Nechám to na budoucím já a dalších 13 důvodů prokrastinace

Lidé se někdy mylně domnívají, že prokrastinace je čirá lenost nebo příznak chabé vůle. Chronická tendence něco odkládat má ale ve skutečnosti mnohem komplexnější psychologické příčiny. Jaké konkrétně?

Abstraktní cíle

Neurčitost znamená nejistý výsledek. Například cíl „začnu cvičit“ je poměrně abstraktní, tím pádem je pravděpodobnější, že ho budete odkládat. Větší šanci na úspěch bude mít cíl typu „v pondělí a v pátek půjdu po práci do posilovny a strávím 30 minut cvičením“. Je konkrétnější a je tedy větší pravděpodobnost, že ho zrealizujete a neodložíte.

Výsledky v příliš vzdálené budoucnosti

Lidé obecně podceňují hodnotu výsledku, který uvidí až za dlouhou dobu. Příklad: čekají vás dvě důležité zkoušky. Jedna už zítra, druhá za několik týdnů. Větší hodnotu má pro vás ale známka z té dřívější zkoušky, ačkoliv k dokončení ročníku musíte splnit obě. Z tohoto důvodu studenti často čekají až na poslední chvíli, než se začnou učit.

Propojení s budoucím já

S prokrastinací souvisí taky pocit odcizení od sebe sama. Příkladem je člověk, který oddaluje zahájení zdravého stravovacího režimu i přesto, že mu to lékař nařídil. Dopad jeho nezdravého stravování se na něm totiž projeví až za několik let, a bude to tedy problém „někoho jiného“: jeho budoucího já.

Optimismus i pesimismus

Přílišný optimismus škodí a vede k prokrastinaci. Student se například může rozhodnout odložit práci na eseji, kterou má odevzdat za několik týdnů, protože má pocit, že na její vypracování má ještě dost času. A nakonec ji dopisuje na poslední chvíli.

Negativně ovlivňuje produktivitu i přílišný pesimismus. Třeba v případě, když je člověk přesvědčen o tom, že jeho snahy dokončit úkol jsou odsouzené k neúspěchu, a tím pádem i o tom, že nemá cenu vůbec začít.

Nerozhodnost

Nerozhodnost jde ruku v ruce s prokrastinací. Ohroženi jste, pokud máte na výběr z příliš mnoha variant. Problém představuje i to, pokud jsou si dané možnosti až moc podobné. Tendenci prokrastinovat mají lidé také v případě, že musí učinit nějaké zásadní rozhodnutí, které bude mít zdánlivě nezvratné následky.

Úzkost

Kvůli pocitům úzkosti můžete uvíznout dokonce v nekonečné smyčce prokrastinace. Pokud ve vás nějaký úkol vyvolává pocit úzkosti a vy ho odkládáte, může ve vás prokrastinace pocity úzkosti ještě umocnit. Původní úkol pak v člověku vyvolává ještě větší úzkost než předtím… a z této smyčky je těžké se vymanit.

Odpor k danému úkolu

Dalším důvodem k odkládání může být odpor k úkolu, který na vás čeká. Čím více člověka úkol odpuzuje, tím více se mu chce vyhnout, což zvyšuje šanci, že bude prokrastinovat. Lidé mohou také prokrastinovat, protože jim daný úkol přijde příliš frustrující, nudný anebo obtížný.

Perfekcionismus

Obvyklou příčinou prokrastinace je i perfekcionismus. Člověk se obává, že udělá chybu tak moc, že nakonec raději nic nedělá nebo svou práci neustále předělává. Příkladem je student, který oddaluje práci na své diplomové práci, protože chce, aby každičká věta, kterou napíše, byla perfektní.

Další možné příčiny prokrastinace

• Obava z negativního hodnocení či reakce jiných lidí
• Strach ze selhání: souvisí s určitými povahovými rysy nebo nízkou sebedůvěrou
• ADHD: porucha soustředění, při které má člověk potíže dokončit úkol, protože se na něj nedokáže dostatečně dlouho koncentrovat
• Deprese: vede k únavě, obtížím se soustředím, ztrátě zájmu o vše okolo
• Nedostatek vnitřní i vnější motivace: člověk si zpravidla vede lépe, pokud má dostatek vnitřní motivace a chce něčeho dosáhnout sám než v případě, že to od něj očekávají ostatní.
• Nedostatek fyzické i psychické energie

Zdroj: Solving Procrastination, University of New York in Prague