Práce v zahraničí:

V třetím díle našeho seriálu bych Vám ráda přiblížila práci, kterou momentálně dělám – pracuji jako servírka v Lucembursku. Dozvíte se nejenom, jak jsem se k práci dostala, ale také, co všechno jsem potřebovala, kolik je možné si v zemích EU vydělat a co vlastně dělám.

Lucembursko je pro brigády v zahraničí jednou z nejideálnějších zemí. Daně jsou zde nízké a výdělky vysoké. Studenti dostávají většinou 80% z minimální mzdy, která zde činí cca 1200 Euro. Student si tedy vydělá cca 1000 Eur za měsíc. Samozřejmě ale záleží na dohodě se zaměstnavatelem, na počtu odpracovaných hodin a kvalitě práce.

Od studentů na brigádě se, jako ve všech zemích EU očekává poměrně hodně. Důležité je znát cizí jazyky. Zde v Lucembursku je třeba umět velmi dobře francouzsky a většinou také dobře anglicky. Z dokumentů je třeba mít platný pas, občanský průkaz, potvrzení o studiu a pokud pracujete v potravinářském sektoru, pak také zdravotní průkaz – pokud na něj zapomenete (jako já) zaměstnavatel se Vám většinou snaží pomoci a sjedná Vám schůzku u místního lékaře. Od všch dokumentům je třeba mít kopie, které můžete následně přiložit ke smlouvě.

Od začátku července tedy pracuji v menší restauraci na kraji Lucemburska. Práci jsem si takzvaně „vymailovala“ s majitelem restaurace, na kterého mi dala kontakt známá. Když jsem přijela do Lucemburska, stačilo se představit a začít pracovat. Začínám každý den (i o víkendu) v 10h ráno, od tří do šesti mám pauzu a od 18h pracuji až do té doby, než odejde poslední zákazník, což bývá kolem půlnoci. Servíruji jídlo, pití, míchám nápoje, pomáhám s úklidem restaurace…Dost se naběhám. Náplň mého prvního měsíce prázdnin: sprcha, práce, práce, práce, sprcha, spánek, práce…Při představě, že mám zaplacený nájem na příští rok mě však všechny stížnosti přejdou.

Ve velké míře samozřejmě záleží na kolektivu, ve kterém pracujete. Já mám to štěstí, že pracuji s mladými sympatickými lidmi. Kdyby tomu tak nebylo, jen těžko bych tenhle letní maraton daleko od domova vydržela. Na servis totiž nebýváme více než tři a velmi často se stává, že od sedmi hodin bývám na servis i míchání nápojů sama, což při počtu 29 stolů, které jsou větší část večera plné, není úplně sranda.

Výhodou malého počtu servírek a číšníků je ale dělení zpropitného! Ve většině restaurací, kde pracují studenti společně, se i zpropitné sbírá společně a na konci dne se rozdělí mezi ty, kteří přežili. Zpropitné se pohybuje mezi 10–30 Eury denně na jednoho. Možnost vydělat poměrně hodně peněz tu tedy je, člověk ale musí mít vůli, výdrž a boty, které nedělají otlaky. A musí mít stále na paměti, že v ČR by si za stejnou práci vydělal sotva třetinu.