Mladým vědkyním s dětmi pomáhají granty i technologie

Zapojení otce, technologie a grant. To jsou podle dvou mladých vědkyň, které oslovil server CzechCrunch, tři klíčové „ingredience“ pro zvládání kariéry a rodiny. V jejich případě šlo konkrétně o grant Martiny Roeselové, který každý rok uděluje Nadační fond IOCB Tech. Podporuje mladé vědkyně a vědce působící v přírodních vědách, kteří chtějí spojit vědecký výzkum a péči o dítě v předškolním věku. Celková výše grantu činí 150 tisíc korun na rok.

Třicetiletá Tereza Novotná Jaroměřská se zabývá ekologií ledovcového povrchu. Má dva malé syny. Jednomu je dva a půl roku a druhému osm měsíců. „Věda se dá dělat kvalitně a zároveň se lze i kvalitně starat o děti. My děti kvůli práci nezanedbáváme, jenom to děláme jinak, než se to dělalo poslední roky,“ nastiňuje mladá žena, jak zvládá společně s otcem dětí skloubit práci a rodinu.

„Člověk po večerech místo toho, aby si odpočinul a koukal na film, jen uklidí a jde pracovat. Plus se střídáme s manželem. Je lékař, a tak když přijde ze služby v nemocnici, převezme si děti a já jdu pracovat. Také nám ale pomáhá rodina,“ vysvětluje dál.

Vedle podpory okolí jsou pro vědkyně-matky klíčové také technologie. „Kromě práce v laboratoři je jedno, kolik je hodin a kde jsem. Stačí mi počítač a připojení k internetu. Můžu pracovat kdekoliv,“ prozrazuje Novotná Jaroměřská. Zároveň ale přiznává, že ani přes podporu rodiny a možnost práce z domova, není tak výkonná jako před dětmi.

„Určitě člověk nemůže být tak produktivní, jako by byl bez dětí. Obě činnosti jsou časově velmi náročné. Já osobně bych teď ani žádnou žádost o velký grant podávat nechtěla, protože na to kapacitu se dvěma dětmi nemám. Ani jeden z nich ještě nechodí pořádně do školky a vlastně bych ani nechtěla, aby chodili, protože si je chci užít,“ říká.

O pět let starší Lenka Gahurová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity grant Martiny Roeselové čerpala už v roce 2022. „Grant byl po mateřské dovolené první věcí, které se mi podařilo dosáhnout, takže kromě peněz mi to dodalo i psychickou vzpruhu. Navíc se říká, že granty přitahují granty, takže i díky němu jsem teď nejspíš dosáhla na velký grant pro svoji začínající výzkumnou skupinu,“ míní vědkyně, která se věnuje výzkumu plodnosti. „Zkoumáme, proč vlastně mají starší ženy problém otěhotnět a proč se snižuje kvalita vajíček.“

Peníze z grantu využila podobně, jako její mladší kolegyně: na školky, dětské kroužky či k zaplacení chůvy. „Jsme s manželem oba vědci, takže se občas stane, že jsme pracovně vytížení a potřebujeme zaplatit hlídání.“

Jejím dětem je v současnosti šest let a tři roky. Na mateřské byla v obou případech rok a poté začala pracovat. Vrátit se k výzkumu dřív, než je běžné, jí umožnilo mimo jiné i to, že Jihočeská univerzita provozuje hned dvě školky pro děti od jednoho roku. Delší pauza totiž podle může mít fatální dopad na kariéru vědkyně. „Možnost vrátit se do práce po dítěti v době, kdy ho to vědecky neodrovná, byl právě ten důvod, proč školky vznikly,“ vysvětluje Gahurová.

Jihočeská univerzita podle ní vychází vědkyním vstříc. Dítě si s sebou můžou vzít do práce a pracovní hodiny jsou flexibilní. Navíc, s výjimkou laboratorního výzkumu, mohou pracovat odkudkoliv. „Nepočítá se tu, kdy přesně pracuji, ale co je za mnou vidět. Vědeckou kariéru děti výrazně zpomalí, ale situace se zlepšuje společně s tím, jak vznikají jesle a školky.“ 

I přes to, že si možnosti využívat jesle cení, musela se vyrovnat s jistým pocitem viny. „Tohle podle mě potká skoro každou pracující matku malých dětí. Když je v práci, má výčitky, že by měla být víc s dětmi. A když je s dětmi, má výčitky, že málo pracuje. V angličtině na to existuje i výraz: maternal guilt.“

Obě vědkyně se shodují, že přítomnost otce je pro skloubení kariéry a rodičovství zásadní. „My máme všechny babičky daleko, takže buď by mi pomohl manžel, nebo bych měla smůlu. Naštěstí manžel mne podporuje a myslím, že se zapojuje i na současné poměry skvěle,“ říká Gahurová.

„Moje kamarádky vědkyně, které to dotáhly nejdál, říkají to samé. Pomohl jim manžel, který neřešil, co je mužská a co ženská role v domácnosti, a staral se stejně jako ony. Samozřejmě chlap nemůže kojit, ale může dělat řadu jiných věcí stejně dobře jako matka,“ uzavírá Novotná Jaroměřská.