Jak vybrat tu správnou (vysokou)?

I když se najdou tací, kdo po absolvování střední školy už nechtějí školní lavice ani vidět, zvláště v posledních letech přibývá spíše těch, kteří se rozhodnou ve studiu pokračovat. Vybírat dnes mohou ze široké nabídky vyšších odborných či vysokých škol a nebo mohou zvolit alternativní typ vzdělávání (např. pomaturitní studium, zahraniční stáž, přípravný kurz, nultý ročník aj.). My se nyní zaměříme zejména na první dvě varianty a poradíme, na co si dát pozor a čím se řídit při výběru vysoké nebo vyšší odborné školy.

Koníčky a zájmy

Zájmy, koníčky a záliby – to vše celkem pochopitelně určuje, co bude člověk dělat s větší láskou či nadšením, než kdyby k určité činnosti neměl žádný vztah. V našich podmínkách lze vybírat takřka ze všech možných zaměření: od „ekonomického“ přes umělecké, agronomické, lékařské, technické až po sociální a humanitní, a tak je velmi pravděpodobné, že se některá bude shodovat právě s vaším osobním směřováním. A právě tady by měla volba té správné školy začínat.

Místo studia

Na řadu přichází další důležitá otázka: kde studovat. Že se doposud nacházely všechny vámi studované školy v místě vašeho bydliště a nebo v jeho blízkém okolí? Že nejste zvyklí se starat sami o sebe? Samozřejmě, že tuto „povinnost“ můžete odsunout ještě o několik málo let a vybírat jen ze škol, kam můžete pohodlně dojíždět. Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, že jednou se budete muset osamostatnit tak jako tak, a navíc: studentský život „bez rodičů“ sice nemusí být vždy idylka, zato však skýtá i nesčetné výhody. Pouhá nevole vzdálit se od rodinného krbu by tak rozhodně neměla patřit mezi hlavní faktory, které by měly ovlivnit vaše budoucí směřování.

Finance

Co je však s rozhodnutím o místě studia velmi těsně spjato jsou finance vynaložené na platbu nájmu či koleje a případného dojíždění. Doporučujeme si proto udělat odhadovaný rozpis měsíčních nákladů.
Kromě poplatků za ubytování je však do něj potřeba zahrnout také školné (jedná-li se např. o VOŠ či soukromou VŠ) a finance vynaložené na dopravu (informace o jízdném v tom kterém městě najdete vždy na stránkách lokálních dopravních podniků) či stravování (kromě ceny jídel v menze se můžete orientačně poohlédnout i po nabídkách místních stravovacích zařízení). Při volbě školy je také dobré si předem zjistit, jak moc je daný obor náročný na nákup učebních pomůcek a skript (týká se to zejména technicky či prakticky založených škol, i když s „nečekanými“ vícenáklady byste měli počítat všude), dále jaké jsou poplatky za místní knihovnu apod. Tyto informace získáte nejen na stránkách příslušných institucí, ale často také na různých internetových studentských fórech.
Propočet, který z toho všeho nakonec dostanete, vám pomůže získat alespoň rámcovou představu o tom, o kolik požádat své nejbližší nebo kolik byste případně měli vydělat na brigádách. Ale pozor, pracovat jen proto, abyste mohli studovat, se může lehce minout cílem – abyste v závěru nevydělávali už jen sami na sebe. Zejména v prvním ročníku byste tedy měli ty přivýdělky, které by šly na úkor času určeného pro studium, trochu omezit.

Časová náročnost

Samozřejmě však existuje mnoho škol, kde lze práci a studium skloubit celkem pohodlně. Vstříc pracujícím studentům vycházejí zejména obory v kombinované formě studia, ale zvládat se při práci dají i některé obory prezenční. Samozřejmě přitom vždy záleží na individuální vůli a časových možnostech každého studenta. Víte-li však už předem, že chcete vydělávat už během studia, rozhodně nedoporučujeme se rozhlížet například v nabídce škol lékařských či právnických. Informace o tom, jak moc je ten který obor časově náročný, asi nikde oficiálně nenajdete. Určitě se ale nestyďte pozeptat se přímo mezi studenty vámi vybrané školy a nebo prostřednictvím již zmíněných studentských portálů, kterých je v poslední době stále více. Vznikají zpravidla kolem jednotlivých fakult.

Šance na přijetí

Dalším užitečným, nikoli však stěžejním vodítkem pro volbu školy, by mohly být statistiky o počtu uchazečů a počtu přijatých na tu kterou fakultu (či ještě lépe na vámi zvolený obor) z minulých let. Ovšem nezkusit přijímací zkoušky jen proto, že tyto statistiky nevypadají příliš nadějně, by bylo trochu unáhlené. Na druhou stranu, nejste-li o daném oboru zcela přesvědčeni, je asi celkem zbytečné marnit čas i náklady vynaložené na přípravu k přijímacím zkouškám na úkor jiných aktivit.
Data týkající se úspěšnosti přijetí na jednotlivých fakultách můžete najít například na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Budete-li se chtít při volbě školy zmíněnými statistikami přeci jen inspirovat, je třeba si uvědomit, že jde o reálná čísla platná vždy jen pro konkrétní akademický rok. Počet předpokládaných přijatých i uchazečů se tento rok někde může lišit stejně jako obsah přijímacích zkoušek.
Ale statistiky nestatistiky, vaše šance na přijetí se budou stejně vždycky odvíjet jen od vás samých. Přesná náplň a průběh přijímacích zkoušek by tak měly patřit mezi další důležité informace vedoucí k rozhodnutí, zda se na danou školu vůbec hlásit. Zjistěte si samozřejmě i to, zda a za co se při zkouškách udělují „bonus body“ – třeba budete patřit mezi ty šťastné, kteří toho mohou dobře využít.

Uplatnění po studiu

Se všeobecně rostoucí nadějí na přijetí (neboť každoročně je přijímáno stále více studentů) roste také konkurence v uplatnění na trhu práce. Je pochopitelné, že jako čerstvý maturant nemusíte mít hned jasno o své budoucí profesi. Přesto je dobré už nyní začít přemýšlet o tom, zda budete moci (či chtít) veškeré znalosti a dovednosti, které vám zvolená škola nabídne, využít také v praxi a nebo zda vás uživí povolání, k němuž vás povede.
Alespoň orientační platy v různých regionech a na různých pozicích si můžete zkusit zjistit například pomocí stránka www.platy.cz. Informace týkající se akutálního počtu absolventů evidovaných na úřadu práce pak najdete například na stránkách Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Každoroční statistiky o uplatnění absolventů vysokých škol vydává také Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK, a to i v rámci databází, kde je možné si přímo navolit požadovanou školu.

Další otázky

Další, po čem byste měli trochu zapátrat, než s konečnou platností zanesete jméno vaší případné budoucí školy do přihlášky, je její celkový dojem. Pátrejte po tom, jak je škola hodnocena v obecném měřítku a zda je výuka na ní dostatečně kvalitní. Zajímat by vás také mělo, zda poskytuje dostatečné možnosti praxe, případně zda spolupracuje s nějakou zahraniční školou, dále jaké je vybavení školy a její lokalita, ale i to, jaká je například tzv. „mortalita“ studentů (tedy počet těch, kteří studium z různých důvodů nedokončí).