Studentská komora Rady vysokých škol aneb Co to vlastně je?

Čí zájmy taková komora zastupuje, je patrné už z jejího označení: jejím posláním je sdružovat zástupce všech typů vysokých škol a především hájit zájmy a práva studentstva. Její působnost je celostátní. Pakliže bychom ji měli zařadit do struktury vysokoškolského systému, spadá tato komora spolu s dalšími orgány do Rady vysokých škol (více viz čl. VIII Statutu Rady vysokých škol).
České studenty přitom reprezentuje nejen v záležitostech tuzemské školské problematiky (účastní se tak například jednání konaných na půdě Parlamentu ČR či vlády, komunikuje s jednotlivými ministerstvy, zejména s ministerstvem školství (MŠMT), a dalšími orgány veřejné správy, s Českou komorou rektorů atp.), ale působí i na úrovni mezinárodní. Právě ve Studentské komoře tak mají čeští studující orgán, který je může zastupovat na jednáních s institucemi Evropské unie a dalších nadnárodních uskupení.
Komora také mimo jiné spolupracuje s dalšími studentskými organizacemi, jako jsou European Students Union, The European Council of Doctoral Candidates and Junior Researchers, studentské reprezentace Visegrádské čtyřky atd.

Zapojit se můžou i sami studenti

Jednání Komory mohou do určité míry ovlivnit i sami „řadoví“ studenti – například tím, že přijdou s nějakými návrhy, otázkami či řešeními k určitému problému. „SK RVŠ dává studentům, kteří se o vysokoškolskou problematiku zajímají, možnost podílet se na spolurozhodování o důležitých záležitostech. To považuji za jeden z největších přínosů SK RVŠ, tu možnost participace,“ říká Adam Krčál, delegát za Vysokou školu ekonomickou v Praze. Nejčastějším partnerem pro vyjednávání je zejména MŠMT. I díky tomu může Komora úzce spolupracovat také s jemu podřízenou Akreditační komisí a aktivně se podílet na hodnocení kvality vysokých škol.  

Organizační struktura

Každá vysoká škola může do Studentské komory vyslat vždy jednoho delegáta a jednoho náhradníka. Jejich funkční období je tříleté. V současné době působí v SK 37 delegátů. V užším vedení SK je předseda a dále dva místopředsedové, které dále doplňují předsedové komisí, předseda Sekce soukromých vysokých škol a dva členové předsednictva RVŠ. Společná jednání Komory se musejí dle Organizačního řádu konat nejméně čtyřikrát ročně, ale ve skutečnosti probíhají častěji. „Pravidelná zasedání SK jsou jednou měsíčně. Je to jeden z nejčastěji se scházejících orgánů celé Rady vysokých škol. Kromě toho se v mezidobí schází předsednictvo SK. Komora má dále dílčí komise, jejímiž členy jsou kromě samotných členů také externisté, pokud mají k činnosti komise co říci. Velká část členů SK se kromě členství v komisích účastní také práce těch komisí, které pracují pod samotnou RVŠ,“ přibližuje organizační strukturu Krčál.  

Studenti o činnosti Komory moc nevědí

České vysoké školství obecně trpí podle Krčála celkem nízkou účastí studentů na jeho samosprávě i relativně malým zájmem o vnitřní záležitosti školy, jako jsou třeba volby do akademických senátů apod. S tím podle něj souvisí i jejich malý zájem o činnost Komory. Osobně ale zaznamenává výraznější zájem především u těch studentů, kteří se nějak do chodu školy sami osobně zapojují. Podobně to vidí i Michal Rudecký, vyslaný do SK RVŠ Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Podle něj studenti s náměty vhodnými k projednání příliš často nepřicházejí, namísto toho se spíš jen ptají, jak jednání probíhala a co se řešilo. „Je to dáno spíše tím, že pro studenty je to ,vzdálená organizace‘, se kterou se spíše seznamují,“ říká Rudecký a dodává: „Je proto třeba studentům SK RVŠ přiblížit, vtáhnout je do děje.“  

Je to o komunikaci

Nízký zájem studentů o dění v SK RVŠ však nelze přímo spojovat s tím, že by je Komora o své činnosti nedostatečně informovala. „Máme tiskovou mluvčí, SK RVŠ vydává tiskové zprávy, máme web, kde lze nalézt podrobné informace o činnosti. Pak samozřejmě každý člen Komory má za úkol přenášet informace o dění v SK RVŠ na svoji školu. Já jsem například i díky členství v Akademickém senátu fakulty samozřejmě v pravidelném kontaktu s dalšími studenty,“ říká Krčál. I Michal Rudecký se snaží se studenty své školy maximálně komunikovat. „Pravidelně podávám informace na každoměsíčním Akademickém senátu UTB, mám svoje webové stránky, kde píši krátké zápisy ze zasedání SK RVŠ, mám svoji stránku na Facebooku, kde také píšu zprávy o jednání. Tím zasáhnu velký počet studentů. Ale stejně mě nejvíce baví osobní kontakt, kdy věci ze SK RVŠ probíráme na obědě, ve škole. Snažím se používat co nejvíce komunikačních kanálů, které jsou v mých silách.“  

Současná jednání ovládá projekt finanční pomoci

V současné době má před sebou SK RVŠ řadu ne vždy zcela snadných cílů. Mnohé z nich kopírují aktuální problémy vysokoškolské politiky, často iniciované nebo řešené ministerstvem školství. „Sám považuji za důležitou zejména přípravu zákona o finanční pomoci studentům, který má přinést studijní granty a vytvořit strukturu studentských půjček. Dále pak například Zásady a pravidla financování vysokých škol pro rok 2012, kde je jasný posun od kvantitativních ukazatelů směrem k těm kvalitativním,“ říká Krčál. Jako jeden z nejvýznamnějších bodů, které jsou aktuálně v řešení, vidí problematiku finanční pomoci studentů také Rudecký, který zároveň působí v Komisi pro sociální a ekonomické záležitosti. „Tento projekt zásadním způsobem ovlivní způsob studia na vysokých školách. Snažíme se proto o co nejkonkrétnější připomínkování, abychom zamezili tomu, aby program zatěžoval studenty vysokých škol více, než bude potřeba. Zároveň velice důkladně sledujeme přípravu reformy terciárního vzdělávání, kterou pan ministr Dobeš chce předložit vládě koncem října,“ dodává.
Jestli se Komoře podaří zajistit pro studenty co možná nejvýhodnější podmínky, ukáží až následující měsíce.

Více informací o organizaci a činnosti Studentské komory Rady vysokých škol najdete na stránkách www.skrvs.cz.

Zdroj foto: SXC.hu