Neschopnost vybrat si. Jak bojovat s rozhodovací paralýzou?

20. 7. 2021 | Studentský život

rozhodovací paralýzaRozhodovací paralýza je neschopnost reagovat efektivně na situaci v důsledku příliš analytického přístupu či přemíry informací. Takto tento stav definuje Oxfordský slovník. V prvním případě se člověk snaží najít ideální řešení problému tak urputně, že se pokouší analyzovat každičké možné řešení. V druhém případě se pak cítí zahlcen množstvím informací, což může odvést jeho pozornost od opravdu důležitých detailů, které by mu rozhodování usnadnily. Jak můžete tento stav překonat?

Klíčovým krokem pro překonání rozhodovací paralýzy – tak jako u většiny duševních peripetií – je přiznat si ji a uvědomit si že daný problém příliš analyzujeme. Jakmile si to uvědomíte, zastavte se na chvilku a zamyslete se nad tím, jak moc je „problém“ problémem a jak je důležitý.

Když seřadíte své úkoly podle jejich důležitosti, snáz přijdete na to, čemu věnovat svou duševní energii. V hierarchii školních problémů například stojí rozhodnutí o čem psát závěrečnou práci nad výběrem volitelných předmětů.

Další tip, jak bojovat s rozhodovací paralýzou, je mentálně se přenést na konec dne. Právě ráno nás totiž může nejčastěji postihnout rozhodovací paralýza, když je před námi nabitý den plný úkolů a my nevíme, kde začít. V takovém případě pomůže jednoduchý trik.

Řekněte si, že za den stihnete dokončit pouze jediný úkol. Následně si sami sebe představte na konci dne a zamyslete se, u kterého úkolu by vás nejvíc mrzelo, že jste ho nestihli. Na takovém úkolu byste měli začít pracovat jako první.

S paralýzou můžete bojovat i tak, že si rozhodování sami usnadníte. Pokud například nevíte, kam si po škole zajít na oběd, vytvořte si seznam tří čtyř oblíbených míst a držte se ho. Ušetří vám to čas i rozhodování. Podobně si můžete vymezit několik outfitů, které si na sebe budete brát do školy, nebo místo, kam si budete sedat o přednáškách.

Objevte vnější motivaci

Rozhodovací paralýza je mnohdy důsledkem ztráty vnější motivace. Pokud k rozhodování nemáme motivaci, můžeme se zaseknout ve fázi, kdy zvažuje různé možnosti a ne a ne dospět k závěru. Proto se hodí mít nějakého mentora – vyučujícího, spolužáka, rodiče – prostě někoho, kdo by vám s rozhodováním pomohl a nasměroval vás.

Pokud vám váš mentor nenabídne žádné řešení, možná vás i tak může posunout. Mnohdy totiž stačí někomu se vypovídat, abyste si sami ujasnili, co vlastně chcete udělat.

Zapamatujte si, že můžete (většinou) změnit názor

Rozhodovací paralýza může pramenit z toho, že se člověk bojí, že zvolí špatně a bude to mít katastrofální následky. Ale to je často pouhá iluze. Většina věcí, které uděláte, nebude mít nezvratné důsledky. Dejme tomu, že si vybíráte vysokoškolský obor a máte příšerný strach z toho, že si vyberete něco, co vám nepůjde, nebo vás nebude naplňovat, a proto raději zůstáváte nerozhodní. Zastavte se na chvíli a místo přemýšlením nad obory, si uvědomte, že změnit obor sice zabere nějaký čas, ale rozhodně to není nemožné. Navíc si často můžete nechat při přechodu na jinou školu nechat uznat některé předměty, takže ani první „nepovedená“ volba nemusí přijít vniveč.

Nebuďte perfekcionisté

Perfekcionismus se nevyplácí. Dokonalé řešení anebo rozhodnutí totiž jednoduše neexistuje. Vždycky budete pracovat s neúplným souborem informací, na jehož základě se musíte rozhodnout. Můžete strávit celý život tím, že se budete zamýšlet nad jediným rozhodnutím. Anebo se můžete rozhodnout na základě dostupných informací a posunout se v životě dál, k dalším otázkám a problémům.

Zdroj: CollegeInfoGeek, Psychologie

Další články k tématu

Ranní ptáče dál doskáče? Fikce!

Ranní ptáčata mají pověst disciplinovaných a pracovitých lidí, zatímco lidé vstávající později si často vysluhují nálepku lenochů. Ale existuje opravdu souvislost mezi časným vstáváním a kariérním úspěchem? Odpověď hledal ve své knize o denních rituálech významných osobností Mason Currey. Autor zaznamenal denní rutinu 161 spisovatelů, matematiků, architektů a umělců. A verdikt? Čas probuzení překvapivě tak […]

číst více

Cítíte se vyhořele? Zkuste trik mnichů ze třetího století

Vysněné studium vás přestalo bavit, úkoly vám nejdou od ruky a škola vás začíná vyloženě štvát? Nemusí to nutně znamenat, že byste měli změnit obor nebo dokonce se studiem úplně seknout. Možná právě prožíváte vyhoření. To může vést i závažným psychickým problémům. S vyhořením se potýkali už mniši ve třetím století našeho letopočtu. Vyhoření zatím nemá […]

číst více