Kombinované studium – oč v něm běží?

• Jaké jsou hlavní rozdíly kombinovaného studia oproti prezenčnímu studiu? V čem se liší například v rozvrhu, nároku na domácí práce, počtem či skladbou předmětů?

I.K.: Kombinované studium je kombinací dálkového a prezenčního studia. Výuka tohoto typu studia probíhá v blocích, typicky jednou za čtrnáct dní po celý den. Jsou ovšem i obory, na kterých je výuka organizována v třídenním bloku jednou za měsíc. Skladba předmětů se v některých oborech liší od skladby předmětů pro prezenční studium. Zatímco některé předměty v prezenční formě jsou rozděleny do dvou semestrů, ve formě kombinované je výklad zhuštěn do jednoho semestru; zakončením je ovšem stejná zkouška. Proto je v některých případech počet předmětů nižší. Z toho samozřejmě vyplývá vyšší náročnost na domácí přípravu. R.V.: Největší rozdíl spočívá v tom, že výuka v kombinované formě studia probíhá na naší fakultě pouze o sobotách, jedenkrát za 14 dnů, formou tutoriálů a cvičení. Při sobotní výuce tutoriálů jsou probrány pouze nejobtížnější partie látky daného předmětu. Kombinovaná forma výuky proto vyžaduje výrazný podíl samostatné práce studenta. Co se týká počtu předmětů a kreditů, musí samozřejmě studenti absolvovat všechny předměty studijního plánu a dosáhnout stejného počtu kreditů jako studenti prezenční formy studia. Na rozdíl od těchto studentů si pouze nemohou vybírat volitelné předměty z širší nabídky, jejich studijní plán je pevně stanovený.

• Mají vůbec kombinovaní studenti nějaké studentské výhody, nějaký částečný status studenta? A jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

I.K.: Kombinované studium je jedním z typů studia definovaných vysokoškolským zákonem a platí na ně tedy v plné míře všechna jeho ustanovení. R.V.: Studenti kombinované formy studia mají většinu práv i povinností stejné, jako studenti prezenční formy. Nemohou však například obdržet ubytovací stipendium. Poněvadž i student kombinované formy studia je řádným studentem ve smyslu vysokoškolského zákona, nemusí platit zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění hradí stát za všechny řádné studenty před dovršením věku 26 let. Od této věkové hranice si zdravotní pojištění hradí student sám, případně jeho zaměstnavatel. Toto omezení se však týká i studentů prezenční formy studia.

• Jaký je asi poměr kombinovaných studentů k prezenčním, je jich více nebo méně?

I.K.: Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity studuje zhruba pětina až čtvrtina posluchačů v kombinované formě studia. R.V.: Z celkového počtu studentů tvoří studenti kombinované formy studia přibližně jednu sedminu.

• Kdo nejčastější navštěvuje obory v kombinované for­mě?

I.K.: Účastníky této formy studia jsou převážně posluchači, kteří studují při zaměstnání a je jim tedy vesměs více než 26 let. Samozřejmě jsou mezi nimi i studenti, kteří kombinovanou formou studují další obor ke svému prezenčnímu studiu, ať už na FF MU nebo na jiné VŠ. R.V.: Jedná se většinou o studenty, kteří sami podnikají nebo jsou již zaměstnáni v oboru.

• Myslíte si, že titul získaný v kombinovaném studiu je adekvátní stejnému oboru v prezenční formě?

I.K.: Viz odpověď na otázku 2. R.V.: Titul udělený absolventům kombinované formy studia je plně rovnocenný s titulem získaným v prezenční formě. Požadavky vyučujících na znalosti studentů u obou forem studia jsou stejné, a to nejen při hodnocení u zkoušky, ale i při hodnocení semestrálních projektů, seminárních prací, protokolů apod.

• S jakými problémy se nejčastěji kombinovaní studenti potýkají, co jim dělá při studiu největší problémy?

I.K.: Podle mých poznatků studijní referentky jde nejčastěji o problémy vyplývající z toho, že pro studenty představuje jejich studium další (nejen) časově náročná činnost k jejich běžnému životu, tedy většinou ke starosti o rodinu a o zaměstnání, případně u těch mladších pak jde o další studium k tomu prezenčnímu. R.V.: Studenti kombinované formy studia se potýkají obecně se stejnými problémy, jako ostatní studenti. Případné studijní komplikace jsou zaviněny především jejich pracovním vytížením.