Univerzity v Oxfordu Aleca Bowmana reprezentují všechny humanitní obory tradiční hodnoty. „Je to odvětví, které poskytuje prostor pro debaty a umožňuje lépe pochopit svět kolem nás, lidské povahy i kulturu,“ vysvětluje pro web Times Higher Education Bowman a dodává: „Každá výzkumná otázka v podstatě hledá odpověď na to, co znamená být člověkem a žít ve společnosti. Odpovědi nabízí literatura a umění všech kultur.“

Odborníci nabízejí i praktičtější důvody, proč jsou humanitní obory v době pandemie nezbytné. Jedním z důležitých témat posledního roku v České republice je komunikace vlády. Lidé ji považují za chaotickou a nekoncepční. Asi každý z nás za uplynulých několik měsíců alespoň jednou zažil situaci, kdy nevěděl, jaká opatření jsou zrovna v tu chvíli platná, a pokud ano, nechápal proč. Podobně to bylo i jinde ve světe. „Právě nyní je nejvyšší čas začít situaci analyzovat nejen z medicínského a vědeckého hlediska, ale také z hlediska rétorického,“ uvedla Paula Krebsová, ředitelka americké asociace moderních jazyků.

Rétorická analýza by mohla pomoci odhalit nedostatky ve vládní komunikaci a nabídnout řešení, jak ji zlepšit. „Odborníci na jazyky mohou vládu upozornit na různé jazykové nuance, navrhnout vhodný styl komunikace, díky které by se společnost semkla a začala se chovat nesobecky,“ popisuje Teresa Magnumová z Univerzity v Iowě.

Významnou roli by podle Magnumové měly humanitní obory hrát i v zavádění protikoronavirových opatření. „Akademici z humanitních oborů mohou nabídnout historickou perspektivu a různé přístupy k řešení komplexních problémů. Mohou být tím článkem v rozhodovacím procesu, který bude rozumět a klást důraz na kulturní a sociální rozdíly, které ovlivňují dopady koronaviru,“ uvádí akademička.

Times Higher Education upozorňuje i na pragmatický význam humanitních oborů v době pandemie. Ve srovnání s technickými či medicínskými obory vyjde studium a výzkum v oblasti humanitních věd relativně levně. „Pokud bude v zemi dostatek mladých lidí, kteří chtějí studovat například angličtinu či historii, mají velkou šanci najít uplatnění,“ uvádí web s tím, že tyto dva obory na rozdíl od jiných nejsou závislé na přílivu zahraničních studentů, kteří kvůli pandemii často raději odloží svou cestu.