Pracovat tři měsíce u moře – idylka, nebo noční můra?

Jak se může člověk k takové práci dostat?

Já se k této práci dostala čistě náhodou. Oslovili mě na dovolené u moře a konkrétní práci jsem pak sháněla přes známé a přes agentury. Pokud chcete pracovat jako animátor nebo animátorka je podle mne lepší hledat práci přes agentury. Zajistí vám to větší komfort a bezpečí. Musíte ovšem absolvovat casting. Podmínkami pro přijetí jsou: věk nad osmnáct, někdy devatenáct let, ovládání alespoň dvou nebo tří světových jazyků, taneční předpoklady, komunikativnost, schopnost zaujmout lidi a možnost pracovat minimálně tři měsíce.

Kolik let již takto jezdíš a hodláš v tom nadále pokračovat? Jaké země jsi již navštívila? Existují nějaké destinace, kam by ses chtěla pracovně podívat?

Letos pojedu již potřetí. Mám v plánu jezdit, dokud budu studovat. Při práci už to asi zvládat nebudu. Byla jsem dvakrát v Tunisu a nyní se chystám do Španělska. Mým přáním bylo získat práci právě ve Španělsku, ale láká mě i Maroko a Turecko. Do Španělska jedu hlavně proto, abych si zlepšila svou španělštinu. Do Turecka bych se chtěla vypravit hlavně proto, že se říká, že je tam vysoký standard animace.

Proč jsi vyměnila Tunis právě za Španělsko?

V Tunisu je silně zakořeněn jiný přístup k ženám. Na Evropanky sice koukají trochu jinak než na své vlastní ženy, ale stále je tam cítit jisté napětí. Je zde také jiný přístup k práci a nadřízení mají jiná očekávání. Občas se mi tam nelíbila organizace práce. Vše bylo připravováno narychlo, pouze na oko pro návštěvníky, ale ve skutečnosti to nebylo dodělané. Zdali to je výsada pouze Tunisu, nebo je to tak i v evropských zemích, to zatím nedovedu posoudit. Španělsko pro mne bylo z nabídky států, do kterých jsem se mohla vydat, nejlákavější. Jak už jsem řekla, ráda bych si zlepšila španělštinu.

Co je náplní práce animátora a jak probíhá takový normální pracovní den?

To je individuální, ale u mne to zatím vždy bylo podobné. Od devíti hodin začínala první část aktivit, která trvala až do třinácti hodin. V tomto bloku začíná každou půl hodinu jiná aktivita (strečink, pétanque, vodní polo, aquagymnastika a další). Různé aktivity vedou různí animátoři (na některých se jich podílí více). Já vzhledem ke svému sportovnímu základu – gymnastice – se věnuji například strečinku, aquagymnastice nebo aerobiku. Neznamená to, že ve chvílích, kdy zrovna nepředcvičujete, můžete sedět u bazénu. Většinou obcházíte turisty, debatujete s nimi nebo se jim snažíte doporučit nějakou pro ně vhodnou aktivitu. Mezi třináctou a patnáctou hodinou je pauza na oběd, kdy animátoři mají povinnost sedět mezi hosty a věnovat se jim. Mezi patnáctou a osmnáctou hodinou následuje druhý blok aktivit. Od dvaceti hodin do půlnoci bývá večerní program. Poté většinou následuje diskotéka, která může trvat až do čtyř hodin do rána. A ráno začíná vše nanovo. V týdnu máme vždy jeden den volno, ale i v ten den musíme být od dvaceti hodin připraveni na večerní program.

Co ti tato práce dala nebo naopak vzala?

Mnoho lidí si pod prací animátora představí tříměsíční dovolenou u moře zdarma. Tak to ale rozhodně není. Nespornou výhodou této práce je, že poznáte mnoho nových lidí a máte možnost získat množství do budoucna cenných kontaktů. Zlepšování jazykových dovedností a učení se novým jazykům je další obrovskou výhodou této práce. Nevýhodu naopak vidím v tom, že vlastně nemám žádné prázdniny. Mezi jarním a podzimním semestrem zkrátka pracuji nonstop. Přicházím tak o možnost cestovat nebo třeba jen jet na dovolenou. Pro mne osobně je nejhorší ten stereotyp. Tři měsíce děláte každý den téměř to samé. Poslední dva až tři týdny pobytu se pak už opravdu těším i do té školy.

Kolik animátorů bývá v jednom hotelu a jedná se převážně o Čechy nebo jsi tam spíše mezi cizinci?

Čechy potkáte jen výjimečně. Co jsem zatím měla možnost zažít, tak minimálně šedesát procent animátorů bylo místních. V prvním hotelu byli dále Italové a v druhém jsme byli dvě Češky, dvě Maďarky a jedna Polka.

Foto: archiv Kateřiny Hegrové