Kde vzít peníze na studium?

Brigády

Klasickým a osvědčeným způsobem jsou brigády. Nabídka zkrácených pracovních úvazků, jednorázových či nárazových zaměstnání je poměrně pestrá. Máte-li štěstí, narazíte i na velmi dobře placenou a zároveň zajímavou brigádu. Mzdy se pohybují okolo 60 korun za hodinu (většinou manuální práce ve skladech, doplňování zboží či lehké administrativní práce) až po téměř 100 korun na hodinu (práce hostesek a promotérů). Lákavé nabídky s vysokou hodinovou mzdou nabízejí také společnosti provozující telemarketing. Mnohdy se však takové ohodnocení odvíjí od schopnosti prodat po telefonu co nejvíc nabízených výrobků a výsledná mzda ani celková práce není tak zajímavá, jak byla vylíčena v inzerátu.

Kde tedy brigády hledat? Nejširší a nejaktuálnější nabídku zajišťují webové inzertní servery zaměřené na pracovní příležitosti, např. www.jobs.cz či www.prace.cz. Výhodou je právě ona aktuálnost nabídek a možnost okamžité reakce na inzerát. Druhým způsobem je registrace v některé z agentur zaměřených přímo na studentské brigády. Agentura Vám nabídne práci přesně podle Vašich časových možností. Samozřejmě nemusíte přijímat všechny nabídky. Pracujete, kdy chcete a kde chcete. Malou nevýhodou je, že z Vašeho platu si část agentura odečte za zprostředkování, takže ve výsledku dostanete o něco méně, než kdybyste pracovali přímo pod danou firmou. Na druhou stranu, výplaty v mnoha případech bývají vypláceny v kratších časových intervalech než v následujícím měsíci. Mezi studentské agentury patří: www.plnoprace.cz, www.student.cz, či www.sodat.cz.

Stipendia pro řádné i mimořádné studenty

Jako student kterékoliv vysoké školy máte také nárok na využití několika druhů stipendijních programů poskytovaných samotnými školami. Samozřejmě za předpokladu, že splníte podmínky stanovené příslušným stipendijním řádem. Nejběžnějším typem je ubytovací stipendium. Abyste od školy dostali kýžený finanční obnos, musíte studovat svoji vůbec první vysokou školu (přičemž se za první se počítá ta, na které jste byli nejdříve zapsáni) a nesmíte mít trvalý pobyt v oblasti v blízkosti školy – přesný údaj je vždy stanoven konkrétní školou. Výše ubytovacího stipendia se pohybuje mezi 600 až 800 Kč na měsíc. Nejčastěji bývá vypláceno ve třech čtvrtletích či semestrálně. Studentům v tíživé sociální situaci, jejichž rodina nedosahuje násobku životního minima stanoveného zákonem, je vysoká škola povinna poskytnout stipendium sociální. Po zásluze budou odměnění studenti pilní a pracovití, přesněji premianti oborů či ročníků, jejichž studijní průměr nepřekročí hranici uvedenou ve stanovách školy. Toto prospěchové stipendium se může pohybovat od pár set až po několik tisíc ročně. Školy také vyhlašují další stipendijní programy, např. na podporu tvůrčí činnosti, za vynikající vědeckou či výzkumnou činnost, případně stipendia zaměřená na financování zahraničních stáží a studijních pobytů.

Při troše snahy vaše ruce nemusejí zůstat prázdné (foto: Stock.XCHNG)

(Ne)výhodné půjčky

Mladí lidé toužící po vzdělání se též stali vhodnou cílovou skupinou pro bankovní sektor a začaly nabízet tzv. studentské půjčky. Ze všech možností představují nejrychlejší způsob získání většího obnosu peněz. Na druhou stranu jsou ze všech způsobů také nejkomplikovanější a nejspornější. Přestože se zdá, že žít na dluh je dnes normální, je dobré zvážit, zda je opravdu nutné zadlužit se ještě dříve, než začnete skutečně vydělávat. Formou studentské půjčky si lze opatřit 30 až 500 tisíc korun. Banky ve skutečnosti poskytují nejčastěji půjčky při dolní hranici. Výhodou půjček pro studenty jsou nižší úrokové sazby než u běžné půjčky a u kontokorentu, a možnost splácet až po ukončení studia. To ale neznamená, že nebudete bance muset nic platit. Každý měsíc jste povinni zaplatit úroky z půjčky a náklady na vedení účtu, jež vám bude zřízen spolu s půjčkou. Banka nekontroluje, do čeho půjčené peníze investujete, nicméně každý rok vyžaduje potvrzení o studiu. Ve chvíli, kdy ho nedodáte, vás bude považovat za výdělečně činné a tedy schopné splácení.

Co na to studenti?

Takové jsou tedy možnosti. Pojďme se podívat, jak jich studenti využívají. Dotazovaní odpovídali na tyto otázky:

1. Jak je to s tebou s brigádami? Dají se stíhat, nebo se, co se týče financí, musíš spoléhat na rodinu?
2. Uvažoval/a jsi někdy o studentské půjčce? Co si o tom myslíš?
3. Využil/a jsi na škole nějakého stipendia? Jak jsi byl/a spokojena s jeho výší?

Daniela Hlaváčková, Sociální pedagogika a poradenství, 1. ročník, FF Masarykovy univerzita v Brně

1. Brigádu nemám, ale vzhledem k množství volného času bych mohla momentálně pomalu pracovat na půl úvazku úplně bez problému. Horší je sehnat brigádu (aspoň pro mě)
2. O studentské půjčce jsem nikdy neuvažovala, ani jsem o tom neslyšela. Ale můj postoj je takový, že pokud si člověk nemusí nutně půjčovat, tak by se do půjček hnát neměl, a student už tuplem ne – zadlužit se hned z kraje dospělosti.
3. Využívám ubytovací stipendium, vzhledem k rodinné situaci, ve které se nacházíme se hodí každá koruna, takže jsem s ním spokojená.

Antonín Kuttmann, Historie, 2. ročník, FF Univerzity Karlovy v Praze

1. Jediná možnost je pracovat přes víkendy – a to celkem dost, když platíš 3000 za pětilůžkový pokoj v centru Prahy. Stíhat se to dá, ale rozluč se s volnými víkendy.
2. Uvažoval, pro některé s jistotou budoucího finančního uplatnění v celkem slušné výši je to možnost.
3. Jsem pyšným příjemcem sociálního stipendia, které dostávám v tříměsíčních odstupech. Sociální stipendium mi nezaplatí ani kolejné, takže nic moc.