KROK PO KRŮČKU: Kolik přihlášek máš, tolikrát jsi studentem?

Zajímavý obor a jisté uplatnění? Prvotní při výběru školy je zájem. Nemá cenu studovat obor, ke kterému máte pramalý vztah. Bylo by to jen zbytečné trápení a dost možná byste takovou školu nedostudovali. Proto si vybírejte ty obory, které vás baví, nebo alespoň jim příbuzné. Nenechte se odradit řečmi, že tohle pro vás není a že na takovou školu nemáte. Na druhou stranu – každá rada dobrá – myslete na zadní vrátka. Jestliže je vaším vysněným oborem psychologie, práva či jiný velmi oblíbený obor, čekejte u přijímaček nával a také vysokou obtížnost. Tady se opravdu vyplatí poslechnout své rodiče a kantory a neváhat podat přihlášku i na nějaký alternativní obor. „Studenti podle mě doplácí hlavně na špatný odhad svých schopností a znalostí – spíš se přeceňují, nevnímají převis na některých školách, nehledají schůdnější cesty,“ říká výchovná poradkyně Jarmila Urbancová. Ač to někteří studenti neradi slyší, roli by mělo hrát i uplatnění. Nenáviděná věta: „A co s tím proboha chceš dělat?“ má své opodstatnění. Některé obory jsou jistojistě velice zajímavé, ale není tak jisté, zda stojí za to strávit půl života na pracovním úřadě či s platem sotva dosahujícím průměru. Trochu zveličené, nicméně vyplatí se brát ohled na to, jak se s vystudovaným oborem probijete pracovním trhem a zda vůbec ono zaměstnání bude tak zajímavé jako samotné studium.

A na jaké škole? Výběr oboru bychom měli. Zvažte také, na které fakultě jaké školy ho studovat. Zjistěte si o škole co nejvíc informací z nejrůznějších zdrojů. Pro základní orientaci postačí internetové stránky. Najdete tu stručné charakteristiky jednotlivých oborů i možných uplatnění. Některé školy zveřejňují skladbu předmětů, což může posloužit pro lepší orientaci v zaměření oboru. Na každé škole či fakultě může být podoba studia téhož oboru odlišná – někde kladou důraz na praxi, jinde vás zahltí kvantem teorií. Zajděte si na den otevřených dveří. Sice budou mít informace, které zde získáte, převážně propagační charakter, ale často se dnů otevřených dveří účastní i současní studenti, od nichž můžete získat realističtější postřehy o celkové atmosféře školy, přístupu učitelů a typu a náročnosti výuky a zkoušek. Poptejte se i svých známých a přátel. I když takto získané informace budou pravděpodobně subjektivní, upozorní vás na možná negativa.

Podle čeho se řídili letošní čerství vysokoškoláci? „Školu jsem si vybíral podle toho, jak jsem se chtěl dál orientovat – školu odborného typu, podle uplatnění na trhu práce a podle krátké vzdálenosti od bydliště. Vybral jsem si fakultu stavební a architektury kvůli blízkému vztahu ke stavebnictví. Informace jsem sháněl na internetu a od bývalých absolventů. Důležité bylo, aby se mi na škole líbilo,“ říká Vít Janíček, student oboru Civil Engineering stavební fakulty VUT v Brně.

„Neměla jsem jasné zaměření, chtěla jsem humanitní studium, které by nějak souviselo s psychologií, právem, pedagogikou či češtinou. Dostala jsem se na Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Sociální pedagogika a poradenství – docela mi vyhovuje. Dřív jsem hodně chtěla na evropská studia (ES) nebo na psychologii, ale na ES je moc důraz na angličtinu a na psychologii se nedá dostat, takže jsem skončila takhle, ale teď jsem za to ráda, protože ten jeden předmět psychologie za semestr mi úplně stačí, abych měla pocit, že mám všechny duševní poruchy,“ vysvětluje studentka Kateřina Gregerová.

A co dodat na závěr? Více přihlášek možná neznamená většího studenta, ale větší pravděpodobnost přijetí určitě.