Jak se mám učit? Teorie mnohočetné inteligence může pomoct

Americký vývojový psycholog Howard Gardner vytvořil teorii mnohočetné inteligence už před 30 lety. Od té doby na ní navázalo nespočet výzkumníků. Teorie se využívá mimo jiné i v pedagogice a ve vzdělávání. Jak nám tedy její znalost muže pomoct lépe se učit?

Gardner ve své teorii tvrdí, že se u každého člověka dá rozlišit několik různých samostatných inteligencí, kterým můžeme přizpůsobit proces učení. Inteligence pak psycholog chápe jako soubor kompetencí, které nám umožňují dosáhnout našich cílů, pracovat s novými informacemi a taky nové informace uchovávat.

Mohou se mezi sebou různě prolínat a mixovat. I když je jejich kombinování běžné, budete mít pravděpodobně jednu, která ve vašem případě dominuje a na kterou byste se měli zaměřit.

Znalost vaší dominantní inteligence vám totiž usnadní práci, protože zjistíte, jakým způsobem zpracováváte informace a učení vám pak půjde lépe. Každý druh inteligence navíc můžete rozvíjet a díky tomu se zlepšovat v oblastech, na kterých vám záleží.

Ve své teorii Gardner rozlišuje osm druhů inteligence: lingvistickou, logicko-matematickou, prostorovou, tělesně-kinestetickou, muzikální, interpersonální, intrapersonální a přírodní. S jednotlivými inteligencemi se pak váží stejnojmenné učební styly.

Osm druhů inteligence

Klíčovou roli u lingvistické inteligence, někdy nazývané též jazyková, řečová nebo verbální, hraje práce se slovy. Studentům nedělá problém psát, komunikovat nebo chápat význam sdělení. Takoví lidé se nejlépe učí čtením, mluvením a poslechem. Při učení jim pomáhají psané materiály v kombinaci s nahrávkami, předříkávání látky nahlas, nebo když problematiku převypráví kamarádovi.

Lidé s dominantní logicko-matematickou inteligencí mají zase rádi práci s čísly a daty. Jsou analyticky zaměření a baví je různé experimenty, měření a hledání řešení. Při učení jim může pomoct strukturování informací, zařazení čísel (například letopočtů) nebo práce s myšlenkovými mapami.

Tělesně-kinestetická inteligence je hodně propojená s pohybem a naším tělem. Jinak se jí také říká fyzická či pohybová. Při učení studentům pomůže pohyb, aktivní práce s daty a slovy – nebude stačit pouhé čtení. Lidé, kterým vyhovuje tento učební styl, ocení interakci s informacemi a možnost si věci vyzkoušet.

Studenti, u kterých převažuje prostorová učební inteligence budou vynikat v kreslení, navrhování a konstruování. Nebude jim dělat problém představit si objekty ve 3D a vidět věci z různých úhlů. Při učení jim pomůže vizualizace. Mohou využít nákresy, modely či – jako v případě logicko-matematické inteligence – myšlenkové mapy.

Studenti s převažující muzikální inteligencí pravděpodobně najdou zalíbení v poslechu a tvorbě hudby. Mají výborný hudební sluch, zvládnou reprodukovat intonaci, tóninu i rychlost mluveného projevu. Při učení jim mohou pomoct mnemotechnické pomůcky, popěvky či říkanky.

Interpersonální inteligence nám neříká ani tak to, v čem jsme dobří, jako spíš to, co preferujeme. Lidé s touto dominantní inteligencí, si radši vyberou práci ve skupině místo té samostatné. Při učení se bude hodit kamarád, který studuje to samé a se kterým se můžete učit. Vhodné formy společného učení jsou pak třeba rozhovor, diskuze či poslouchání vzájemného výkladu.

Lidé s dominantní intrapersonální inteligencí naopak vyhledávají spíše samostatnou práci a práce ve skupině jim nebude příjemná. Jsou samostatní a dobří v identifikování vlastních pocitů. Na učení by měli mít klid, vymezit si na něj dostatek času a nenechat se ničím rozptylovat. Velkou roli bude hrát i duševní vyrovnanost a pohoda.

Posledním ze seznamu je přírodní inteligence. Student, u něhož převažuje, bude mít rád přírodu, zvířata a objevování všeho, co s ní souvisí. Místo v knihovně by měl vyměnit za lavičku v parku nebo deku na louce.

Zdroje:

https://pedagogika.skolni.eu/pedagogika/ucebni-styly/#2; https://is.muni.cz/el/1441/podzim2018/SZ7MP_NaRo/um/Gardnerova_mnohacetna_inteligence.pdf