Jaké jsou možnosti studia v zemích EU?

28. 4. 2005 | Studium v zahraničí

Počet studentů, kteří část svých studií stráví v zahraničí, neustále roste. Zaměstnavatelé chtějí po absolventech nejen schopnost dále se vzdělávat nebo rozhodovat se a nést zodpovědnost, ale také (a především) jazykové schopnosti. Právě lepší osvojení si jazyka a také poznání jiné země jsou důvody, které vedou mladé lidi ke studiu v zahraničí.

Socrates – Erasmus je program Evropské komise zaměřující se na vysoké školství. V rámci Erasmu můžete se stipendiem od EU a českého ministerstva školství vyrazit na 3 až 12 měsíců. Tento program sdružuje většinu univerzit v celé Evropě, nejen v EU. Má ale drobnou nevýhodu: aby se jej mohlo zúčastnit co nejvíce vysokoškoláků, může každý jet jen jednou. Nikde ale neexistuje celkový jmenný registr, takže se težko dá zjistit, když někdo vyrazí na bakalářském cyklu a pak ještě jednou na magistru, zvlášť jde-li o jiný obor. Další nevýhodou, která se vztahuje na všechny stipendia, je, že se započítávají do rodinných příjmů. Jednání o tom, aby se v daňovém přiznání kolonka příjmy rozdělila na příjmy a stipendia, sice už započala, ale kdo ví, kdy jim bude konec a jak dopadnou? Také je třeba pamatovat, že studijní pobyt se započítává do doby studia. Pokud hodláte rozkládat dva ročníky, už vám na Sokrata moc času nezbyde. Mnohé katedry totiž předměty odstudované v zahraničí sice uznají, ale ty své vám neodpustí. Pokud máte problémy s jazykem (a přesto se vám podařilo uspět v konkurzu), můžete si požádat o příspěvek na jazykový kurz, což se ale netýká všeobecně známých jazyků, jako je němčina nebo angličtina. Zajímá vás víc? Kontaktujte své oddělení pro zahraniční vztahy nebo koordinátora pro program Erasmus. Info najdete na webových stránkách Národní agentury www.socrates.cz. Žádosti se posílají Národní agentuře vždy do 15. března.

Na Sokratu už jste byli? A studujete pedagogickou fakultu? Pak nezoufejte, je tu ještě Comenius! Není totiž určen jen učitelů a žákům středních a základních škol, jak jste se možná mylně domnívali, ale i studentům pajdáků. Vyjedete dělat asistenty při výuce např. do Německa, po dvou měsících už učíte sami a můžete tímto způsobem strávit až osm měsíců. A až vás na konci pobytu požádají, ať se k nim, až budete mít diplom, vrátíte, máte vyhráno. A i když vám místo nenabídnou, budete mít alespoň zajímavou položku v životopise a spoustu zkušeností a pedagogických typů, které byste při náslechu v české třídě posbírali jen velmi nesnadno. Žádosti se podávají Národní agentuře vždy do února či března. Více informací naleznete na www.socrates.cz/comenius.

Pro studenty VOŠ ale žádný speciální program na studijní cestu do zahraničí není. Asi desítka vyšších odborných škol sice v rámci zemí EU spolupracuje, ale k informacím vede složitá cesta, nejlépe asi přes Národní agenturu.

Na akademický rok 2003/2004 vyslala do zahraničí ČR 3 589 studentů a přijala 1 398 zahraničních studentů. Když Národní agentura obeslala české fakulty, (ze 150 jich odpovědělo 50), čtyřicet z nich uvedlo, že zajišťují předměty v cizích jazycích a jsou schopni a ochotni – a mnohdy to také činí – přijmout meui své studenty i cizince. Nejvíce Čechů jezdí studovat do Německa (více než 25%), dále do Francie, Velké Británie, Španělska, Rakouska, Finska a Nizozemí. Zajímavé je, že na studijní pobyty za hranice se vydává o deset procent více žen než mužů. Průměrný věk vyjíždějících studentů je 23 let.

Zdroj: www.socrates.cz, materiály Národní agentury

Další články k tématu