Povinná střední a vratná stipendia. Nový ministr chce zlepšit školství
Nový ministr školství Mikuláš Bek vystřídal před měsícem ve funkci Vladimíra Balaše. Ten rezignoval po necelém roce ze zdravotních důvodů. Bývalý rektor Masarykovy univerzity a vysokoškolský pedagog v oboru muzikologie Bek se hned po svém jmenování vrhl do práce a představil pět priorit, kterými by chtěl ozdravit české školství.
1. Prodloužení povinné školní docházky
Povinná školní docházka v Česku aktuálně trvá devět let, tedy celé období studia na základní škole. Ministru Bekovi ale tento model přijde zastaralý. Délku povinné výuky by proto chtěl natáhnout na deset let, přičemž by k povinnému základnímu vzdělání přibylo i středoškolské. V této souvislosti nevyloučil ani možnost zrušení devátých tříd. Nový model by tak mohl sestávat z osmi let na základní škole a ze dvou na střední.
„Primárním cílem je rozšířit povinnou školní docházku i na část střední školy, to udělala řada zemí, dnes je to standard,“ uvedl ministr v rozhovoru s Marií Bastlovou. Důvodem pro rozšíření povinné školní docházky je podle Beka rostoucí počet žáků, kteří předčasně ukončují vzdělání.
„Posun povinné školní docházky i na střední školu je strašně důležitý právě proto, že dnes zůstává část populace absolventů základních škol, kteří to ani nezkusí,“ řekl ministr pro Český rozhlas s tím, že se studenti ochuzují o šanci pokračovat na vysokou školu.
„Žádné dítě nesmí zůstat pozadu jen kvůli tomu, odkud pochází, a žádné z našich dětí by nemělo ukončit svoje vzdělání jen se základní školou,“ zdůraznil nový ministr problém, kdy sociálně znevýhodněné děti po vzoru svých rodičů dosahují jen základního vzdělání a je pro ně skoro nemožné vymanit ze své sociální bubliny.
2. Všeobecné vzdělání i na střední škole
Ideální by podle Mikuláše Beka byl tzv. model 8+2+2. Po povinných osmi letech na základní škole a dvou na střední by následovaly ještě dva nepovinné roky středoškolského studia, kdy už by si studenti vybrali svoje zaměření. Po dvou obecně zaměřených letech by podle ministra mohli mít aspoň základní představu o tom, co je zajímá nejvíc. Takový systém například funguje v americkém školství.
Napříč odbornou veřejností zatím návrh budí spíše nevoli. „Národní pedagogický institut aktuálně připravuje spuštění velké revize rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání, která je koncipována pro devítileté období. Navrhovat v tuto chvíli zkrácení základní školy na osm let znamená obrovské znejistění odborné i laické veřejnosti a vyvolání pocitů zbytečné práce,“ uvedl Václav Trojan stojící v čele Ředitelské akademie.
3. Propojení škol a zaměstnavatelů
Ministr by dále chtěl propojit zaměstnavatele a trh práce přímo s vysokými a vyššími odbornými školami. Tento model již také funguje v zahraničí, kde pro něj dokonce existují speciální vzdělávací instituce. V Německu jim říkají „Fachschule“ v USA „community college“. Narozdíl od vzdělání na univerzitách, které je zaměřeno na výzkum a akademickou dráhu, vás na těchto institucích připraví na konkrétní povolání. Jsou silně napojené na lokální podniky. V některých zemích se dokonce hranice mezi akademickými univerzitami a prakticky zaměřenými vyššími odbornými školami stírá úplně.
4. Zlepšení přístupu k vysokoškolskému vzdělání
K tomu, aby byly vysoké školy otevřené většímu počtu uchazečů, chce Bek vedle povinných let na středních školách přispět také systémem vratných studijních grantů a stipendií. Vysokoškolské studium by si tak podle Beka mohli dovolit i méně majetní studenti. Peníze by poskytovali jak zaměstnavatelé, tak i stát.
5. Lepší financování školství
Nový ministr by chtěl také zlepšit financování školství a zajistit jeho stabilitu. V plánu má zřídit fond vzdělávací infrastruktury, z něhož by sociálně slabí studenti mohli čerpat finanční pomoc a pomohl by také školám s navyšováním kapacit. A kde na to chce bývalý rektor v době plánovaných vládních úspor vzít peníze? Chce si výhodně půjčit od Evropské unie.
Problém přeplněných škol během svého stávajícího funkčního období už ministr vyřešit nestihne, slibuje ale digitalizaci přihlášek. Dále má v plánu zvýšit počet přihlášek, které může uchazeč o středoškolské vzdělání podat, aby se co nejvíce omezilo taktizování a zvýšily šance přijetí na školy, o které mají žáci skutečně zájem.
Zdroje: CCI.cz, Radiožurnál, iDnes.cz, podcast Ptám se já, MŠMT
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
Další články k tématu
Vysokoškolský učitel je taky jenom člověk
Cest k učitelské profesi je několik. Buď si vyberete některý z oborů na pedagogické fakultě anebo se rozhodnete udělat si doktorát. V druhém případě si totiž budete muset na univerzitě také něco odučit. Ze studenta se tak poměrně rychle stanete pedagogem, což rozhodně není snadné. Takže jaký je pohled z druhé strany přednáškové haly? Jak se žije vysokoškolským […]
číst vícePrůzkum UPOL: Filozofové chtějí podnikat, nejvyšší plat chtějí medici
Každý čtvrtý student Univerzity Palackého v Olomouci chce po absolvování podnikat. Vyplývá to z průzkumu, kterého se zúčastnilo přes 1500 respondentů. Do podnikání se nejčastěji chtějí pustit studenti z filozofické fakulty a fakulty tělesné kultury. Nejvyšší nástupní plat pak chtějí studenti lékařské fakulty. Zájem o podnikání oproti roku 2012 narostl o pět procent. Nejvíc studentů chce ale stále […]
číst více